V krajních případech může turistům a sportovcům mobil zachránit i život. Když se ocitnou v kritické situaci, mají možnost si rychle a snadno sami zavolat o pomoc. Tato výhoda ale zdaleka není tou jedinou.
V kritických případech je mobilní telefon také jeden z prvních prostředků, kterých se záchranáři během akcí snaží využít. Bylo tomu tak i u nedávné tragédie, kdy byli v Krkonoších lavinou zasypáni dva skialpinisté. - čtěte Lavina v Krkonoších zasypala mladé skialpinisty
Kromě toho, že mobil stál u bezprostředního nahlášení události záchranným složkám, využila jej Horská služba i k nalezení pohřešované skialpinistky; nejdříve vytočila její telefonní číslo a snažila se lokalizovat její polohu dle vyzvánění mobilu, nakonec ale telefon posloužil zcela jinak: byl to totiž zřejmě on, kdo odrazil signál tzv. Recco vyhledávače, systému používaného zkušenými horskými turisty. - čtěte Záchranář: Skialpinisté by s sebou měli mít vždy „pípák“
Taková situace je ale spíše šťastnou náhodou, než pravidlem. Mobilní telefony totiž dle odborníků v žádném případě nedokáží nahradit speciální horskou výbavu. "Nelze říct, že by mohl suplovat speciální výbavu pro pohyb v lavinových terénech," upozornil jeden z nich.
Rudolf Chlad, náčelník Horské služby Krušné hory, pak prozradil i další přínos: "Mobil v krajním případě může být na žádost horské služby zaměřen." Lokalizace telefonu na základě mobilní sítě ale není kvůli menšímu pokrytí horských oblastí dostatečně přesné. "V každém případě doporučujeme mít na horách mobil vždy s sebou," dodal.
Před výletem je nutné telefon dobít
Lidé by dle něj neměli zapomínat před každým výletem, zejména pak do odlehlých částí hor, svůj telefon dobít. Baterie totiž v mrazech rychleji ztrácí energii. Zároveň by mělo být myšleno i na správné uložení telefonu; měl by být v dosahu ruky, v žádném případě se nedoporučuje jej ukládat do batohu. V zimních měsících platí i několik dalších zásad, jak se k mobilnímu telefonu chovat. - čtěte Myslete na svůj mobil, mrzne stejně jako vy
"Před túrou by si měli turisté také zjistit číslo na dispečink Horské služby dané oblasti," radí Michal Klimeš, náčelník oblastní pobočky Jeseníky. Zavoláním na tato čísla se urychlí kontakt se záchranáři. Použít lze samozřejmě i standardní tísňové linky 158, 155 a 150. V případě, že nelze využít služeb daného operátora, lze vytočit jednotné evropské číslo tísňového volání 112, u kterého se uplatňuje vnitrostátní roaming.
Pohotovostní čísla HS v jednotlivých oblastech |
Dispečinky HS jsou k dispozici 24 hodin denně osobám, které potřebují pomoc v horách |
Během ohlašování nehody by měl být volající připraven podat co nejvíce informací. Operátor po něm bude chtít znát zejména jméno a příjmení, druh zranění, aktuální stav postiženého, mechanismus úrazu, místo nehody, věk postiženého a telefonní číslo. Čím více informací budou mít záchranáři k dispozici, tím lépe mohou celou akci naplánovat a zajistit potřebnou techniku.
Stejné rady samozřejmě platí i v době, kdy na horách nemrzne, například v létě. Počasí na hřebenech hor se totiž dokáže zcela změnit během pár okamžiků.
Mobil není všelékem
"V žádném případě není mobil všelékem, neboť i dnes jsou tzv. bílá místa bez signálu, jako například celý přírodní park Zlatý kopec u Božího Daru," upřesňuje Chlad. Přesto oslovené záchranné složky samy uvedly hned několik případů, kdy se díky mobilnímu telefonu podařilo zachránit život zraněných osob.
Příkladem může být běžkařka, která si v pozdním odpoledni, mlze a při teplotě -8° Celsia přivodila na lesní cestě frakturu pánve. Sama si pak přivolala mobilem pomoc. "Noc by nepřežila," upozornil Chlad, který podobných příběhů uvedl hned několik.
Zásady pro používání mobilu v horách |
Zdroj: Horská služba ČR |