Kapesní počítač si většina uživatelů pořizuje coby elektronický diář, který by měl nahradit papírový blok. PDA poslouží k vedení kontaktů, zapisování schůzek, úkolů. Mimo dosah PC si můžete z kapesního počítače vyřídit e-maily nebo se podívat na internet. Z postaty PDA, především dotykového displeje, by se však kapesní počítač dal využít také jako náhrada zápisníků i pro studenty. Každý (trochu poctivý) žák denně spotřebuje ve škole několik listů papíru - a přitom by se většina informací dala zapisovat právě do PDA. V čem je však problém?
Největším nedostatkem kapesních počítačů je podle většiny námi oslovených studentů, kteří PDA mají a používají je (nebo by chtěli), stále nedotažený systém vkládání znaků.
Můžete namítnout, že například systém Graffiti je dotažen téměř k dokonalosti, s čímž se nedá nesouhlasit. Na zadání kontaktů, úkolu nebo poznámky asi nebude lepší volby - vyťukávat písmenka na miniaturní softwarové klávesnici v časovém presu není nejlepší nápad, u psaní "psace" zase hrozí, že systém nerozezná písmena a například telefonní číslo může být zapsáno špatně. Graffiti zde odvede dobrou službu, stačí málo - naučit se ho.
Kde však vítězí graffiti při psaní kratších textů, tam ztrácí při potřebě vkládání více znaků. Představte si, že v graffiti zapisujete celou dvouhodinovou přednášku ve škole. Někteří masochističtí studenti tak sice činí, opakovat to ale několikrát za den musí být značně unavující, protože ani sebelepší pisálek nemůže zvládnout pochytit všechna slova vyučujícího a zapisování je tak o značných kompromisech.
V tomto případě by se mohlo jako ideální jevit psací zapisování. To je však omezeno již zmíněnou (ne)schopností rozeznávání písma - každý píše jinak a i když se může kapesní počítač písmu postupně naučit, nikdy nebude výsledek stoprocentní. Určitou možností je nechání zápisků tak jak jsou - s tím, že se napsaný text posléze vytiskne a přepíše do počítače pomocí klávesnice - ostatně tak tomu činí řada studentů. Tím však odpadá výhoda elektronického zařízení na úkor klasického bloku.
Problém ručního vepisování do kapesních počítačů je ovšem také jinde a to paradoxně ve velikosti zařízení. Pokud jste někdy zkusili něco zapisovat tímto způsobem, jistě jste brzy narazili na nedostatek ohraničeného prostoru. Ten by u pouhého textu až tak nevadil - tloušťka písma se dá zmenšit na minimum a na displej se vejde poměrně dost textu; zkuste si však udělat do již napsaného nějakou poznámku, vrátit se rychle k předchozí kapitole. Bude vás to stát hodně scrollování, hledání a do důsledků tím ztratíte spoustu času, který by se dal věnovat výkladu.
Nedostatek s prostorem trochu posouvají novější kapesní počítače s VGA obrazovkou. Na displeji je tak dvojnásobek místa a obrazovka je leckdy o něco větší, než v případě standardních PDA. Na druhou stranu, nadupaný kapesní počítač je také pořádně drahý - a právě studenti patří mezi ty uživatele, kteří hledí v první řadě na cenu.
Dalo by se říct, že nejlepším způsobem zapisování je pořízení externí klávesnice. Pokud někdo píše všemi deseti, bude zápis výkladu stíhat bez problému. Ovšem i zde se dá narazit na problém - při potřebě ručního vložení grafu, obrázku atp. nemá student příliš možností - buď tak učiní zápisem do papírového bloku, nebo bude muset s největší pravděpodobností přepínat minimálně mezi dvěma aplikacemi.
Ideálního kapesního počítače se dobereme asi těžko. Pokud bychom měli vyřešit problém s prostorem, již se nebude jednat o PDA. UMPC se zhruba 7" displejem by bylo pro studijní potřeby ideální, tato zařízení jsou však ještě v plenkách a jejich cena je na úrovni dražších notebooků - v tomto případě je lepší si pořídit na zápisky spíše laptop nebo právě TabletPC.
Asi jako nejlepší možnost se jeví buď psací zapisování, případně vkládání znaků pomocí externí klávesnice - a to s kombinací papírového bloku. Tak i tak, kapesní počítače (možná právě proto) nikdy nebudou masově využívány studenty, i když zejména ti by jejich funkce využili nejvíce, a papírové bloky tu zůstanou s námi i nadále.
