Aby Eurotel splnil podmínky licence pro provoz sítě UMTS, musí ji na 90 % Prahy spustit od ledna 2005. Může to ale udělat již dříve. V současnosti probíhá testování sítě UMTS od Ericssonu, která používá totožné komponenty a software jako již běžící síť japonského operátora J-Phone (Vodafone). I když nejde o plnohodnotnou síť se všemi službami, které UMTS umožňuje, je propojená se stávající sítí Eurotel GSM a je možné ji v průběhu několika týdnů komerčně provozovat. Nicméně takový krok by v současnosti postrádal smysl.
Eurotel plánuje testovat síť UMTS od Ericssonu až do konce března. Poté hodlá začít se souběžnými testy podobných sítí dodaných Nokií a Siemensem. Ty budou probíhat od poloviny dubna do poloviny června. Poté technici a plánovači Eurotelu jednotlivé sítě ohodnotí a vyberou si dodavatele pro komerční síť. Smlouva s dodavatelem by měla být podepsaná v závěru roku 2003. Síť UMTS by se tak mohla začít stavět v průběhu roku 2004, aby mohl Eurotel splnit podmínky dané licencí.
Předpokládané pokrytí signálem pro datovou přenosovou rychlost 384 kb/s ze tří testovacích základnových stanic v centru Prahy - mapy pro sítě Ericsson, Nokia, Siemens.
Současná testovací síť používá pouze ten hardware a software, který Ericsson používá i v jiných, již běžících sítích. Cílem je získat zkušenosti s reálnou sítí a nikoliv s vyladěnou pro testovací potřeby. Pokud by se skutečně objevila potřeba síť UMTS spustit, vystačí si Eurotel již s tím, co má již postavené. Kapacita testovací sítě je 25 tisíc účastníků, což by zpočátku rozhodně stačilo. Problémem nejsou ani základnové stanice (označované jako RBS nebo Node B), při montáži antén ke stávajícím základnovým stanicím pro síť GSM je možné zprovoznit více než sto míst za měsíc.
Jádro současné testovací sítě Eurotelu je umístěné ve dvou kontejnerech v prostorách Eurotelu v Praze 5 na Vidouli. Jeden kontejner obsahuje všechny komponenty pro jádro sítě (v UMTS se označuje jako CN – Core Network); v druhém je operátorské pracoviště a součásti přístupové sítě (RAN – Radio Access Network). Celá testovací síť se ovládá právě z operátorského pracoviště.
Schéma kontejnerů s komponenty pro testovací síť UMTS Ericssonu. Mapa s umístěním základnových stanic sítě UMTS Ericssonu v centru Prahy.
Na začátku testování sítě UMTS bylo nutné vyzkoušet, zda je síť vůbec stabilní – jestli udrží hovor, zda není nutné některé síťové komponenty za běhu restartovat apod. Ericsson i pro testovací sítě poskytuje běžný servis a podporu jako pro sítě komerční, jen s delšími reakčními lhůtami. Po základních testech následují testy rádiové. Obsluha musí vyzkoušet, jestli přístupová rádiová část pracuje správně a pracuje s rádiovým spektrem tak, jak má a jak to vyžadují standardy.
V sítích UMTS je velmi důležitá kontrola vysílacího výkonu. Pro UMTS byla zvolena jako rádiová přístupová technologie CDMA v rozšíření WCDMA. V sítích CDMA vysílají všechny mobilní telefony a základnové stanice v rámci jedné buňky na jedné frekvenci a odlišují se od sebe pouze použitým kódem. Telefony se mezi sebou navzájem překřikují. To, že sítě CDMA mohou fungovat, je zaručeno právě díky flexibilním změnám vysílacího výkonu. Díky jeho regulaci se totiž daří bránit tomu, aby se vysílající mobily navzájem rušily.
Ukázka připojení k internetu a přehrávání videoklipu z internetu prostřednictvím sítě UMTS.
Změna vysílacího výkonu může v sítích WCDMA probíhat až patnáctkrát za sekundu, zatímco u sítí GSM se to děje nanejvýš dvakrát za sekundu. Výkon reguluje základnová stanice pro každé spojení zvlášť, stejně jako výkon mění i mobilní telefon. Proto je důležitá vzájemná souhra a přesnost této operace, a to především při pohybu účastníka v síti. Například když jdete kolem domu, který brání přímé viditelnosti na základnovou stanici, ta vysílá stejně jako mobil větším výkonem. V okamžiku, kdy se ale dostane na roh ulice a mobil se základnovkou na sebe uvidí, je třeba co nejrychleji snížit výkon, a to na nejmenší možno úroveň.
Po zvládnutí těchto testů je možné přejít k dalším, složitějším. Handovery (předání hovorů) je občas problém i v sítích GSM (pro ilustraci nefunkčních nebo problémových handoverů se projeďte rychleji po pražském Nuselském mostě). Sítě UMTS musí kromě handoverů mezi buňkami v jedné sítí zvládnout i handover se sítí GSM. Podle našich informaci bude mezisíťové handovery Eurotel teprve testovat.
Technologická skříň pro základnovou stanici (RBS) a monitor na operátorském pracovišti.
Plánovačům pokrytí ztěžují sítě založené na technologii CDMA práci tím, že dýchají. Při zátěži se zmenší efektivní dosah základnové stanice. Zkrátka, když stanice komunikuje s mnoha mobily, vysílání těch na kraji nerozumí (je zarušené, nemá kapacitu), a tak se zmenší dosah buňky. V sítích GSM nic takového není, dosah je vždy stejný. Při měření pokrytí a pronikání signálu je tak potřeba simulovat i maximální zatížení sítě, aby měli plánovači možnost posoudit, kde mohou být slabá místa.
I v bezdrátových sítích třetí generace jsou základem všeho správně zapojené kabely...
Ze začátku budou antény pro síť UMTS umisťovány ke stávajícím anténním systémům pro síť GSM (exkluzivní fotografie antén sítě UMTS Eurotelu najdete zde). Dosah antén se pohybuje od přibližně dvou kilometrů na předměstích měst přes jeden kilometr v hustější městské zástavbě až po 60 metrů u antén pro pokrytí uvnitř budov. Mimo velká města se výstavba sítě UMTS neplánuje.
