Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historické pozadí GSM – početí GSM

aktualizováno 
Systém NMT 450, jehož objevením vrcholil předcházející článek, rozhodně neměl na růžích ustláno. Evropské vlády udělaly leccos proto, aby se nikdy nestal opravdu evropským, později se ještě přidaly rostoucí požadavky na jeho kapacitu. Přitom GSM již stálo za dveřmi. Přinášíme druhý díl ohlédnutí za vývojem sítí mobilních telefonů.
V předchozím článku jsme prošli pravěkem mobilní komunikace a dostali se až k okamžiku, kdy v Americe spatřil světlo světa systém AMPS (Advanced Mobile Phone Systém, pásmo 800 MHz, analogový přenos) a v Evropě se objevila první síť NMT. Zatímco v USA se mobilní síť AMPS opozdila až do roku 1983, v Evropě se první mobilní celulární sítí stala síť švédského operátora Televerket (dnešní Telia), a to již v roce 1981. Tato síť je také často pokládána za první celulární síť a první síť založenou na skandinávském standardu NMT (Nordic Mobile Telephone), což ovšem není pravda.

Síť Televerket totiž ve skutečnosti byla první pouze v Evropě, nikoli na světě. Celosvětově první celulární sítí byla NMT síť v Saudské Arábii. Ta již od roku 1977 investovala obrovské prostředky do modernizace své tehdejší mobilní sítě a dodavateli jejího NMT řešení byly společnosti Ericsson a Philips. Síť v Saudské Arábii odstartovala již 1. září 1981, zatímco švédský Televerket odstartoval přesně o měsíc později.

Skandinávský systém NMT měl oproti AMPS hlavní výhodu v tom, že byl od počátku vyvíjen jako skandinávský (tedy mezinárodní) standard. Právě proto byl již od počátku do konceptu NMT zapracován roaming mezi sítěmi.

Sítě založené na standardu NMT se posléze uchytily také v Nizozemí, Belgii, Lucembursku a Rakousku. Ostatní evropské státy se ke standardu NMT nepřiklonily, ačkoliv studovaly možnosti celulárních sítí. Státní telekomy v zemích západní Evropy se raději odhodlaly k zadání vývoje vlastních konceptů domácím dodavatelům. Zde byl patrný tlak vlád, kterým tehdy národní operátoři patřili. Vzhledem k silné pozici skandinávských firem a Philipsu ve standardu NMT se totiž Francie, Německo a Itálie snažily protěžovat vývoj vlastního standardu u svých vlastních telekomunikačních firem.

Díky tomu vznikl standard C-450, vyvinutý firmou Siemens pro Německo, Radiocom-2000, vyvinutý Matrou pro Francii a RTMS, vyvinutý Italtelem pro Itálii. Není třeba připomínat, že jednotlivé standardy byly vzájemně nekompatibilní. Preference národních dodavatelů a snaha operátorů definovat přesně každou jednotlivost do detailu se staly příznačnými později i pro rané počátky GSM.

Na počátku roku 1990 tak existovalo celkem šest evropských standardů a jejich 11 mezi sebou nekompatibilních modifikací. Tyto modifikace si objednali národní regulátoři (obdoba našeho Českého telekomunikačního úřadu) nebo operátoři s přihlédnutím k údajným potřebám místního trhu – někde preferovali lepší kvalitu zvuku, byl tedy rozšířen rozestup mezi frekvencemi, jinde naopak chtěli vyšší kapacitu, a tak se rozestup mezi frekvencemi musel snížit; jinde zase žádali větší bezpečnost a jinde měli ještě jiné priority.
Výsledkem těchto snah o definici každé jednotlivosti regulátorem či operátorem byl vznik většího množství vzájemně nekompatibilních modifikací, a tak uživatelé skandinávské verze systému NMT 450 nemohli své mobily používat v síti NMT 450 v Nizozemí nebo Belgii, a to i kdyby jejich operátoři mezi sebou podepsali roamingové dohody. Další nevýhodou mobilní komunikace v té době byla vysoká cena, která odrazovala zákazníky. Malé množství zákazníků a s tím spojená vysoká cena mobilů i síťových komponentů (limitovaná i nekompatibilitou systémů) samozřejmě nemotivovala ani operátory k dalšímu rozvoji jejich sítí.

Vysoké ceny mobilních telefonů v Evropě kontrastovaly se stavem v USA, kde existence jednotného standardu a tedy i jednotný trh spolu s možností konkurence ve výrobě mobilních stanic stlačily ceny výrazně dolů. To byl také hlavní argument, proč se Velká Británie rozhodla převzít americký standard AMPS namísto jiných standardů vzniklých v Evropě nebo místo pokusu o vývoj vlastního standardu. AMPS ovšem používal frekvenční pásmo 800 MHz, které bylo ve Velké Británii vyhrazeno pro jiné účely, a tak bylo nutno AMPS modifikovat do pásma 900 MHz. To bylo naštěstí jednoduché a levné. Vznikl tak další samostatný standard TACS (Total Access Communications System). Tím Británie získala výhodu levných mobilních stanic, navíc frekvenční pásmo 900 MHz (v té době poprvé v Evropě použité) poskytuje větší kapacitu a umožňovalo snáze sestrojit kapesní mobilní telefony, nikoliv pouze autotelefony.
Kapesní mobilní telefony pro sítě NMT přišly podstatně později, až díky pokroku ve vývoji u finských firem Nokia a Benefon.

Přehled evropských mobilních sítí druhé generace

Frekvenční pásmo Standard * Země (rok zprovoznění)
450 MHz NMT 450-25 Švédsko (1981), Dánsko (1981), Norsko (1982), Finsko (1982)
NMT 450 B Nizozemí (1985), Belgie (1987), Lucembursko (1987)
NMT 450-25S Španělsko (1982)
NMT 450-25S Rakousko (1985)
NMT 450-12,5 Francie (1988)
C450-20 Západní Německo (1986)
C450-25 Portugalsko (1988)
RTMS Itálie
900 MHz NMT 900 Švédsko (1986), Dánsko (1986), Norsko (1986), Finsko (1986), Švýcarsko (1987), Nizozemí (1988)
TACS/ETACS Velká Británie (1985), Irsko (1986), Rakousko (1990), Itálie (1989), Španělsko (1990)
Více Radiocom 2000 Francie (1986)

* číslo za pomlčkou představuje rozestup mezi frekvencemi

Ačkoliv mobilní služby i telefony byly původně velmi drahé, ukazovalo se již od roku 1985 celoevropsky a před tím ve Skandinávii, že požadavky na kapacitu a funkce mobilních sítí budou stoupat a zákazníků může přibývat.

Ovšem smělé odhady vývoje trhu nechal skutečný vývoj trhu velmi pozadu. Například švédská síť NMT Televerket přilákala devětkrát více zákazníků, než byly nejoptimističtější původní předpoklady. Sítě založené na frekvenčním spektru 450 MHz tak začaly mít kapacitní problémy a bylo zřejmé, že nárokům zákazníků již v blízké budoucnosti nebudou schopny dostát.

V té době se již pracovalo na standardu GSM, ale s jeho implementací se počítalo až po roce 1990. Proto se některé evropské státy rozhodly pro vývoj a implementaci takzvaných prozatímních sítí, zatímco jiné státy se rozhodly vyčkat na standard GSM. Skandinávské země a Nizozemí rozšířily NMT standard do spektra 900 MHz a vytvořili tzv. NMT-900, čímž radikálně zvýšily kapacitu sítí tohoto typu. Další státy jako Itálie, Španělsko a Rakousko zvolily britský TACS a jeho kompatibilní frekvenční rozšíření ETACS. Německo a Francie se rozhodly vyčkat na GSM standard. Ovšem posunutí frekvenčního spektra sítí na 900 MHz přineslo později komplikace pro GSM sítě, především bylo nutno řešit dočasné soužití těchto sítí. Zároveň však prozatimní sítě umožnily nasazení skutečně kapesních mobilních telefonů, nikoli pouze autotelefonů, ačkoli při váze telefonu přes čtvrt kila bychom se toto označení dnes zdráhali použít.

Kapacitní růst jednotlivých vývojových fází je zajímavé sledovat. První celulární sítě měly desetkrát větší kapacitu než první mobilní sítě. Také přechodné sítě měly desetinásobnou kapacitu oproti prvním celulárním sítím a GSM sítě přinesly další desetinásobek. Kontrolní otázka: jaké zvýšení kapacity přináší UMTS? Rovněž desetinásobek? Ale kdeže – mezi UMTS se totiž vložila další přechodná síť - tou je DCS-1800 (GSM 1800), které přineslo další desetinásobek, takže UMTS se oproti prvnímu GSM liší stokrát…

Příští pokračování: pozadí vzniku standardu GSM.

Autor:


Nejčtenější

Tak bude vypadat letošní nejlevnější iPhone, zepředu připomíná desítku

Render chystaného LCD iPhonu s 6,1palcovým panelem ve společnosti menšího...

Uvedení nových iPhonů se blíží, jejich oficiální odhalení proběhne už za dva měsíce. Víme, že budou tři a alespoň z...

Blesková krádež. Zloději za 30 sekund vybílili obchod Applu

Blesková krádež v kalifornském Apple Storu

Skupina mužů za méně než minutu vykradla před očima zákazníků i personálu obchod Apple Store v kalifornském Fresnu....



Xiaomi pokračuje v dumpingových akcích. Redmi S2 bude za 300 korun

Nová prodejna mobilů v Olomouci přilákala stovky lidí

Agresivní marketing čínské značky v Česku pokračuje. Xiaomi otevírá třetí obchod a tradičně první den nabízí produkty s...

Novinka za 975 korun nahradí smartphone a nepotřebuje dotykový displej

JioPhone 2

Obyčejné mobily nejsou mrtvé. Právě naopak. Jestliže prodeje smartphonů stagnují, nebo na některých trzích dokonce...

Nový supersmartphone vysune kameru a nahrává uživatele bez jeho vědomí

Vivo NEX

V rámci právě skončeného mistrovství světa ve fotbalu byla hrací plocha obklopena panely s reklamami na nový čínský...

Další z rubriky

Vyzkoušeli jsme luxusní chytré mechanické hodinky. Mají 3D nabíječku

Hodinky Frederique Constant Hybrid Manufacture

Švýcarská hodinářská značka Frederique Constant vyrábí kromě klasických hodinek i „hybridní“ modely s chytrými...

Češi stále kupují tlačítkové mobily, nejčastěji nokie

Nokia 8110 4G na premiéře v Barceloně

Téměř polovinou z 27 tisíc prodaných tlačítkových mobilů za první letošní pololetí byly telefony značky Nokia. Vyplývá...

Je noční můra ZTE u konce? USA dočasně odvolávají platnost embarga

ZTE dosáhlo dohody s americkou administrativou

Americká vládnoucí garnitura odblokovala v dubnu uvalené embargo na čínskou společnost ZTE. Tento krok však zatím...

Najdete na iDNES.cz