|
Eurotel napadá také objektivnost a nezávislost Ústavu radioelektroniky brněnského VUT (Vysoké učení technické). „Vzhledem ke dlouhodobé podpoře pracoviště VUT Brno společností RadioMobil je otázkou také důvěryhodnost a nezávislost měření,” upozorňuje Kučmáš. RadioMobil totiž vybavil v roce 2000 laboratoř bezdrátových a mobilních komunikací tohoto ústavu přístroji a materiálem v hodnotě několika milionů korun. RadioMobil od té doby s Ústavem radioelektroniky spolupracuje a loni v listopadu také VUT požádal o nezávislé změření kvality mobilních sítí. Jakékoliv ovlivnění měřícího týmu ze strany RadioMobilu Stanislav Hanus z VUT odmítá. Hanus je zástupcem vedoucího ústavu pro pedagogickou činnost a vedl měřící tým. Neobjektivnost měření odmítá i RadioMobil. „Filozofií RadioMobilu je poskytovat veřejnosti vždy objektivní a nestranné informace. Právě proto jsme se rozhodli jako první mobilní operátor na českém trhu iniciovat průzkum o kvalitě mobilních sítí prostřednictvím nezávislé a kredibilní instituce,” říká tiskový mluvčí RadioMobilu Jiří Hájek.
|
Jenže Sagemy OT 75 neumí pracovat s dynamicky alokovaným signalizačním kanálem (SDCCH – viz rámeček). „Tuto funkci podporuje v České republice pouze Eurotel, a proto měření pomocí těchto telefonů zkresluje výsledky v neprospěch Eurotelu,” upozorňuje Kučmáš a dodává, že Eurotel o této chybě ví, takže při vlastních měřeních sítě s těmito telefony neúspěšné spojení kvůli neschopnosti Sagemu OT 75 pracovat s dynamicky alokovaným SDCCH do vyhodnocení vůbec nezařazuje. „Tyto telefony (Sagemy OT 75 – pozn. redakce) jsou využívány ve většině měřicích zařízení, protože Sagem jako jeden z mála výrobců mobilních telefonů poskytuje detailní technické specifikace přístrojů,” vysvětluje Kučmáš, proč se tyto problematické mobily používají při měření a dodává: „Eurotel tyto telefony neprodává a nedoporučuje svým zákazníkům.” Sagem OT 75 se nikdy neobjevil ani v nabídce RadioMobilu.
Další námitky Eurotelu se týkaly počtu pokusných hovorů. Měřící tým jich provedl v každé síti přibližně 500 – Eurotel jich podle svých slov provede každý měsíc jenom ve městech 12 tisíc. Tým Ústavu radioelektroniky VUT Brno měřil ve městech šest dnů, během kterých by při měření stejným tempem měl udělat přibližně 2500 hovorů. Nestandardní byla také délka testovacího hovoru – 210 sekund, oproti standardním 90 sekundovým hovorům používaných při měření mobilními operátory. Kratší hovor více odpovídá realitě – průměrná délka hovoru českých mobilních telefonistů se pohybuje mezi 1,5 až 2 minutami hovoru. „Chtěli jsme změřit úspěšnost handoverů (viz rámeček) u delších hovorů,” odpovídá Stanislav Hanus. Ten současně nabízí návod, jak se podobným přím o metodiku vyhnout: „Pokud se někomu výsledky nelíbí, nebrání nic tomu, aby se všichni operátoři dohodli na společné skupině a měřicích přístrojích, včetně telefonů, která výzkum provede.”