O výhodách digitální sítě se mnozí z nás přesvědčují každý den, ať už prostřednictvím přípojky euroISDN či GSM telefonu, ale v případu pevných telekomunikací stále vítězí příznivější cena analogových zařízení. Nejinak je tomu u GSM bran, kde zastávají majoritu nabídky i díky malé dostupnosti digitálního provedení. Do konce roku bychom se sice měli dočkat nových produktů, ale jejich celkový počet stále bohatě obsáhnou prsty jedné ruky. Představme si proto prvního zástupce lepších zítřků, jehož největší předností je konkurenceschopná cena.
Vývoj nejnovější digitální GSM brány si připsal na vrub německý Dr.Neuhaus Telekommunikation, tvořící součást koncernu Sagem. Ve snaze minimalizovat výrobní náklady a použít alespoň nějaký firemní komponent zvolil dnes už trochu zastaralou koncepci založenou na běžném mobilním telefonu. Ostatně ono mu nic jiného ani nezbývalo, neboť vedení by zajisté nebylo ochotno akceptovat produkt založený na GSM modulu od konkurenčního Ericssona či Siemense.
Provedení a instalace
Hned po odejmutí krytu vás upoutá Sagem MC840 představující komunikační terminál, z jehož charakteristik bych vyzdvihl především dualitu a podporu rozšířeného kódování řeči EFR. Ostatní parametry, pochopitelně kromě datových služeb, jsou v tomto případu nepodstatné. Při instalaci GSM brány ho musíte vybavit SIM kartou, což představuje drobné zápasení s fyziologií držáku, vložit do určeného místa a připojit. Zkrátka nic složitého.
Necháte-li kryt odsunut o něco déle a porozhlédnete-li se po celkovém uspořádání, zajisté si všimnete malé, vertikálně umístěné desky na levé straně. Té stojí věnovat alespoň letmý pohled, neboť je klíčovým prvkem celého přístroje. Realizuje totiž samotné rozhraní ISDN. Kromě několika podpůrných obvodů na ni naleznete chytrého Siemense PEB 2086 nazývaného ISAC, který zajišťuje první tři vrstvy modelu OSI. Jednoduše řečeno má na starosti od úvodního dorozumění s připojenou ústřednou (telefonem, ...) po přenos signalizace.
Přední panel je vyplněn čtveřicí konektorů propojujících bránu s ostatními periferiemi. Kromě nezbytného vstupu pro napájení, připojení koncového zařízení a externí anténu tu své místo našel i sériový port pro propojení s počítačem. Indikaci momentálního stavu pak zajišťuje dvojice jednobarevných LED diod, vyvedená na vrchní straně šasi. První představuje přítomnost napájení, druhá má na starosti stav mobilního telefonu. Svítí-li, někdo volá, poblikává-li, znamená to nepřipravenost k uskutečnění spojení.
Konfigurace
Přes možnost nastavování potřebných parametrů připojeným koncovým zařízením je doporučeno provádět administraci prostřednictvím počítače. Ostatně jde nejen o pohodlí uživatelů, ale také o zobrazení jednotlivých voleb, neboť brána generuje pouze potvrzovací tóny, z nichž je nemožné zjistit např. provolaný čas. Věnujme se proto komfortnější variantě. Celé ovládání probíhá prostřednictvím terminálu (např. Hyperterminál v MS Windows), kde po prvotním nastavení parametrů komunikace (přenosová rychlost, ...) dostáváte příležitost snadno upravovat potřebné vlastnosti. Máte-li počítač připojen před zapnutím brány, dozvíte se nejen verzi firmwaru, ale máte také možnost sledovat jednotlivé části bootování počínající testem paměti a zalogováním do sítě konče. Určitou změnou oproti ostatním branám je nemožnost použití oblíbených AT příkazů, neboť obvody vás nutí pouze do používání heslem chráněné konfigurační části. Ať zadáte co zadáte, vždy jste požádání o vložení přístupového kódu, po němž se před vámi vypíše přehledné menu.
Originálním způsobem je zde vyřešeno ovládání, které nedočkavějším jedincům může způsobit nepříjemný problém. Řekněme, že si chcete předdefinovat PIN vaši SIM karty. Zadáte 02 pro jeho editaci, což vám napoví zmiňované menu, objeví se řádka se vzkazem, jakéže to číslo vlastně máte zadat. Vy ho poslušně zadáte, potvrdíte a následuje opětovné vypsání menu (obsahuje zvolené hodnoty parametrů). Jenže co se nestalo. PIN je stále původní. Nastavování se totiž provádí zadáním 02 vášpin, což se dočtete až v manuálu. Ono vesměs o nic nejde, jen pak musíte obdobně jako já zoufale hledat PUK, když Vám brána tvrdohlavě zadává stále to špatné, předdefinované PIN. Nepovažoval bych to za problém, jen je nutné na to pamatovat a všímat si hlášky "input correct" indikující správné zadání, po němž se opraví i hodnoty v menu na nové.
Vlastnosti
Nemá smysl zde popisovat všechny možnosti nastavení, proto si dovolím vybrat jen ty nejzajímavější. Na jednu z prvních pozic bych rozhodně umístil funkci AoC, která umožňuje analyzovat cenu uskutečněných volání. V příslušné části menu nastavíte délku tarifikačního pulzu, což může dělat drobné problémy u Oskara. Ten totiž po první minutě volání účtuje po vteřinách, vy však máte k dispozici pouze nastavení počtu period. Jinými slovy musíte z výpisu uskutečněných volání ústředny zjistit, jaké procento hovorů trvá pod 1 minutu a od toho odvodit, zda-li získávat tarifikační impulsy po minutě či vteřinách. Další příjemnou stránkou je možnost nastavení automatického (TEI=64) resp. fixního TEI, což může u některých typů ústředen usnadnit instalaci.
Po výpadku napájení brána zapomíná systémový čas, což by se sice dalo promptně vyřešit záložní baterií, ale zřejmě to vývojáři nepovažovali za podstatné. Ostatní údaje včetně délky provozu a všech uskutečněných volání přitom zůstavají bez následků uloženy v paměti. Další, trochu nepochopitelnou věcí je seznam volaných čísel. Pokud máte připojen počítač, vždy po skončení hovoru obdržíte informace o době, délce a telefonním čísle, ale zpětně se tyto informace nemáte sebemenší šanci dozvědět. Vzhledem k tomu, že většina bran slouží spolu s pobočkovou ústřednou, ani to bych nepovažovat za větší nedostatek.
Určitým zpříjemněním je možnost automatického zadávání mezinárodní předvolby. Přejděme však k citlivým místům představovaného produktu. Tím absolutně největším nedostatkem je bezpochyby nepřenášení idenfikace na výstup. Jinými slovy jedna z podstatných výhod digitální sítě je ztracena. Dalším trochu sporným bodem je neustále protahování signálu převodníky, což ale v současnosti dělají ne-li všechny, tak alespoň většina bran. Telefon totiž se sítí komunikuje v digitální formě, hovor převede na analogovou a převodník v bráně opět převádí zpět do digitální formy. Při použití mobilu to totiž ani jinak udělat nelze, nechcete-li zasahovat do samotného přístroje a ani s tím si nejsem zcela jist (většina telefonů má v sobě integrované obvody zajišťující většinu operací v jediné součástce).
Hodláte-li bránu používat i pro posílání sms, můžete tak poměrně jednoduše učinit prostřednictvím programu SMS server. V uživatelsky příjemném prostředí nečiní čtení a psaní zpráv nejmenší problémy ani naprostým laikům.
Bezkonkurenční cena
Největším plusem GSM brány Sagem Telsat II ISDN je cena, kterou předčí svou konkurenci. Za 30 000,- Kč totiž kromě ISDN výstupu disponuje dobrými vlastnostmi, snadnou konfigurací a nebýt absence přenášení identifikace, pamětí na uskutečnéné hovory, neměl bych vážnějších výhrad. Domnívám se, že by potřebovala ještě trochu doladit. Za výhodu bych považoval i detail v podobě samočinného vypnutí všech přesměrování při bootování.
Děkujeme společnosti Atlantis datacom za zapůjčení produktu.
