Budování nových rychlých optických přípojek brání zejména zdlouhavé stavební řízení a nedostatečná spolupráce obcí a měst s operátory. Vyplývá to ze studie CEVRO Institutu, podle kterého je optické připojení základním předpokladem digitalizace Česka.
Ve 40 % případů je rychlost internetu v domácnostech nižší než 30 Mb/s, jen 14 % domácností využívá připojení s více než 100 Mb/s. Souvisí to s tím, že v Česku převládají pomalejší přípojky xDSL a wi-fi. Nejrozšířenější je internet přes metalické telefonní linky xDSL s podílem 23 %, stejný podíl má i wi-fi. Kabelový internet využívá 19 % domácností a optické připojení, které nabízí dostatečnou rychlost a kapacitu, má podíl jen 15 %. Pevný internet využívající mobilní síť LTE má 12 % domácností.
„Svět je stále více online, do roku 2022 se objem přenesených dat ve srovnání s rokem 2017 minimálně ztrojnásobí. Rozvíjí se digitální televize, v domácnostech se připojuje stále více počítačů a mobilních zařízení, ale také například kuchyňských spotřebičů a dalších součástí chytré domácnosti. Čím dál víc lidí pracuje z domova, kde potřebují stahovat velká množství dat z pracovních serverů. Na rychlém internetu závisí fungování a rozvoj mnoha malých a středních firem,“ uvedl Petr Koblovský z CEVRO Institutu.
Podle iniciativy Speedtest Global Index je Česko s rychlostí 46 Mb/s aktuálně až na 48. místě, co se optického připojení týče. Lépe jsou na tom nejen všechny ostatní členové Visegrádské skupiny, tedy Maďarsko, Polsko, Slovensko, ale také například i Rumunsko, Panama či Rusko. Optická síť dokáže přitom nabídnout rychlost až 8 Gb/s.
Česko na chvostu. V připojení přes optiku je na tom lépe i Trinidad |
Zatímco problém stavebního řízení do jisté míry řeší novela příslušné legislativy, chybějící spolupráce s operátory vyplývá z nedostatečného důrazu představitelů obcí a měst na tuto zásadní oblast konkurenceschopnosti české ekonomiky, která bude na internetu a přenosu dat stále více závislá. Radnice by měly začít stavět zavádění rychlého internetu na úroveň zásadní infrastruktury (elektřina, plyn, kanalizace). V opačném případě podle CEVRO Institutu hrozí, že Česko nebude mít technologickou kapacitu na rozvoj konkurenceschopných firem.
Na budování optických přípojek se v poslední době zaměřuje například mobilní operátor T-Mobile. Firma podle ředitele komerční divize Juraje Bóny plánuje vybudování optických sítí až do jednoho milionu domácností. Kvůli administrativním překážkám se od rozhodnutí v roce 2016 o budování optických přípojek se podařilo T-Mobilu dosud připojit jen 6 000 bytů. A to jen v třiceti osmi českých městech, přičemž nejvíce takových přípojek je v Praze a Brně. Na investice má přitom připravených jeden a půl miliardy Kč.
„Nejnáročnější část výstavby optických sítí je bohužel hned na začátku – při získávání povolení. České stavební právo je velmi komplikované a průměrně je potřeba získat kolem sedmdesáti různých dokumentů a svolení, což celý proces výstavby neúměrně prodlužuje až na pět set dní. To samozřejmě razantně zdražuje celé náklady na výstavbu,“ uvedl Bóna. Česko je v žebříčku OECD v rychlosti stavebního řízení na 139. příčce ze sto sedmdesáti zemí.
Chtějí nás mít připojené k internetu, ale omezují nás. FUPem, nebo adresou |
V roce 2025 by podle Bóny měl být optikou připojen jeden až jeden a půl milionu domácností (více viz T-Mobile plánuje masivní výstavbu optických přípojek. Připojí milion bytů). Je tedy nutné, aby všechny zainteresované strany spojily
Kromě zaostávání regionů, kdy by se menší města s nekvalitní pevnou sítí potýkala s vylidňováním, může mít nedostupnost celoplošné kvalitní a stabilní pevné sítě na regiony i ekonomický dopad kvůli nízkému rozvoji malých a středních podniků.
Nedostatečné pokrytí optikou může mít dopad i na zavádění 5G technologie do praxe. Rozvoj bude v případě nedostatečného zasíťování optikou limitovaný, kapacita bude totiž záviset na kvalitě pevného připojení vysílače do sítě. „Bez optiky se 5G nebude moci stát širokou firemní sítí. Optika bude základem pro to, abychom dokázali připojovat jednotlivé BTS, aby dokázaly mezi sebou komunikovat,“ dodal Bóna.
