Na palubě letounu Airbus společnosti Lufthansa budou cestujcící možná již brzy vesele telefonovat svými mobily. Umožnit by jim to měl společný projekt firem Ericsson, Siemens, organizace Inmarsat a dalších subjektů pod patronátem Evropské komise.
Mobilní telefony nejsou na palubách dopravních letadel vítanými pasažéry, rozhodně ne v zapnutém stavu. Výrobci letadel, aerolinie i regulační orgány se obávají, že signál mobilních telefonů by mohl rušit radarové a navigační přístroje na palubě i povely vysílané z pilotní kabely do křídel, kormidel a motorů po kabelech. Elektromagnetická nekompatibilita může být skutečně riskantní, bývá mimo jiné uváděna jako příčina katastrofy letadla Boeing 767-300 společnosti Lauda Air v Thajsku, která v roce 1991 skončila smrtí 223 cestujících i posádky. Úřady tehdy podezřívaly videokameru, přenosný počítač nebo mobilní telefon některého z cestujících z náhlého aktivování obracečů tahu na tryskových motorech.
Elektromagnetickým rušením zdaleka nehrozí jen mobilní telefony, přenosné počítače a videokamery, ale i mnoho dalších elektronických zařízení. Některé horrorové historky si můžete přečíst v tomto textu, jako elektromagnetičtí zloduši se chovaly i první modely populární přenosné herní konzole Gameboy.
Technika se vyvíjí, spotřební elektronika ani letectví nejsou výjimkou. Riziko narušení letu přenosným počítačem je již zřejmě nižší a aerolinky také nikdy nezakázaly používat notebooky v letadle. Dobře si uvědomují, že by tak vyhnaly zejména cestující z třídy Business. Mobilní telefony jsou však i nadále v nemilosti.
Kritici zákazu telefonování v letadle poukazují na některé nesrovnalosti. Lze předpokládat, že určité procento cestujících telefony zabalené v příručním zavazadle zapomene vypnout, někteří dynamičtí manažeři dokonce v třídě Business zcela veřejně telefonují. Signál mobilní sítě přitom není v letadle nejsilnější, jeho kovový trup funguje spíše jako Faradayova klec s malými okenními otvory. Telefony se této situaci snaží přizpůsobit zesílením vysílacího výkonu na maximum.
V některých letadlech by navíc kanibalizovaly aerolinkám jejich byznys s hovory přenášenými z palubního telefonu přes satelit.
Současná situace je zřejmě neudržitelná. Nyní, během ekonomické krize letecké dopravy, se letečtí dopravci podtupně odhodlávají ke změně stanoviska. Jako první se objevily projekty na zprovoznění satelitního internetu pomocí palubního Wi-Fi hotspotu, na palubě však bývá více mobilů než notebooků.
Na scénu přichází konsorcium WirelessCabin finančně podporované Evropskou komisí. V rámci tohoto projektu je plánováno osazení stroje Airbus A340-600 pro dálkové lety malou základnovou stanicí (picocell), která by propojila přenosná zařízení včetně mobilů s vnějším světem. V první fázi se počítá s podporou technologií GSM, Wi-Fi a Bluetooth, časem by se měly přidat i technologie CDMA2000 a UMTS.
Mezi členy konsorcia najdeme německou pobočku Airbusu, italskou pobočku Ericssonu, rakouskou pobočku Siemensu a Inmarsat. Letadlo bude testovat německá Lufthansa. Technické řešení je tedy již téměř k dispozici, zbývá již jen vymyslet vhodný obchodní model.
