Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co se děje s elektronikou při telefonování v letadle

aktualizováno 
O tom, že používání mobilu je za letu v letadle zakázáno, se všeobecně ví. Podívejme se na důvody, které vedly přepravce k zavedení tohoto opatření, a jak to vypadá i s používáním jiných elektronických přístrojů, které s sebou cestující mohou na palubu letadla přinést.
Při psaní tohoto příspěvku jsme použili materiály firmy Boeing, která už od 60. let minulého století sleduje a vyhodnocuje nahlášené případy chybné funkce elektronických přístrojů ve svých letadlech a snaží se radit leteckým společnostem tak, aby se podobným příhodám vyhnuly. Letadla tohoto výrobce přitom létají i v barvách Českých aerolinií.

První případ ovlivnění se přihodil již na začátku šedesátých let. Tehdy samozřejmě nešlo ani zdaleka o použití mobilního telefonu, ale o obyčejné tranzistorové FM rádio, které ovlivnilo navigační přístroje v letadle natolik, že došlo k odchýlení z předepsaného kursu o více než 10 stupňů. Letadlo přesně sledovalo kurs a v okamžiku vypnutí přijímače došlo k odchylce. Pokud se vám zdá, že by to mělo být opačně, totiž po vypnutí přijímače měl přístroj ukázat správný kurs, máte jistě pravdu. Ovšem jestliže byl přístroj nastaven již za přítomnosti rušivého signálu, mohlo dojít k popsanénu jevu přesně podle našeho popisu.

Součástí téměř každého přijímače je alespoň jeden oscilátor, zařízení ke generování elektrického signálu sinusového průběhu. Jedná se vlastně o miniaturní vysilač, který zdaleka nedosahuje výkonu vysilače i toho nejmenšího mobilního telefonu, který ale hravě dosáhne z kabiny pro cestující do kokpitu, kde může ovlivnit některý z leteckých či navigačních přístrojů. V tomto jednoduchém případě může jít o tzv. zázněj, jev, při němž se dva sinusové signály o různých kmitočtech smísí. Vzniknou tak další dva signály, jeden s kmitočtem součtu, druhý rozdílu obou původních. Záleží potom jen na principu konkrétního přístroje, jehož funkce je takto rušena, jak přítomnost rušivého signálu interpretuje na svém výstupu (třeba displeji).

Boeing uvádí, že zvlášť náchylné na rušení jsou všechny přístroje, které pro svou funkci využívají nějakou vysokofrekvenční technologii, což jsou zejména komunikační prostředky letadla, radiokompas, radiovýškoměr, radar na sledování počasí před letounem, systém autopilota a systém přístrojového přistání (ILS).

Americký federální úřad pro letectví (FAA) tedy již v roce 1963 vydal poprvé nařízení, jehož cílem je zabránit rušení leteckých přístrojů na palubách letadel zařízeními cestujících. V osmdesátých letech pak došlo k rozšíření přenosných počítačů, které jsou na rozdíl od obyčejného radiopřijímače schopné vyrábět celé spektrum různě silných rušivých signálů, čímž samozřejmě vzrůstá pravděpodobnost rušení, a konečně i mobilních telefonů, které jsou svou povahou skutečnými vysílači. V průběhu následujících let došlo tedy zákonitě ke zpřísnění těchto předpisů, hlavně technických parametrů zařízení týkajících se vyzařování a elektromagnetické kompatibility, což znamená, že přístroje na palubě splňují předepsaná kritéria vyzařování elektromagnetického vlnění tak, aby se vzájemně neovlivňovaly. Dnes již nejde jen o předpisy FAA, ale i normy FCC, federálního úřadu, který se stará o bezpečnost a slučitelnost elekrických a elektronických zařízení a tímto problémem se rovněž zabývá.

Boeing provedl řadu testů na palubách letadel 737, 747 a 777 s různými typy zařízení, od laptopů po CD přehrávače, aby mohl eliminovat jejich vliv na řídicí systémy svých letadel. Při jednom z pokusů pracovalo na palubě letadla dokonce současně až 245 laptopů. Přestože v laboratoři naměřená velikost šumových špiček přesahovala o 40 dB povolený limit pro přístrojové vybavení v pásmu 150 kHz - 500 MHz, systémy letadla pracovaly ve všech případech normálně. Takovýchto testů společnost provedla celkem osm.

Rovněž bylo v letadlech otestováno 16 mobilních telefonů, které cestující nejvíce používají, aby byly zjištěny charakteristiky jejich vyzařování a problémy v elektronickém vybavení letadel, jež mohou jejich používáním nastat. Bylo zjištěno, že používání mobilního telefonu způsobí překročení bezpečnostních limitů až o 60 dB, což by mohlo mít vliv na výše zmíněné přístroje. Přesto však podle Boeingu nebyly při testech zjištěny žádné problémy s letadlem.

Ovšem u mobilů je situace ještě o něco komplikovanější než u počítačů. Vysílají totiž nejen na své pracovní frekvenci, ale obsahují i malý počítač, takže jsou schopny vytvářet skutečně vydatnou dávku impulsního elektronického smogu. Je tedy skutečně lepší, když zůstanou během letu raději vypnuté.

Přesto se však občas objeví případy, kdy zařízení cestujících ovlivní chování letadla. Boeing uvádí ve své zprávě, že v roce 1995 v letadle Boeing 737 laptop cestujícího zapříčinil poruchu autopilota. Firma přístroj od cestujícího zakoupila a podrobila měření v pásmu od 150 kHz do 1 GHz. Zjistilo se při tom, že přístroj vyzařuje na různých kmitočtech v pásmu do 300 MHz a překračuje hodnoty, které firma Boeing považuje za bezpečné. V letech 1996/97 dostali experti Boeingu během osmi měsíců pět hlášení různých poruch (mizení údajů z displeje, poruchu výškoměru, potíže s autopilotem), souvisejících s použitím populární elektronické hry. V jednom z těchto případů se podařilo zjistit jednoznačnou souvislost s poruchou vypnutím a opětovným zapnutím hry. V jiném letadle ovšem stejná hra nezpůsobila žádný problém. Přestože je patrná snaha Boeingu, a zřejmě i ostatních výrobců letadel, mít elektromagnetickou kompatibilitu na palubách letadel pod kontrolou, občas zřejmě mohou nastat komplikace.

Doporučujeme vám tedy z bezpečnostních důvodů telefon ještě před vstupem na palubu letadla vypnout. Bezpečnost, ohleduplnost k posádce letadla a ke spolucestujícím by měla být tím, co by vás k tomu mělo vést. Letadlo nemusí spadnout, aby měli lidé pocuchané nervy.





Nejčtenější

Asus Zenfone 4 Selfie Pro
U volební urny neroztahujte selfie tyčku. Fotit však zakázáno není

Mobily budou hrát u právě probíhajících parlamentních voleb specifickou roli - spousta lidí si jimi bude dokumentovat svoji aktivitu při volbách. Co je ve...  celý článek

iPhone 8 Plus
iPhone 8 je tak výkonný, že tomu nevěřil ani tvůrce testu Geekbench

Výkon nového procesoru A11 Bionic od Applu vyrazil dech i tvůrci benchmarku Geekbench. Nedokáže pochopit, že smartphony s Androidem tak zaostávají.   celý článek

Portfolio smartphonů Samsung
Devět letošních Samsungů, který je nejzajímavější?

Samsung letos na našem trhu uvedl celkem 9 různých modelů napříč řadami J, A, S a Xcover. Měli jsme v redakci unikátní příležitost nafotit je všechny pohromadě...  celý článek

iPhone X
Je to konec mýtické čtečky v displeji? Výrobci sázejí na obličej

Čtečka otisků integrovaná do displeje měla být jednou z hlavních letošních inovací na poli smartphonů. Technologie je ovšem natolik složitá, že výrobci od...  celý článek

Nokia 7
Nokia má novou sedmičku. Výbavou zaujme, cenou spíše ne

Další přírůstek do rodiny obnovené značky Nokia nese pořadovou číslovku sedm a vyplňuje prostor mezi střední třídou v podobě Nokie 6 a špičkovou Nokií 8. Její...  celý článek

Další z rubriky

Úvod do nové webové aplikace Google Photos
Prahli po exkluzivních tapetách, získali neomezené úložiště u Googlu

Možnost ukládat bezplatně neomezené množství fotografií a videí v plném rozlišení na Google Photos je výsadou uživatelů referenčních smartphonů společnosti...  celý článek

iPhone X
Je to konec mýtické čtečky v displeji? Výrobci sázejí na obličej

Čtečka otisků integrovaná do displeje měla být jednou z hlavních letošních inovací na poli smartphonů. Technologie je ovšem natolik složitá, že výrobci od...  celý článek

Fronty jsou typické také pro prodejny firmy Apple ve chvílích, kdy startuje...
Reklamní průmysl zuří. Apple přestal sdílet historii prohlížení uživatelů

Při příležitosti aktualizace operačního systému a vyhledávače Safari udělala minulý měsíc společnost Apple důležitý krok k ochraně soukromí uživatelů....  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.