Proč mají Češi pomalý mobilní internet?

  0:10
Budoucnost mobilních telefonů je omezená výdrží baterií a také rychlostí internetového připojení. Jak se firmy vyrovnají s narůstajícími očekáváními uživatelů? Jak bude vypadat mobilní internet za pět let?

Na rychlost mobilního internetu v zahraničí mohou Češi často jen závistivě koukat. | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

S Michaelem Björnem, vedoucím výzkumu ConsumerLab společnosti Ericsson a Thomasem Julem, vedoucím zákaznické divize firmy Ericsson pro střední Evropu, jsme se bavili o současnosti a budoucnosti. Nejen o tom, proč u nás pořádně nefunguje mobilní internet, ale i tom, jaké technologie pomohou v budoucnu zabránit rychlému vybíjení akumulátorů připojených k síti.

Chytré telefony a jiná mobilní zařízení slibují mít přes internet celý svět na dosah. Slušné pokrytí signálem však není ani v okolí velkých měst, dokonce ani v některých lokalitách vně velkých aglomerací. Nepředběhl v tomto ohledu marketing dobu?
Michael Björn: Lidé skutečně chtějí a očekávají konektivitu všude. To mimochodem platí globálně, i když frustrace z toho, že není dostupná v požadované míře, je pochopitelně nejvyšší na vyspělých trzích. Na těch méně rozvinutých má totiž relativně malý nárůst konektivity daleko větší efekt. A máte pravdu, v Berlíně, Londýně či New Yorku se přes nejhustší pokrytí kvalita připojení paradoxně zhoršuje, protože jsou sítě přetížené.

„Ve velkých městech se kvalita připojení paradoxně zhoršuje, sítě jsou přetížené.“

Máme se s tím smířit, protože současné technologie takový nápor nezvládnou, nebo je nějaké "světlo na konci tunelu"? Stačí na to současné technologie?
Thomas Jul: Stávající technologie jako 3G/HSDPA/HSUPA na to samy nestačí, i když jejich vylepšování není ještě u konce. Určitě se však s horší kvalitou způsobenou přetěžováním sítí smiřovat nemusíme, nové technologie jako LTE a LTE-Advanced poskytují větší spektrální efektivitu, větší přenosovou rychlost, menší zpoždění atd. Jde o to odhadnout, kdy a kde je nasadit. Pro operátory to znamená investici, která se musí vrátit a čistě technicky se vrátí pouze tehdy, pokud jsou k dispozici např. terminály v dostatečném množství, pokud je cena za data dostupná pro širší vrstvu zákazníků, to znamená, že objem přenesených dat roste atd. Toto rozhodování není úplně snadné. I v České republice budou operátoři nuceni reagovat na tyto požadavky, a to nejen investicemi do sítí a podpůrných IT systémů, ale také zlepšováním poskytovaných služeb.

„I v ČR budou operátoři nuceni investovat do sítí a zlepšovat služby.“

To je dost obecné. Není to spíše tak, že lépe se na trhu udrží firmy, které naopak budou minimalizovat náklady? Jsme například svědky, kdy konkurenční operátoři sdílejí prostředky, a díky tomu mohou nabídnout nižší cenu, byť se tak zákazník může dočkat častějšího přetížení sítí.
Thomas Jul: Sdílení sítí nemusí znamenat častější přetížení, nemusí nutně znamenat menší konkurenci. Existuje mnoho modelů sdílení sítí. Sdílenou síť může například provozovat třetí strana, která prodává kapacitu operátorům. Tu kapacitu implementuje na základě měření a požadavků jednotlivých operátorů, přičemž tyto požadavky nemusí být nutně stejné v rámci té které oblasti.

To v praxi znamená, že základní pokrytí je pro operátory shodné a operátoři se pak odlišují specifickými požadavky v jednotlivých oblastech. Sdílená je pak přenosová síť, infrastruktura v místě základnové stanice, větší část základnové stanice (např. baseband – záleží na typu sdílení), antény atd. A v neposlední řadě celá údržba je samozřejmě levnější. To byl jen jeden příklad modelu sdílení, na kterém jsem chtěl demonstrovat, že sdílení sítí není nevýhodou pro zákazníky.

Největší podíl dosáhne LTE podle odhadů v USA (85 % v roce 2019), v západní Evropě by to mělo být kolem 50 %. Ve střední a východní Evropě zatím převažuje GSM/EDGE.

Problémy s rychlostí konektivity jsou zejména v malých sídlech. Mají LTE a mobilní technologie ambice v takových místech nahradit připojení kabelem? A existuje země, ze které by si Česká republika mohla vzít příklad?
Michael Björn: Na obě otázky těžko paušálně odpovědět. Obojí záleží také na tom, jaká ostatní telekomunikační infrastruktura je k dispozici. Řekněme v zemích rovníkové Afriky může být výhodné použít jiné technologie, než do jakých se investuje v Evropě. Stejně tak nelze srovnávat potřeby konektivity ve Švédsku, jehož rozlehlý sever je velmi řídce osídlen, s hustě obydlenou Českou republikou.

Přesto, podle vašich zkušeností, existuje region, který má podobné parametry, jako Česko a lze na něm ukázat, kam by se mohla mobilní technologie u nás v blízké budoucnosti dostat? A co tomu podle vás dosud brání?
Michael Björn: Není snadné najít region se všemi důležitými parametry, které by byly podobné. Mluvím o kupní síle obyvatelstva, geografickém uspořádání a distribuci účastníků a tak dále. Kupní síla neznamená jen útratu lidí za mobilní služby, ale také za terminály, které tyto mobilní služby využívají. V České republice je např. pořád dramaticky více notebooků než tabletů. A to vesměs notebooků, které nemají rozhraní s mobilní sítí. To se postupně mění tak, jak to začalo před nějakou dobou u českých západních sousedů.

Thomas Jul: Obecně platí, že lidé chtějí stejnou kvalitu připojení a stejný uživatelský zážitek, ať bydlí kdekoliv a ať jsou doma, nebo na cestách. Většině uživatelů je přitom jedno, jestli stahují přes wi-fi, nebo LTE, pokud se lze jednoduše připojit a přenos dat je dostatečně rychlý.

Nemyslím si, že České republice něco zásadně brání v rozvoji mobilních technologií, obzvláště ne po signálech, že by finanční krize mohla být u konce. Věřím, že kromě implementace LTE dojde také k vylepšování systémů HSDPA/HSUPA, které podle našich průzkumů budou pořád tvořit významnou část radiové technologie v sítích všech operátorů i v následujících letech. 

Jsou datové sítě v ČR na zvyšující se nápor připraveny? Kde je jejich nejslabší místo a jaké jsou plány na rozvoj?
Thomas Jul: Jejich konkrétní podobu samozřejmě v celé šíři neznáme, tvoří ji různí hráči ze státního sektoru i byznysu. Z naší, tedy švédské zkušenosti ovšem vyplývá, jak důležitý je koncepční a integrovaný přístup, který musí prosadit a zaštítit politika a státní správa.

„Stát by měl motivovat firmy k pokrytí i v méně atraktivních oblastech.“

Myslíte si, že takový přístup ČR přijala? Proč nestačí vše nechat na trhu?
Thomas Jul: Každý stát, který se snaží plošně podporovat podnikání a zaměstnanost, který podporuje rozvoj všech regionů, musí zajistit nejen dopravní infrastrukturu, jak je obecně známo, ale také mimo jiné dostupnost komunikační infrastruktury. Proto stát musí motivovat operátory pokrývat i z jejich pohledu aktuálně méně atraktivní oblasti. Pokrytí těchto oblastí by „trh“ pravděpodobně nezajistil. Pokud vím, cestou podmínek operátorům se vydala i Česká republika v LTE aukci.

Být on-line s rychle vybitou baterií

Například využívání služeb v cloudu však vyžaduje být se zařízením neustále on-line. To ovšem zásadním způsobem zvyšuje spotřebu energie, takže dnešní mobilní telefony nevydrží ani den. Jaká zlepšení a kdy můžeme v tomto ohledu podle vás čekat?
Michael Björn: To je samozřejmě výzva pro výrobce zařízení, které se budou muset postavit. Těžko předjímat, jakým směrem se bude vývoj napájení mobilních zařízení ubírat, ale jistě nás čekají významné inovace na tomto poli.

Jaké konkrétní technologie v této oblasti se mají šanci více prosadit?
Thomas Jul: Ericsson sice nevyrábí mobilní telefony a nemůže ani mluvit za ostatní výrobce, ale protože se zabýváme vývojem radiových chipsetů, vidíme dva trendy, které můžou snížit spotřebu energie. Především se snižuje počet součástek v mobilních telefonech, které jsou navíc energeticky úspornější. Druhým trendem, alespoň v hustě osídlených oblastech, je používání vyšších radiových frekvencí pro moderní mobilní sítě. Vyšší frekvence umožňují obecně vyšší kapacitu v mobilních sítích, ale vyžadují kvůli fyzikálním vlastnostem šíření signálu hustší síť vysílačů. Tím se však zkracuje vzdálenost mezi vysílačem mobilní sítě a mobilními telefony a to samo o sobě znamená potřebu menšího vysílacího výkonu. Takže jako dodavatel technologií můžeme tímto přispět ke snížení spotřeby mobilních zařízení, ale je třeba také říci, že baterie chytrých mobilů a tabletů nejvíce využívá rozsvícený displej, nikoliv radiová část a komunikace s mobilní sítí.

Když mobily začínaly, baterie vydržela 20 minut. Déle stejně nešel držet u ucha. Na snímku otec mobilů Martin Cooper s prvním prototypem.

Každopádně fakt, že váš mobilní telefon zatím nemůžete plně využít, není jen deficit telekomunikační infrastruktury nebo nedostatečný výkon baterie. Proč si například nemůžu stáhnout lístek na MHD tak jako palubní vstupenku do letadla? Anebo vstupenky do muzea, lístky na koncert? Obrovské rezervy ve využití moderních technologií vidíme i ve zdravotnictví nebo školství, zejména v přístupu pacientů či rodičů k informacím, ale také v samotné výuce.

Již dnes mluvíme o revoluci, kterou v našich životech rozpoutala mobilní zařízení a aplikace. To je však jen začátek. Čeká nás daleko užší propojení technologií s naším životem a fyzickým světem jako takovým. Přes mobilní přístroj budete komunikovat s ledničkou či autem, při příchodu do práce se před vámi automaticky otevřou vstupní dveře do budovy a výtah vás zaveze do správného patra. Technologie přeberou každodenní nakupování, budou monitorovat kde co a automaticky řešit všední situace.

Ale nebudou mít lidé obavy o svoje osobní údaje či z přílišné závislosti na technologiích?
Michael Björn: Debata o bezpečnosti dat samozřejmě nikdy neustane. Vždy se však bude nacházet aktuálně možný kompromis, neprosadí se tedy ani digitální anarchie, ani extrémně přísný režim nakládání s daty. Vše záleží opět na uživateli, jak velký prostor bude ochoten technologiím uvolnit: lidé si sice přejí aplikace, které jim usnadní či zrychlí nákup v supermarketu, chtějí však mít věci pod kontrolou. Vaše lednička by již dnes mohla zaznamenávat, co v ní zrovna dochází a automaticky to objednat. Ale většina z nás se chce rozhodnout sama, jaký jogurt si dá k snídani.

„Objem hlasových služeb bude výhledově zcela zanedbatelný v porovnání s videopřenosy a dalšími daty.“

Vraťme se k přenosovým sítím. Jak rychle roste objem přenesených dat přes mobilní zařízení?
Michael Björn: Objem dat přenášených přes mobilní přístroje se v Evropě bude do pěti let osminásobný. V roce 2014 přesáhne měsíčně čtyři exabyty, což je v bytech číslo s osmnácti nulami. Největší podíl na tomto růstu mají a budou mít přenosy videa, které budou do roku 2019 tvořit více než polovinu veškerého přenášeného obsahu. Objem přenášených dat navíc zvyšuje právě stoupající využívání webových aplikací a stahování či nahrávání obsahu do cloudu. Objem hlasových služeb mimochodem výhledově zůstane na přibližně stejné, ve srovnání s mohutností datového toku naprosto zanedbatelné úrovni.

Thomas Jul: Tento trend samozřejmě jde ruku v ruce s rozšířením smartphonů, které již dnes tvoří dvě třetiny v Evropě prodávaných telefonů. Oproti dnešku se jejich počet do roku 2019 téměř zdvojnásobí na 765 milionů zařízení, čímž převýší počet obyvatel kontinentu. Přitom SIM karet zůstane v oběhu přibližně stejně, kolem 1,1 miliardy.

Liší se penetrace chytrými telefony na jednotlivých evropských trzích?
Michael Björn:
Ano, například v České republice činí 31 %, což je méně než polovina ve srovnání s Británií či Švédskem. Ještě větší rozdíl je mimochodem v rozšíření tabletů: 7 % proti 27 % respektive 29 %. Celkově však Česká republika leží někde uprostřed evropského pole, například v Polsku je penetrace mobilními zařízeními ještě o polovinu nižší. Na českém trhu se každopádně očekává velmi strmý nárůst jejich rozšíření, v příštích třech letech přibližně o třetinu.

Česká republika dohání Evropu v počtu smartphonů a tabletů, v obou měřítcích je zatím pod evropským průměrem.

Thomas Jul: Pozorujeme i rozdíly v užívání zařízení. Zatímco čeští uživatelé se smartphony především telefonují a posílají SMS, například Američané přes ně daleko větší měrou přijímají data či jsou nejaktivnější na sociálních sítích. Obecně lze říct, že se připojují přes větší škálu zařízení, přičemž Češi se k internetu připojují nejčastěji přes notebooky. To mimo jiné souvisí s nižším pokrytím mobilními sítěmi v České republice.

Jaká mobilní zařízení budeme používat v blízké budoucnosti?
Michael Björn: Neočekáváme, že se jeden druh zařízení prosadí na úkor druhých. Spíš budeme žít ve stále bohatším ekosystému přístrojů, které budeme využívat v odlišných situacích. Už dnes vaše dopoledne může vypadat tak, že při snídani na tabletu rozkoukáte nejnovější díl Hry o trůny. V tramvaji pokračujete v jeho streamování na mobilu, a když zrovna nemáte šéfa za zády, dodíváte se v práci na stolním počítači.

Thomas Jul: Změní se především ovládání mobilních zařízení. Mezi uživatele a přístroj vstoupí různé mezičlánky, které jeho ovládání zrychlí a zjednoduší. Chytré brýle či hodinky, chytré oblečení nebo třeba zařízení nošená jako prsten. Technologie nám tedy budou stále bližší, a to právě i v doslovném smyslu. Budou se stále více prolínat s každodenním životem, vše bude propojené a ve vzájemné interakci.

Co si myslíte o současných aktivitách firem jako Google nebo Facebook, o rozšíření pokrytí pomocí balónů či bezpilotních letadel. Nezaspal v této oblasti Ericsson? Může to být cesta, jak zlepšit kapacitu sítě v přetížené aglomeraci, kde je omezený prostor pro umístění BTS a signál se kvůli překážkám šíří špatně.
Thomas Jul: Ericsson v této oblasti rozhodně nezaspal, vždyť je technologickým dodavatelem a partnerem projektu Internet.org, jehož nejviditelnějším lídrem je právě Facebook a který pracuje na šíření internetu pomocí dronů. Sledujeme všechny oblasti, kde můžeme využít naše technologické a obchodní know-how a nejinak je tomu u těchto aktivit. Zmíněné technologie mají především rychle a bez obrovských nákladů do pozemní infrastruktury umožnit pokrytí tam, kde by bylo složité a nákladné stavět stožáry, pokládat napájecí kabely, zajišťovat ostrahu této technologie atd. A to není případ městských aglomerací, to je spíše případ řídce osídlených území nebo oblastí, které jsou z určitých důvodů, jako je například ozbrojený konflikt nebo přírodní katastrofa, nestabilní.

Signál přicházející shora však nemůže vyřešit pokrytí uvnitř budov, na to je potřeba tyto budovy „osvítit signálem“ z boku, případně využít systémy na vnitřní pokrytí budov. Podobným příkladem pokrytí shora je dostupnost GPS signálu uvnitř budov. A to nemluvím o interferenci (zjednodušeně řečeno narušení okolních systémů svým signálem), kterou by tato létající základnová stanice způsobila, pokud by využívala frekvence jako pozemní systémy. A aby byly široce dostupné zákaznické terminály, pak by se pokud možno neměly lišit radiovou výbavou od terminálů pro „pozemní“ sítě. To znamená ještě mnoho výzkumů, vývoje a standardizace.

Autoři: , ,
  • Nejčtenější

V květnu se zřejmě vrátí ikonická Nokia 3210, kdysi to byl přelomový model

24. března 2024  8:01

Současný vlastník značky Nokia na poli mobilních telefonů, firma HMD (Human Mobile Devices –...

Banka spustila mobilní datové balíčky. Funguje to i zákazníkům z Česka

26. března 2024  12:06

Virtuální banka Revolut spouští virtuálního celosvětového operátora. Zákazníci si mohou kupovat...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Z bídného začátku roku se radují. Vypadá to na velký návrat

21. března 2024  7:02

Zřejmě to vypadá na velký návrat. Huawei začíná drtit své domácí konkurenty, přitom jeho produkty...

Trvalo to. Nový nejlepší fotomobil světa konečně koupíte i v Česku

26. března 2024  7:02

Konečně nastává situace, že nejlepší fotomobil v žebříčku DxO Mark je dostupný i na našem trhu....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pochlubili se, že se pochlubí. Značky ze sebe dělají slibotechny

25. března 2024  7:02

Jedním z trochu nečekaných trendů veletrhu MWC v Barceloně se stala oznámení o tom, že firmy nějaké...

U foťáků se blýská na lepší časy, naznačuje výsledek testu nového xiaomi

28. března 2024  7:02

Čínská značka Xiaomi trochu na poli fotomobilů v uplynulých letech tápala. Ukazuje to mimo jiné...

Kartónek Steva Jobse se vydražil za neuvěřitelnou sumu

28. března 2024

Vizitku slavného ředitele společnosti Apple si někdo pořídil za pořádný balík peněz. Přidanou...

Smartphonům od Googlu raketově rostou prodeje tam, kde kraluje Apple

27. března 2024  7:02

Prodeje smartphonů Pixel od Googlu se mohou pochlubit neskutečným nárůstem prodejů. Tedy prozatím...

Podívejte se na chloubu Ostravy z pohledu, který se vám běžně nenaskytne

27. března 2024

Operátor O2 informoval, že ve spolupráci se společností Cetin dokončil modernizaci své mobilní sítě...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...