Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Ohebná, levná a nabitá za minutu. Přichází baterie budoucnosti

Je ohebná, lehká a velmi rychle nabitá. A co je nejdůležitější, je levná. Nová baterie od týmu vědců ze Stanfordské univerzity dává naději pro další vývoj elektroniky. Článek využívající vlastností hliníku a grafitu s tekutým elektrolytem však má zatím podstatnou nevýhodu: vyrábí jen nízké napětí. Tým však věří, že i tento neduh odstraní.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

D48a46n44i41e77l 54B87a81ž93a28n90t 4599140305840

Funguje to....ale neseje to....;-)

0/0
19.5.2015 6:12

M21i65l96a42n 83V26o25t67a72v43a 5784306951542

Baterie nabije mobil..... Bombaaaaaaa. To je nejaka kosmicka technologie z NASA ;-D To technologicky preskocili nekolik fází vyvoje. Ja myslel, ze nejdrive se budou nabijet akumulatory, ale dnes se uz nabiji mobily R^

0/0
13.5.2015 17:53

P11e49t50r 87N85o23v69e34k 6852102152766

mám 2 Voltovou  baterii v holícím strojku , už aby to bylo na trhu:-)

0/0
13.5.2015 10:37

J11a64n 67B72á81r68t14a 3210716498

Hmm a dát dva články do série je nenapadlo? Vždy dřív to bylo běžné (3-4 články v sérii).

+3/0
12.5.2015 23:28

M96a40r87t74i13n 64N20o81v98o26t79n54ý 7763125730895

A co takhle si prohlídnout to video?

+1/0
13.5.2015 0:06
Foto

P59a59v34e64l 91Č64e81r60n56í93k 1908735740180

nejde o video. Jde o článek který je produktem idnesu. Článek popisuje vlastními slovy a následně i cituje jednoho z vědců, který jako zásadní problém identifikuje malé napětí, které údajně znemožňuje reálné nasazení. Přitom takové tvrzení je nesmyslné. Pokud to skutečně vědci řekli, pak jsou to vědci na tužkové baterky (ne duracell) a redaktor akorát papouškuje kraviny. Pokud však vědci označili problém správně ale pan redaktor Hron si domyslel pohádku o srovnání s Li-Ion a nemožnosti použití, pak je to ještě horší chyba na straně redakce.

To že ve videu možná něco tvrdí neznamená, že v článku můžou být nesmysly.

+6/0
13.5.2015 6:30

T33o14m73á70š 60S75k83á30l13a 6878347

no.. ono je to běžné i dnes, že ano. Odsud slovo "baterie" (skupina článků). V autech jsou pořád články kolem 2V, to samé v záložních zdrojích PC. 

Také mne poznámka o nízkém napětí bez dalšího vysvětlení překvapila. Ale oni to jen převzali z původního zdroje, kde se toto opravdu zmiňuje jako jediná nevýhoda (nikde sem tedy nenašel ani zmínku o energetické hustotě, což je podle mě asi nejdůležitější údaj). A i na videu mají dvě spojené dohromady, aby napájeli telefon. Ale už to potřebuje dva páry elektrod, možná v tom mají problém, nevím.

0/0
13.5.2015 16:47

J69o29z59e98f 98K90o77s22t32e44l48a29n16s67k45ý 8825922839396

Na niečo americkí inžinieri zabudli. Hliník se odstěhoval do Humpolce... :-)

+1/−1
12.5.2015 20:17

P89a12v57e94l 52H18r92á11d27e53k 9867711349

2V? A není to málo Antone Pavloviči?

0/0
12.5.2015 17:49

O64n45d42ř65e82j 69Š78r80u67b39a35ř 1885261455376

a zapojeni do serie by nepomohlo?

+3/0
12.5.2015 17:00

J87a67n 91H54e39p10n39a39r 9261204650968

O takovychtoto "superbaterkach" ctu desetkrat do roka ale hned se po nich slehne zem.

+13/0
12.5.2015 15:30

O80n47d89ř50e97j 78K13l85u50b84a75l 9145223256109

Jetli to skotečně funguje tak, jak je to v tom článku na Nature, tak to bude hodně zajímavá baterie - nějaká čísla vytažená přímo ze článku:

Kapacita: 40Wh/kg (66mAh/g)

Nabíjecí napětí 2,6V

Napětí plně nabitého článku 2,5V, po vybití pod 1,75V  napětí proudce klesá. (Doporučený pracovní rozsah pro nejlepší účinnost 2,45 - 1,83 V)

Účinnost nabíjení/vybíjení: až 98%

Nabíjecí proud až 5000 mA/g (při 4000 mA/g článek plně nabit za 1min) - odpovídá to 75C

7500 cyklů bez ztráty kapacity (do 200 cyklů dokonce kapacita mírně stoupá)

+2/0
12.5.2015 14:37

G63a22b41r58i25e30l 35H19o72r23t85e41n 9941479343754

Takto udaná kapacita bez udání hustoty článku (kg/m3) je naprosto nedostatečný údaj, čili bych zatím jásání odložil.:-)

0/−1
12.5.2015 15:47

O68n11d32ř88e40j 69K59l32u12b75a60l 9605833556759

Tak tedy jde spíše o počet cyklů a nabíjecí/vybíjecí proudy - už kvůli tomu to někde uplatnění najde ikdyž to třeba nebudou mobily...

+1/0
12.5.2015 16:59

G53a74b86r97i79e11l 89H40o86r17t33e13n 9181129403784

Zní to krásně, to je fakt.

0/0
12.5.2015 17:27

A20l81e82x52a24n80d55r 50K41o20s64t97k63a 8462798436294

Podobná srandička by konečně dovolila provozovat rozumné městské elektrobusy. (Ne, dnešní jsou nepoužitelné kvůli poměru cena/výkon a době nabíjení) Levná baterka (pardon akumulátor) nabitá za minutku by ani nemusela mít nijak extrémně velikou kapacitu. Naprosté většina linek není delších než nějakých maximálně 15 km, nebo je "cestou" nějaká větší přestupní stanice, kde se stejně mění 3/4 cestujících a tu minutu se tam stojí. A pokud by elektrobus s "levnou" baterkou nestál víc než nafťák, bylo by to geniální.

+1/0
13.5.2015 6:40

J47i98ř43í 24K46o43c45u80r93e97k 6845314665288

Už jen dvě drobnosti: Měnírnu, která ty proudy zvládne. A dojednat s energetiky cenu za adhoc odběr špička-nešpička.

U současných trolejbusových provozů je adhoc odběr takovým problém, že posily linek jsou autobusové. A trojebus odebírá značně stabilněji než hypotetický elektrobus, do kterého "nateče" třeba 2000 A během minuty a pak 10 minut nic.

0/0
13.5.2015 16:00

M52i91l93o77s17l68a73v 29S13t42r76e42j81č47e53k 2597533873843

Takze ta kapacita na hmotnost je srovnatelna s Ni-Cd. Li-Ion maji tak troj az ctyrnasobnou. Navic to asi bude lehci nez li-ion, takze nahrada baterky v mobilu bude mit treba petkrat vetsi objem. Na zadnou revoluci to tedy nevidim.

0/0
13.5.2015 18:07

J14a74n 87P93a44v73e10l87k54a 3397591884311

Baterie je několik článků pohromadě. Takže správně je tužkový článek nebo akumulátor. Věta, že naše baterie produkuje poloviční napětí, než Li-on článek pak není pravdivá, vivine stejné nebo větší napětí, protože baterie jsou minimálně 2 články.

+15/0
12.5.2015 12:33

G88a27b70r29i55e76l 16H23o26r15t31e10n 9421979893854

Jinými slovy článek z článku je proti srovnávanému článku z vašeho článku schopný konkurence.:-)

+6/0
12.5.2015 12:54

R36o16m23a80n 55L78a33n17g28e92r 9884624392232

A kromě toho to také není baterie i z toho důvodu, protože to je AKUMULÁTOR. ;-)

0/0
12.5.2015 12:57

R40o80m53a59n 70L61a91n75g52e40r 9704794822742

... a vlastně to také píšete. :-(

0/0
12.5.2015 12:58

J54a95n 54P87a73v81e41l58k13a 3197961804981

S tou baterií je to jen zvyk. Baterie je obecné slovo, vlastně synonymum pro sadu. Třaba dělostřelecká nebo topenářská baterie.

0/0
12.5.2015 13:05

R77o40m91a47n 91L81a44n60g71e38r 9804164242422

Jo jo, je to tak.

0/0
12.5.2015 13:08

L95u44d42v96í80k 33G37a62j40d29o17š31í79k 2195303824712

Nicméně:

Odborníka to dráždí, laik si toho ani nevšimne... :-)

0/0
12.5.2015 15:09

J60a92n 30P98a37v60e57l36k28a 3217451734881

Zvláštní překlepy, občas mi prst zmačkne druhou samohlásku namísto první: třaba, vivine.

0/0
12.5.2015 20:49

J40a54n 76F46i97a60l32a 7854697285679

Je to baterie akumulátorů.

+4/0
12.5.2015 13:51

P58a33v70e66l 82S60o60b88o20t45k59a 5170854

Nízké napětí naprosto nevadí - lze řešit step-up obvodem/zdrojem nebo zařazením článků do série.

Horší je velikost nabíječky - pěkné že nabijete za pár vteřin, ale podívejte se jak veliké jsou nabíječky k notebookům a toto by bylo ještě několikrát větší (protože čím větší okamžitý výkon, tím větší rozměry, viz i zdroj v PC - s tim nic nenaděláte...)

+4/0
12.5.2015 11:52
Foto

P81a47v18e24l 85Č44e59r47n31í84k 1518695320290

ad velikost zdroje: Neplatí až tak přesně. Samozřejmě, musíte vždy nějak vyzářit ztrátové teplo ale velikost počítačových zdrojů je taková především kvůli tomu, že musí převádět na mnoho různých napětí. Klasický jednonapěťový zdroj pak může být mnohem menší. A od doby co máme spínané zdroje není ani třeba velkého trafa.

(kdyby vaše teorie platila, pak by 1200W počítačové zdroje byly buďto nacpané k prasknutí nebo byly třikrát větší než klasický 400W zdroj. Ale to se neděje - velikost i obsazenost místa mají stejnou. Akorát mají efektivněji řešené chlazení)

+1/0
12.5.2015 12:00

P86a44v23e53l 91S44o96b38o69t76k96a 5740394

Inu, tak konkrétně - proč je zdroj u notebooku tak veliký a zdroj pro běžný mobil tak malý? Oba dodávají jen jedno napětí.

+1/0
12.5.2015 12:02
Foto

P10a10v23e81l 53Č72e38r38n83í73k 1868355310950

Právě kvůli zmíněnému ztrátovému teplu. Dnešní spínané zdroje mají určitou maximální efektivitu kterou zatím nedokážeme zlepšit. A pokud se má vyzářit např 10% z 10W (USB nabíječka) nebo 10% z 80W (notebook) je samozřejmě potřeba tu velikost trošku navýšit. Každopádně chápu co jste měl na mysli a uznávám že máte pravdu. Ano.. Pokud tu baterku budeme krmit kilowatem, tak se to někde bude muset vyzářit.

+2/0
12.5.2015 12:09

G82a16b63r47i47e95l 25H47o45r28t10e62n 9771269143504

Protože mezi 10W a 100W je technologický skok, pane Sobotko. Jinak máte částečně pravdu v tom, že limitem bude vždy dobíjecí proud, ale není to přesné, anžto současné dobíjecí obvody nekrmí baterku lineárně, což by u dobíjení podle článku zcela odpadlo.

Z hlavy - 4000 mAh / 3.7V, dobíječka 2A / 5V = 1.5 hodiny ideálně, v praxi 2x tolik.

+1/−1
12.5.2015 12:12

P42a83v85e44l 46S65o76b21o23t40k48a 5550984

Mám 100% pravdu - pokud vezmeme vážně titulek, tj.

"Ohebná, levná a nabitá za minutu."

Počítejme tedy aktuální případ 2000 mAh, 4.7V = 2000 / 1000 * 4.7 * 3600 / 60 = 5 64W na výstupu (!!) a takový zdroj bych opravdu sebou nechtěl nosit.

+1/−1
12.5.2015 12:22

P18a90v56e18l 37S42o90b32o80t80k37a 5930804

upřesním:

564W

(mám tam nešťastně mezeru navíc)

0/0
12.5.2015 12:24

G98a59b13r37i68e86l 94H98o86r52t88e65n 9281719923324

Dal jsem vám za pravdu v tom, že ten titulek je v praxi nesmyslný a doplnil váš argument o fakt, že dobíjecí proud (naštěstí) není jediným faktorem. V čem nesouhlasíte?

0/0
12.5.2015 12:28

P97a90v95e17l 55S87o20b72o29t86k92a 5330694

Píšete že mám pravdu jen částečně a píšete o proudu, přitom nejde o proud, ale o přenos výkonu, pro klterý musíte mít odpovídající transformátor (i když spínaný atd, pořád je to o magnetickém toku, sycení jádra a tím o průřezu, tj. o velikosti a hmotnosti).

0/0
12.5.2015 12:43

G15a89b14r44i85e61l 49H52o35r45t49e67n 9561299353374

Zapomeňte už na tu nesmyslnou minutu a řešte reálnou situaci. Máte mobil s klasickou baterkou a mobil s tou z článku. Při identických parametrech dobíječky budete mít tu novou dobitou téměř 2x rychleji, což pořád nezohledňujete. Jinými slovy - ano, nelze očekávat dobíjení za minutu, lze nicméně očekávat dobíjení výrazně rychlejší.

0/0
12.5.2015 12:49

P46a44v20e91l 40S83o73b81o15t70k36a 5390254

Nemáte pravdu - podívejte se kolik je schopna dodávat vaše současná nabíječka, ta dnes jede na maximum (při těch 2A které dává ale spíš myslím máte tak 1 nebo 1.5ampérovou) tak pokud byste chtěl nabíjet 2x rychleji musel byste si pořídit 2x tak výkonou nabíječku.

Ale samozřejmě, pokud to vezmete obráceně a budete mít 30W nabíječku (kterou dnes ani zdaleka u mobilu nemáte, tam máte tak 5W, nebo max. 10W) tak s tou 30W velkou nabíječkou nabijete novější článek který se dnes ještě nedá koupit 2x rychleji než ten který je dnes na trhu :-)

0/0
12.5.2015 12:57

G43a44b26r89i18e82l 17H13o13r78t28e66n 9861589333494

Aha, tak už chápu - změřte si (máte-li jak) odběr nabíječky (2A+) při dobíjení dnešního telefonu a hoďte si to do grafu. Ten odběr v žádném případě není lineární a maximální odběr je tak 30 - 40% času. Výjimkou jsou telefony, které mají USB3.0 konekor, tam je to 60 - 70%, ale těch je na trhu skutečně jen pár (vím o dvou). 

A o tom jsem od začátku psal - tento způsob dobíjení je dán technologií dobíjecích obvodů a konstrukcí standardních baterií. A diskutované "superrychlonabíjení", i přes nesmyslnou minutu v článku, by to mohlo eliminovat.:-)

+2/−1
12.5.2015 13:08

P86a29v60e72l 37S19o94b61o48t95k32a 5840434

Ano, změřte si to.

A přečtěte si co máte napsané na nabíječce - jaký maximální špičkový proud (výkon) je schopna dodávat.

0/0
12.5.2015 13:19

G18a55b45r15i17e18l 54H40o84r48t25e31n 9581279763334

Já to měřil. Výsledky máte napsané. A maximální proud není trvale dodávaný, ani minimální možný.:-)

0/0
12.5.2015 13:22

G43a17b43r85i62e54l 96H97o30r30t81e95n 9301679333484

Ale co bych pro vás neudělal - tady to máte hezky popsané a namalované z jiného zdroje.:-)

http://www.belza.cz/charge/liion1.htm

Obrázek č. 5

+2/0
12.5.2015 13:26

J98a56k67u72b 21M58a41š27e47k 6102716960127

A proc byste ho jako mel nosit?? ho nechate doma ve zdi. to jako nosite nabijecku neustale s sebou? v tom pirpade si kupte mobil s vetsi kapacitou aku abyste nemusel nosit porad nabijecku....

0/0
12.5.2015 14:57

M55a60r85t60i53n 14N20e69r40m45u19t 9357247338219

Prosím vás, to jestli nabijete mobil nebo notes za jednu nebo dvě hodiny, to je celkem jedno. Tady jde v budoucnu o rychlonabíjení aut

+2/0
12.5.2015 21:04
Foto

K87a85r17e45l 49H68r63u84š16k27a 2901251698427

„Je to v podstatě sůl, která je při pokojové teplotě kapalná. Je to velmi bezpečné,“ říká jeden ze členů vývojového týmu Ming Gong.

To mě trochu děsí - co se s tím stane mimo pokojovou teplotu? Dejme tomu když budu spát ve stanu a teplota klesne dejme tomu k bodu mrazu?

+1/0
12.5.2015 11:30

M24i64l52a51n 47K43o69t37o90u19č97e92k 2126898302527

Asi bude pořád kapalná.

+1/0
12.5.2015 11:34
Foto

K49a10r69e54l 20H12r60u12š43k26a 2491421948447

To je právě otázka. Aby se pak nestalo, že koupíte mobila a v návodu bude uvedeno, že přístroj je nutné skladovat a používat při teplotě vyšší než 12 °C :-/

0/0
12.5.2015 11:39

P83e70t95r 14J86a93n70á90k 5542941302

Při vyšší viskozitě kapaliny může být úbytek kapacity. To platí i dnes, když dám v zimě do foťáku baterii skladovánou kolem bodu mrazu, ztratí téměř polovinu kapacity.

0/0
12.5.2015 12:25

M77i87k24u42l58á47š 21L44é15v57y 5452155674811

No dobře, ale snad ji neztratí natrvalo, nebo ano?

0/0
12.5.2015 14:31

P21e31t35r 12J14a48n34á52k 5292231922

Natrvalo ne, je to jak autobaterie, taky v zimě startuje hůř.

+1/0
12.5.2015 16:26







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.