Jedno spojení, mnoho možností, toť slova masivní reklamní kampaně doznívající v našich zvukovodech pár okamžiků před nejsledovanějšími televizními pořady dne. Svou snahou vsugerovat nám možnost současného využívání jedné přípojky k uskutečnění několika vzájemně nezávislých činností však poněkud zakrývá další nezanedbatelné výhody digitální sítě. S jejich naprostou většinou sice přicházíme denně do styku při používání mobilních telefonů GSM, ale několika drobnými detaily se notoricky známé služby přeci jenom liší.
Při rozhodování o nákupu ústředny či obecně připojení do telefonní sítě je dobré zamyslet se nad tím, zda chceme zvolit ústřednu pro analogovou (normální telefonní) přípojku, nebo zda zvolíme připojení přes digitální ISDN.
Vodítka pro výběr jsou tu dvě - nabídka nadstandardních služeb a ceny. Obecně lze říci, že ISDN nabízí více služeb a stojí více peněz. Podívejte se tedy na výběr služeb a přehledy cen, abyste se mohli rozhodnout podle toho, co je pro vás lepší.
Zde je stručné srovnání nabízených služeb, kompletní přehled a podrobné vysvětlení následuje.
Analogová přípojka (tzv. HTS) u digitální telefonní ústředny
- Zamezení odchozích volání plně řízené a vybírané účastníkem
- Zamezení odchozích volání řízené provozovatelem ústředny
- Přesměrování volání (okamžité)
- Čekající volání
- Automatické vytáčení přednastaveného čísla po 10 vteřinách uplynulých od vyzvednutí
euroISDN přípojka (euroISDN 2, euroISDN 30) u digitální telefonní ústředny
- Zobrazení /nezobrazení identifikace volajícího (CLIP/CLIR)
- Zobrazení /nezobrazení identifikace volaného (COLP/COLR)
- Přepojitelnost terminálů (TP)
- Čekající volání (CW)
- Přidržení volání (HOLD)
- Přesměrování volání okamžité (CFU)
- při nepřihlášení (CFNR)
- při obsazení (CFB)
- Informace o poplatku (AoC-D/E)
- Zamezení odchozích volání, řízené sítí (OCB-NC)
- Vícenásobné účastnické číslo (MSN)
- Subadresování (SUB)
- Sériová linka (MA / LH)
- Provolba pro blok (DDI)
Hlavní předností hovořící pro zavedení euroISDN vůči dalším digitálním formám připojení jsou relativně nízké pořizovací náklady, vyplývající ze samotného charakteru tohoto celoevropského standardu. Na rozdíl od všech alternativních komunikačních sítí si totiž verze s nižší kapacitou vystačí se stávající dvojlinkou, kterou má ve svém sídle každý majitel telefonu (ne provizorní radiostanice), díky čemuž odpadnou enormní částky potřebné k vybudování nové datové trasy. Jedinou podstatnou podmínkou je připojení místní telefonní stanice na digitální ústřednu, u které musí odpovědní pracovníci ještě upravit danou linku na plně digitální přístup. Nestačí-li svou kapacitou toto drobné přebudování nárokům zákazníka, tak namísto levné dvojlinky přichází do úvahy podstatně složitější, tím tedy i nákladnější, vytvoření 2 Mbps spoje. Modifikacím se pochopitelně nevyhne ani přípojka u samotného uživatele, kde je nutné vytvořit velmi důležité síťové zakončení (tzv. NT), ale o tom později.
V základní nabídce rozlišujeme dva druhy služeb digitální sítě-základní přípojku euroISDN 2 (tzv.BA) a primární přípojku euroISDN 30 (tzv. PA, potřeba zmíněného 2 Mbps spoje). Přenos dat u nich probíhá po dvou resp. třiceti nezávislých (signálních) B-kanálech, z nichž každý disponuje přenosovou rychlostí 64 kbps. Nedílnou část vzájemné komunikace dvou zařízení tvoří vyměňování informace o následném naložení s probíhajícím či vznikajícím spojení. To má na starosti jeden signalizační D kanál, tokem dat absolutně nezávislý na signálních B kanálech, s přenosovou rychlostí 16 kbps (BA) resp. 64 kbps (PA). Ve svých útrobách rovněž dává prostor protokolu DSS1 obhospodařujícímu identifikaci volajícího. Nejen zájemcům o základní přípojku možná vyplyne otázka, jak v jedné dvojlince lze vytvořit prostředí tzv. čtyřdrátu, čili zvláštního vedení pro přenos tam i zpět. Právě to je jeden z důvodů přítomnosti síťového zakončení NT, kde je nejčastěji pomocí zapojení tzv. nevyrovnané vidlice kromě přechodu z 2 na 4-drát zajištěna i eliminace nežádoucích signálů, nejčastěji ozvěn. V tomto modulu zároveň dochází k sdružení všech kanálů (2xB + 1xD) do jediného souvislého toku dat o rychlosti 144 kbps , přenosu signalizace ze všech připojených terminálů (přístroje zapojené k jedné přípojce) do ústředny, přizpůsobení připojení (hvězdicové nebo jednobodové) a stejnosměrné napájení těchto koncových zařízení. Terminály jsou zcela záměrně uváděny v množném čísle, neboť na každé přípojce lze provozovat až 8 nezávislých zařízení s různými telefonními čísly.
Služby
Celé spektrum integrovaných služeb digitální sítě (ISDN) je v nabídce Telecomu vcelku chytře rozděleno na tři části, vystihující potřeby jednotlivých zákazníků a kupodivu zde neplatí ani cenové odlišení kategorií. Další finance si vyžádají pouze nadstandardní služby v tom pravém slova smyslu.
Standard
Zobrazení identifikace volajícího/volaného (CLIP/CLOP)
Mohlo by se zdát, že na tak známé službě, jakou je identifikace volajícího se jakýkoliv popis stává spíš rušivým elementem, ale určitá zákeřnost z pohledu euroISDN zde přeci jenom existuje. Souvisí to se zmíněnou existencí až osmi různě očíslovaných terminálů. Při vytváření přípojky sice dostanete k dispozici patřičný počet tzv. vícenásobných účastnických čísel (MSN), ale jejich přidělení konkrétním koncovým zařízením závisí jen na Vás. Zkrátka a jednoduše každému ISDN telefonu, modemu, faxu, řeknete, že má reagovat, pokud poslední dvojčíslí má hodnotu např. 12. Uskutečňujete-li z tohoto zařízení hovor, tak volanému je odesíláno číslo ve tvaru xxxxxx12. Může se stát, že danému terminálu nepřiřadíte žádné číslo resp. přiřadíte jiné, než Vám bylo dáno k dispozici. V tomto případě volaný obdrží první, standardně přiřazené číslo přípojky a terminál bude sloužit pouze pro odchozí hovory, neboť nebude reagovat na žádné číslo. Jinými slovy se Vám nepodaří ošidit volaného jiným, nesprávným telefonním číslem. Vzhledem k tomu, že identifikace přijde po D kanále vždy dřív, než samotný hovor na B kanálu (vyrazí teprve po obdržení rozkazu z D), tak zde dostávají obrovský prostor rozličná bezpečnostní zařízení. Kromě možnosti automatického odmítnutí nežádoucích čísel, aniž by přitom docházelo k blokování B kanál, lze nastavit např. i speciální přístup k určitým volajícím, kdy nebudou např. nuceni prohodit pár slov se sekretářkou před konečným přepojením na ředitele.
Nezobrazení identifikace volajícího (CLIR)
Přepojitelnost terminálů (TP)
Základní ideologie vyplývá ze zadávání jednotlivých reakčních MSN čísel přímo terminálům, neboť vůbec nezáleží, v které telefonní zásuvce je zapojen. Ohromně praktická služba v případě častého stěhování po budově nebo absence stálého pracovního místa. Stačí zařízení vzít s sebou a připojit v dané místnosti, přičemž se bude chovat jako v předchozím působišti. Podotýkám, že to lze uskutečnit pouze v případě, že příslušná koncovka je připojena ke stejné přípojce euroISDN.
Přesměrování volání (CFU, CFNR, CFB)
Existují situace, kdy člověk nemůže přijímat hovory na svém obvyklém telefonním čísle. V případě digitální sítě není nic jednoduššího, než nastavit podmínky přesměrování, mezi nimiž může být buď nevyzvednutí do určité doby, obsazovací tón nebo okamžité přesměrování bez rozlišení.
Čekající volání /přidržení volání
Signalizační D kanál najde své další využití i ve zvýšení dostupnosti daného telefonního čísla, neboť jsou-li všechny B kanály obsazeny a nemáte dalšího volajícího kam přepojit, nařídíte ústředně, aby stávající volání přidržela, čímž se uvolní B kanál např. pro obchodního partnera. Po ukončení resp. zaparkování druhého spojení můžete opětovně hovořit s prvním volajícím.
Komfort
Zobrazení informací o poplatku (AoC)
Efektivní spojení začíná být v posledních letech hlavní prioritou většiny firem i domácností. Každý se snaží svůj telefonní účet srazit na minimum, čemuž příznivě pomáhá i okamžité zobrazení ceny probíhajícího hovoru. U klasických telefonních přípojek není v podstatě co řešit, neboť ceny jsou obvykle v podvědomí volajících pevně zakořeněny, ale u digitální sítě vzniká mezi potencionálními zákazníky spousta fám ohledně odlišného účtování. Zdůrazňuji, že jednotlivé kanály přípojky euroISDN mají stejně drahé a dlouhé impulsy, jako běžný telefon. Určitá zrada nastává pouze při spojení dvou B kanálů k zrychlení přenosu (128 kbps), neboť platíte za každý zvlášť. To si ostatně můžete ověřit u naprosté většiny euroISDN koncových zařízení podporujících AoC, neboť informace o počtu provolaných impulsů přichází v každém informačním balíku signalizačního D kanálu.
Zamezení odchozích volání (OCB)
Vícenásobné účastnické číslo (MSN)
Podrobněji popsáno v Zobrazení identifikace volajícího/volaného a Přepojitelnost terminálu
Zpoplatněno paušálním poplatkem 19 Kč měsíčně u zavedení 5-8 vícenásobných účastnických čísel, jinak bezplatné.
Subadresování (SUB)
Z hlediska využívání jsou subadresy dalším způsobem upřesnění komunikace. Jedná se o čísla vytáčená za MSN, která slouží nejčastěji k upřesnění zdroje dat. Volaný po vytočení našeho zmiňovaného xxxxxx12 se dovolá např. na datový terminál, kde po následném zadání nejčastěji jednociferného doplňkového symbolu např. 2 dostane k požadovanému souboru. Díky identifikaci lze data zpřístupnit pouze určitým subjektům, což spolu s šifrováním a kvalitními komunikačními protokoly maximálně přispěje k ochraně informací.
Speciál
Sériová linka (MA)
Při volání na jedno telefonní číslo dochází k automatickému přesměrování volajícího na jiný volný kanál, čímž je linka opětovně uvolněna dalším zákazníkům. Reklamní agentury, informační oddělení velkých společností, či jiné organizace zpracovávající v jeden čas velké množství telefonů tuto službu s oblibou využívají (obvykle nemají ISDN), neboť zveřejní pouze jedno telefonní číslo a přitom dokážou odbavit zákazníky v závislosti na počtu dostupných kanálů.
Provolba (DDI)
Přímé adresování telefonního přístroje dané pobočkové ústředny.
Koncová zařízení
Digitální síť s sebou přinesla radikální inovace v oblasti přenášení informací. Všechny dosavadní přístroje určené nejrozšířenějším analogovým přípojkám uskutečňují veškerý přenos v hovorovém pásmu 0,3-3,4 kHz prostřednictvím střídavé složky (z mikrofonu) o amplitudě v řádově jednotkách voltů (cca. 2-3). Při běžném hovoru markantní zkreslení sice nepoznáte, ale při zazpívání např. textu oblíbené písně se zhrozíte z výsledného zvuku. Stejnému problému přitom vzdorují faxy, modemy, , jejichž jedinou obranou jsou kvalitní komunikační protokoly. Naprosto odlišný přístup nastává u jedničkonulové sítě, která dokonale vyhovuje procesorům v rozličných zařízeních (počítače, datové terminály, ), neboť zruší potřebu D/A resp. A/D převodníků vytvářejících poměrně vysokou chybovost toku dat. Trochu starost může na první pohled způsobit přenos těžko definovatelného zvuku, poměrně neochotného vměstnat se do strohého vyjádření. Zatímco data jsou nebo nejsou, tak hlas je vysoký, nízký, tichý, hlasitý, . Právě to dalo vzniknout procesu zvanému vzorkování, kdy přibližně 8000 krát za sekundu dochází k převodu zvukového projevu do digitální podoby.
Pomineme-li vytvoření záložních spojů v případě výpadku datových okruhů resp. frame relay, tak v současnosti požívají výhod euroISDN v naprosté většině podniky, které jím řeší vzájemnou komunikaci s ostatními pobočkami, přenos dat nebo připojení na internet. Přímým koncovým zařízením proto bývá ISDN pobočková ústředna. Výrobci se proto nesnaží vytvářet kdovíjak obsáhlou paletu telefonů pro digitální síť, neboť většina zákazníků má zájem o kompletní služby, tzn. v dodávce ústředny chtějí přístroje s jedním firemním logem. Trochu horší je to s nabídkou ostatních koncových zařízení, jejichž vývoji brání zatím podstatně menší zájem trhu, než o analogové soukmenovníky. V našich krajích např. z euroISDN faxů připadá do úvahy pouze Canon L-260i. Pestrý se zhýčkanému uživateli nebude zdát ani výběr z ryze digitálních modemů, GSM bran, . Nutno podotknout, že ani ceny nejsou zrovna lidové, ovšem takový je pokrok.
Nechcete-li se rozloučit resp. jste nenašli vhodnou náhradu za své staré, dobré, pomalé analogové zařízení, tak Vám řešení přináší terminál TA a/b, který dokáže bez sebemenších problémů připojit telefon, modem, fax skupiny 3, záznamník, .
Přenos dat
Všechny po telefonních linkách uskutečňované přenosy dat můžeme rozdělit do tří kategorií. Pro uživatele ISDN se nejzajímavěji jeví zařízení přímo připojené na rozhraní S0 (čtyřdrát do NT), nejčastěji prezentované počítačem s ISDN modemem. Tento druh spojení bývá označován jako Service data transmission 64K, kdy dochází k přenosu o maximální rychlosti B kanálu, tzn. 64 kbps. Dalším typem jsou datové terminály se synchronním rozhraním X.21, které vyžadují odpovídající terminálový adaptér TA X.21. Rychlost přenosu pak odpovídá uživatelově kategorii (2,4 kbps, 4,8 kbps, 64 kbps). Patrně nejznámější je přenos přes modem s analogovým rozhraním, kde je nutné použít terminálový adaptér TA a/b. Rychlost pochopitelně závisí na daném modemu, ale vezmeme-li v úvahu dosavadní 56K, tak by měla přesahovat 50 kbps-ové rekordy dosahované u analogových přípojek.
Jenom okrajově bych podotkl, že díky tzv. VAS (value added services) lze euroISDN připojit i na textovou resp. datovou síť s přepojováním okruhů.
Závěr
Největší budoucnost euroISDN spočívá ve výrazných úsporách za maloobjemové přenosy dat. Za prioritní nasazení lze považovat připojení na internet, vytvoření záložní trasy datovým okruhům, vzájemné vyměňování dat jednotlivých poboček firmy, videokonference, propojování lokálních počítačových sítí, telemetrie a samozřejmě i telefonování, ovšem to bych nepovažoval za stěžejní nasazení. Digitální síť přináší svým uživatelům velké množství výhod, přičemž pomineme-li paušální poplatek, tak lze říci, že za stejnou cenu jako u analogových telefonů. Zároveň nesmíme zapomínat na existenci dvou kanálů v základní přípojce, což je totéž, jako dvě běžné linky.
