Historická telefonní ústředna

Historická telefonní ústředna | foto: Profimedia.cz

Výkřik techniky. První telefonní ústředna stála v domě U Richterů

  • 8
Kdo si chtěl v létě 1882 osobně vyzkoušet horkou novinku, o které se v Praze mluvilo čím dál víc, musel na Malé náměstí vedle Staroměstského. Právě tam, v domě U Richterů, stál zbrusu nový výkřik techniky – telefonní ústředna. Dějiny pražského telefonování začaly 11. srpna před 130 lety.

Zájemců o zavedení telefonního připojení rychle přibývalo, a to přesto, že ani zdaleka nešlo o levnou službu. Kromě hovorného se platily ještě další poplatky – za vzdálenost hovoru, pronájem přístroje nebo za přepojování.

V zimě 1882 bylo telefonních linek tolik, že vydaly na první telefonní seznam. Měl 98 účastníků.

Praha ale tehdy v poklidu vystačila s dvojmístnými čísly a telefonistky na ústředně znaly většinu čísel účastníků zpaměti, takže je ani nebylo třeba vyhledávat.

FAKTA

Milníky telefonování

  • 14. února 1876 A. G. Bell podává patent na telefon s číslem 174 465
  • 10. dubna 1881 první český telefonní hovor ze správní budovy dolu Richarda Hartmana na nádraží v Duchcově
  • říjen 1881 historicky první koncesi na telefonní služby v českých zemích získala společnost Palacký a spol.
  • 11. srpen 1882 zahájen veřejný telefonní provoz v Praze, síť měla 11 účastníků
  • 1911 v Praze se objevují první telefonní budky
  • 1996 EuroTel (dnes Telefónica O2 ) spouští mobilní síť GSM
  • 2000 Počet aktivních SIM karet poprvé překonal počet pevných telefonních linek

Počet připojení rostl rychle, už v roce 1908 byla rozšířena telefonní ústředna v Jindřišské ulici v Praze na šest tisíc přípojek. Na konci první světové války už pražský telefonní seznam čítal 8 214 položek.

Telefony pomohly i pražským hasičům. Už se nemusela zřizovat hlásná stanoviště požárů na věžích kostelů, objevené plameny se hlásily právě telefonem.

Poměrně drahou a exkluzivní službu si nemohl dovolit každý. To se ale mělo brzy změnit díky telefonním budkám.

"V Praze se začaly telefonní budky stavět už v roce 1911," uvedl mluvčí společnosti Telefónica O2 Hany Farghali. "Jejich počet rychle rostl a zastavil se až na počátku tisíciletí, kdy je začaly vytlačovat mobilní telefony," dodal.

V roce 2000 byly podle něj v metropoli zhruba čtyři tisícovky telefonních budek, dnes jich zůstala polovina. "Telefonní automaty mají stále nenahraditelnou úlohu v případech tísňového volání nebo jako náhradní řešení v případě rozbitého, zapomenutého, ztraceného či vybitého mobilu," vysvětlil Farghali.

Nejvytíženější telefonní automaty jsou podle něj hlavně v turisticky exponovaných oblastech a na nádražích, z těch se volá i třicetkrát denně.

Ačkoliv jsou dnes pevné linky daleko za svým zenitem, ještě stále se používají. Své uplatnění nacházejí především ve firmách, domácnosti je využívají jako přípojku k internetu. Právě proto úbytek pevných linek podle mluvčího Telefóniky oproti předcházejícím rokům výrazně zpomalil.

Nejvíc pevných telefonních linek bylo v Česku v roce 2001, jejich počet se tehdy přiblížil čtyřem milionům.

Počet aktivních SIM karet pro mobilní telefony poprvé překonal počet pevných telefonních linek v roce 2000.