Systém Galileo, který bude mít administrativní centrum v Praze, má využívat soustavu třiceti navigačních družic, tedy o šest víc než má americký GPS. GPS má oficiálně přesnost zaměření tři až osm metrů, systémy Galileo a Glonass si za cíl vytkly shodně jeden, nanejvýš dva metry.
Přesnost amerického systému ovšem armáda USA umí zvýšit s využitím dodatečných zařízení až na několik centimetrů. Všechny tři systémy budou v základních nekomerčních a nevojenských verzích zdarma dostupné všem uživatelům na kterémkoli místě na Zemi. GPS a Galileo si mají vzájemně "rozumět" a uživatelsky se mohou doplňovat.
Galileo se už dnes chlubí vysokou teoretickou přesností zejména ve městech, kde má americký GPS vzhledem k husté a vysoké zástavbě problémy. Zatímco GPS má nyní dostupnost signálu v uzavřených prostorách kolem 50 procent, Galileo slibuje až 95 procent.
Po čtvrtečním startu ruské rakety s dvěma operačními satelity Galileo budou v příštím roce následovat další dva. Na palubě jedné z družic budou údajně vůbec nejpřesnější atomové hodiny, jakých kdy bylo pro navigační systémy použito. Přesný časový údaj je pro vyhodnocení navigačního signálu v pozemských přijímačích zásadně důležitý. Hodiny Galilea prý půjdou s přesností jedné vteřiny za tři miliony let.
První služby by Galileo měl poskytovat v roce 2014, Glonass napřesrok, půjde-li všechno dobře. Americký GPS poskytuje víceméně spolehlivé služby v plně přístupné podobě od roku 1994. Své vlastní systémy budují podle dostupných informací i Čína a Indie.
