V nejbližší době nás zkrátka čeká mnoho změn. Prvním příkladem je dohoda o jednotných nabíječkách k mobilním telefonům, ke které letos přistoupila většina výrobců a podporuje ji i řada světových operátorů. - čtěte do tří let budou mít mobily stejnou nabíječku
Tuny ušetřených odpadů
Pro někoho to může být banalita, podle odborné studie to ale sníží emise skleníkových plynů až o 21,8 milionu tun ročně. Použité nabíječky navíc představují přes 51 tisíc tun odpadu za rok. Výrobci i operátoři vidí v ekologických strategiích cestu i ke snižování nákladů.
Nabíječek se týká i další úspěšná spolupráce firem LG, Nokia, Motorola, Samsung a Sony Ericsson. Loni se dohodly na jednotném hodnocení energetické náročnosti svých nabíječek, aby měli uživatelé snazší srovnání z pohledu ekologické zátěže kupovaného produktu.
Dlouhodobě se navíc firmy snaží zefektivnit nabíječky tak, aby spotřebovávaly co nejméně energie i v případě, kdy zůstanou zapojeny v zásuvce. I ono minimální množství elektřiny, které ledabyle zapojená nabíječka v zásuvce spotřebuje, totiž při celosvětovém počtu uživatelů mobilních telefonů (4 miliardy lidí) představuje další tuny zbytečně generovaných skleníkových plynů.
Finská Nokia navíc celou ideu dohnala až do extrému. V budoucnu chce nabízet telefony i bez nabíječek. - čtěte Nokia prodává N79 bez nabíječky. Kvůli ekologii
Šetříme energií, papírem i plasty
Ekologická strategie se ale netýká jen nabíječek. Stále častěji se setkáváme s mobilními telefony vyrobenými z bioplastů, nejčastěji z kukuřice. Takový telefon již má ve své nabídce finská Nokia nebo korejský Samsung. Ten navíc nedávno představil mobil na solární energii. - čtěte Samsung představil mobil poháněný sluncem
Vysoká spotřeba telefonů je navíc výzvou pro vědce, kteří se snaží vyvinout alternativní zdroj energie. Mluví se přitom nejen o palivových článcích, ale třeba i o solárních článcích z nanovláken. - čtěte Konec nabíječek, blíží se doba nevybitelných mobilů
Díky aktivitám ekologické organizace Greenpeace se navíc výrobci snaží maximálně omezit používání závadných látek a materiálů i při výrobě standardních telefonů. Greenpeace zde těží z faktu, že ekologie je v módě. Firmy si nemohou dovolit v hodnotícím žebříčku zcela propadnout. Svědčí o tom přibývající poznámky o ekologické odpovědnosti, které si telekomunikační firmy rády vystavují na svých webových stránkách. Zelená barva zkrátka frčí a slouží i jako dobře fungující marketingová praktika. A firmy to moc dobře vědí.
V žebříčku Greenpeace nejčastěji vyhrává finská Nokia, která svou odpovědnost bere skutečně vážně. Nejčastěji plní své závazky a její ekologické aktivity byly zřetelné i na letošním barcelonském kongresu. Právě tam oficiálně potvrdila svůj záměr prodávat telefony bez nabíječek.
Nokia navíc prezentovala i snahu o minimalizaci prodejních balení svých telefonů. V celkovém množství vyrobených přístrojů totiž i jeden milimetr čtvereční ušetřeného kartonu znamená až několik tisíc zachráněných stromů a tím i cenného bioklimatu.
I operátoři mají co říci
Zatímco jsme se dosud točili jen kolem mobilů a jejich nabíječek, stěžejní roli v ekologii telekomunikací sehrávají i světoví operátoři a výrobci jejich infrastruktury. Už dnes, a to dokonce i v Česku, můžeme pozorovat snahy operátorů o modernizaci svých sítí za účelem snížení spotřeby elektrické energie a tím i nákladů. - čtěte T-Mobile zmodernizuje svou GSM síť
Výrobci základnových stanic (tzv. BTS), ze kterých jsou operátorské sítě postaveny, navíc stále silněji koketují s obnovitelnými energetickými zdroji. Na světě tak jsou již základnové stanice s větrným, solárním, či dokonce vodním pohonem. Pilotní provoz části sítě postavené ze základnových stanic na solární energii už například běží ve Vanuatské republice, ekologické BTS (i větrné) má i srílanský operátor Dialog Telekom.
Celosvětově se dnes odhaduje počet BTS využívajících obnovitelných zdrojů energie na víc než dva tisíce kusů, což je ale stále jen zlomek z celkového počtu existujících základnových stanic. Překážkou pro masivní nasazení ekologických BTS jsou specifické požadavky trhu i místní klimatické podmínky.
Jistou cestou, a to nejen ke snižování nákladů, je i v poslední době hojně diskutované sdílení sítí. Odpadne tím nutná výstavba nových stožárů, což se může opět pozitivně projevit v dopadech na životní prostředí. Na sdílení svých infrastruktur se již dohodl Vodafone s Telefónikou O2, zatím ale jen na britských ostrovech, v Německu a ve Španělsku. - čtěte O2 a Vodafone budou sdílet mobilní sítě. V hledáčku je i Česko
Telefónica O2 navíc už veřejně přislíbila, že do roku 2020 sníží svůj podíl na tvorbě skleníkových plynů minimálně o patnáct procent, nadnárodní operátor Vodafone pak do stejného roku dokonce o padesát. Podobně ambiciózní plány zaznívají i od ostatních světových operátorů.
Důležitá je spolupráce
Na odborných konferencích týkajících se právě ekologie v telekomunikacích často zaznívá, že nejdůležitější pro úspěšnou koordinaci projektů je spolupráce jednotlivých firem na jednotné a koncepční strategii. Výrobcům z telekomunikačního odvětví se například doporučuje založení společného výzkumného a vývojového (R&D) centra zaměřeného na ekologii. Důležitá je z pohledu firemní filozofie i masivní marketingová podpora těchto aktivit a sledování návratnosti investic.
Ať už ekologické tažení výrobců a operátorů je či není pouhým a promyšleným marketingovým tahem, ekologie v telekomunikacích se pro letošek stala jedním z hlavních témat odborných seminářů a světových veletrhů. Operátoři, výrobci i celá plejáda firem zapojených v oboru navíc viditelně na svých příslibech ke snížení dopadu své činnosti na životní prostředí pracují.
