Jestli ono by nakonec nebylo lepší udělat snímač s nižším počtem MPix a co největšími buňkami - proč slučovat sousední buňky do jednoho výsledného pixelu, když bych mohl mít rovnou výstup z 1 velkého pixelu, který sám o sobě přijme víc světla a bude méně šumět?

No, to je otazka.. Evidentne nemusi. Tech vic mensich sice bude vic sumet, ale porad poskytuji vice dat pro nasledne algoritmy, takze se s nimi daji delat zajimavejsi veci. Tezko rict, jestli je to marketing nebo je za tim realny duvod.. Takove THC s dualpixely neuspelo..

Fotomoduly s vysokým Mpx přepočítávají před uložením fotografii na nižší rozlišení, tj. např. 48 Mpx dělí čtyřmi a výsledek je 12 Mpx, taktéž 108:9=12, 192:16=12, takže fotky jsou pořád stejné, ale šum nižší, citlivost vyšší, detaily přesnější. Sice můžete uložit fotku v původním rozlišení, ale je to nepraktické (dlouho to trvá) a uživatel tím nic nezíská (musel by fotku následně upravovat). Velikost výsledného JPG je závislá na obraze a podmínkách (např. noční fotky jsou výrazně menší), což je způsobeno tím, jak JPEG funguje (vyhledávání podobně barevných ploch). Vyšší rozlišení detailů potřebujete například na výřez nebo zobrazení na monitoru (televizi), protože u nižších je zřetelné "rozšmudlání" detailů (např. listí, tráva apod.).

Jde vidět, že autor článku o dané problematice moc neví. Velké rozlišení slouží především ke slučování pixelů jak píše na konci článku. Ano, máte možnost udělat snímek v plném rozlišení, ale většina lidí to nevyužije. Ovšem rozlišení není vše. Důležitá je hlavně velikost snímače a tím i velikost jednotlivých pixelů. To ovlivňuje kolik světla dokážou snímat a tady zjistíte, že snímače s velkým rozlišením jsou i větší.

Další výhoda je v nahrávání videa, kde je lepší prostor pro softwarovou stabilizaci. Většinou u maximálního rozlišení není prostor jak video stabilizovat a výsledek se třese, pokud telefon držíte v ruce. Snížením rozlišením dovolíte správně softwarové stabilizaci pracovat.