Pamatuju ruční telefonní ústředny v Plánici u Klatov a v Nepomuku ještě cca do roku 1994.

Veřejná telefonní stanice (hospoda nebo družstvo), telefon s kličkou a na poště paní, co přepojuje banánky.

Soused z(s) Vodafone to právě zažívá....

V osmdesátkách jsem pracovala v Tesle(!) v zásobování, po vyhoření ústředny jsme měli jedinou "nulu" ( jen přes "nulu" se dalo volat z fabriky ven) na oddělení - patnáct referentek. Jako chybělo zboží v obchodech, stejně tak nebylo nic normálně k mání ani v těch dodavatelsko-odběratelských vztazích a telefonování byla jediná možnost, jak ty součástky sehnat na druhém konci republiky. Byl to závod s trpělivostí, bylo to o nervy. Trvalo šest let, než ústřednu nahradili . Neuvěřitelný.

Socialismus ! Dobře mu tak.

.. telefonování byla jediná možnost, jak ty součástky sehnat na druhém konci republiky.? :-)

A co byste chtěla? Email? Ten tenkrát neměli ani v Americe.

Současná hlavní zpráva mf :mobilní síť je přetížena... atd

Vím o známých, co čekali na linku přes 10 let a teprve rok 89 jim to přidělení urychlil. Jenže pak přišlo skokové zdražení hovorného, tak poptávka po linkách klesala. Jedno velké plus ale analogová ústředna oproti digitální měla: Přenos signálu bez degradace kvality kompresí, takže se daly např. přenášet nahrávky z volající stanice do záznamového přístroje (magnetofonu) do volané. Tam připojit magnetofon (monofonní) a mohli jste nahrávat v plné kvalitě. Při cenách místního hovorného (1 Kč/za spojení bez počítání času.) jste nemuseli řešit cenu.

Rodiče si o telefon požádali v roce 1969, dostali jsme ho až v roce 1991.

Pan Ráž nezmínil ještě jeden hodně důležitý aspekt: pokud jste se režimu "nelíbili", tak jste linku prostě nedostali, i kdyby se nakrásně uvolnila kapacita v domě ... dočkali jsme se až někdy v 1990 po nějakých 12 letech čekání ... Anebo jste o linku mohli pod průhlednou záminkou i přijít.

A nebo jste ji dostali, ale s paralelkou na STB

Když pominu ty vzpomínky, tak je třeba říct :"to by naši rodiče koukali", a nejen na drát, ale všeobecně.

Ty podvojný linky se vyskytovaly i v digitálu. Jeden metalický pár mezi analogovou ústřednou a účastníky se rozdělil "časově", tedy signál se na obou stranách digitalizoval, aby se přenesl po jednom páru. Výhoda byla, že mohli volat oba zároveň. Nevýhoda byla po příchodu internetu přes modemy. Bylo to pomalé. Nešlo dosáhnout 56kb/s. Důsledek faktu, že byl modulovaný analogový signál modemu opět digitalizovaný.

V roce 90 byla čekací doba na linku až jeden rok, začínal jsem s podnikáním nutně jsme potřebovali telefon,pán od spojů si řekl ,úplně bez ostychu , o desetisíc(průměrný plat byl asi 2500,-), do týdne jsem telefonoval....

V roce 1994 jsem na Žižkově zažádal o telefon který mi byl zapojen 1998.

Jó, skupinovku jsme měli.

Věčně pokažená, věčně nefunkční. Často i tím, že naskočil oznamovací tón až kolikrát na pátý pokus zvednutí sluchátka. A pokud nenaskočil tsk bloknul všech bytů a táta musel potom z práce zavolat na telefoňáky, ti tak za 2 - 3 dny vyměnili nějaké relátko v ústředně a asi měsíc až dva to fungovalo o.k. A pak znovu jak u blbých na dvorku. :-)))