Nakonec vyhrála ta druhá varianta a výsledkem je Crazy Planes. Trochu vylepšený systém, ale nic světoborného. Díky novému Stage modu, kde hrajete pravého dispečera, se hra hodně mění.
Střídají se v něm totiž den a noc. Ve hře se pravidelně střídají denní a noční mise. K tomu se přidávají takové věci jako uzavření letiště, oblíbená destinace pro dovolenou a další aspekty. Navíc po každé misi následuje animace dispečera a jeho asistentky, která ho, podle úspěchu v misi, buď svádí nebo odmítá.
Nový mód má však pouhých dvacet úrovní, které vám vystačí na dva dny poctivého hraní. V tu chvíli už hra v podstatě nemá co nabídnout. Samozřejmě, že jsou tu ještě další dvě možnosti hraní, ale oba už jsou dobře známé, a pokud již máte nějakou část série ATC na svém telefonu, budete pouze litovat nákupu nového dílu.
Grafika zůstala prakticky nezměněná, ale díky změnám denních dob to tentokrát tolik nevadí. Ale kdyby byly ve hře víc jak dvě prostředí, určitě by to přidalo k atraktivitě hry. Jako drobný efekt přibylo blikání pozičních světel na křídlech letadel.
Jedna z věcí, které se nezlepšily vůbec, je zvuk. Příšerná monotónní melodie vás přivítá hned na úvodu při samotných misích můžete na melodické ozvučení zcela zapomenout. Jediné co při nich uslyšíte jsou akustická upozornění na přírůstek v řadách letadel. V případě hrozící srážky nebo opuštění hrací plochy zazní pisklavý tón, který vám ihned asociuje zvuk vydávající radary na letišti.
Air Traffic Control: Crazy Planes není v ničem revoluční, je spíš takovou velmi drobnou evolucí, která však řeší mnohé z problémů předchozích dílů. Kdyby byla jenom o trochu delší a měla alespoň nějaký zvuk, mohla by se klidně nazývat jedním z nejlepších simulátorů na trhu, ale takhle si to žádá ještě trochu úprav. Jenom by mě zajímalo, jaký název by mohl příští díl dostat.
