Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co předcházelo mobilům: holínky, vysílačky, tranzistorová rádia a chladničky

aktualizováno 
Nokia začínala v 19. století jako dřevařská firma, později prodávala holínky. Motorola odstartovala jako výrobce autorádií a vysílaček. Jihokorejští výrobci Samsung a LG pak zpočátku produkovali televizory a chladničky.
Co všechno mají za sebou společnosti, které dnes patří mezi špičku ve výrobě mobilních telefonů?

Co všechno mají za sebou společnosti, které dnes patří mezi špičku ve výrobě mobilních telefonů?

Když se řekne Nokia, Motorola, LG, Samsung nebo Sony Ericsson, každému člověku se pravděpodobně vybaví některý z mobilních telefonů, které tito giganti vyrobili. Zmíněné společnosti však nejsou pouze přeborníky na mobily. Mají bohatou historii a dříve vynikaly ve spoustě dalších oborů.

Nejvíce pomyslných "nej" na svých bedrech nese finská společnost Nokia. Nejenže je největším výrobcem mobilních telefonů, ale mezi všemi konkurenty je také nejstarší firmou.

Její rozsáhlá historie se začala psát již v roce 1865. Tehdy založil Fredrik Idestam továrnu na papír a dřevovinu poblíž jihofinského města Tampere - na řece Nokiavirta. Jelikož měl se svými dřevěnými produkty mimořádný úspěch, již v roce 1871 založil společnost Nokia Ab. Kam se za několik desetiletí cíle Idestamovy nově založené firmy obrátí, nemohl zakladatel podniku ani tušit.

Dnes celosvětově známá Nokia začínala jako malá továrna na papír u jihofinské metropole Tampere.

Během několika let začalavydělávat čím dál více peněz. Připomeňme, že o zbývající čtveřici firem, které dnes patří k největším výrobcům mobilních telefonů, nebyla v této době ani zmínka.

Nokia Ab prozatím na techniku ani v nejmenším nepomýšlela. Její prioritou se ke konci 19. století stává čerstvě založený gumárenský podnik. Zatímco dnes s každým měsícem finská firma představuje nové modely mobilních telefonů, na přelomu století sjížděly z výrobních pásů holínky, hadice, dokonce i armádní boty.

Zakladatel tehdy již velké společnosti Fredrik Idestam odchází v roce 1895 z vedení a na jeho místo je dosazen Gustaf Fogelholm. Až tento člověk nasměroval Nokii k technice.

Na přelomu 19. a 20. století se Nokia dokonce věnovala výrobě holínek a armádních bot.

Přechod od dřeva ke kabelům

Průlomovým datem v historii finské Nokie je rok 1912, kdy vedle prodeje papíru, dřeva a gumárenských výrobků expanduje i do kabelového průmyslu. Firma získává většinový podíl ve společnosti Finish Cable Works, a má tak otevřenou cestu k telekomunikacím. Jak se později ukázalo, byla to dobrá volba odvětví.

V následujících letech se prakticky veškerá firemní strategie Nokie ubírala pouze technickým směrem. Postupem času se vývoj nových kabelových zařízení a prvních telefonů stal prioritou firmy a ostatní odvětví zůstala v ústraní.

Na scénu přichází Motorola

Píše se rok 1928 a je těsně před velkou hospodářskou krizí. Neúspěšný podnikatel Paul Galvin má za sebou několik krachů a pátrá, kde by mohl nalézt uplatnění. Zkouší to se svým bratrem Josephem v opuštěném chicagském skladu zkrachovalého podniku a vyrábí takzvané eliminátory baterií, tedy jakési adaptéry. Paulův vklad do společnosti s pěti zaměstnanci tehdy činil pouhých 750 amerických dolarů.

Svůj dnešní název si podnik získal hned o několik let později. Jakmile se v USA zažehnala velká ekonomická krize, bratrská firma s názvem Galvin Manufacturing Corporation se rozhodla vyrábět cenově přijatelné rozhlasové přijímače do automobilů. Po prvním roce výroby autorádií byly sice zisky firmy v červených číslech, avšak povědomí o ní vzrůstalo rychlým tempem. Firma byla tak úspěšná, že expandovala i do výroby rozhlasových přijímačů do domácností. Stojí dokonce za spoustou nových "vychytávek" - například tlačítek na ladění stanic. V roce 1930 se pak poprvé objevuje slůvko Motorola, a to právě u jednoho z nových modelů radiopřijímačů.

 

 Co stojí za názvy mobilních výrobců?
 Nokia - Fredrik Idestam, zakladatel dnešního největšího výrobce mobilních telefonů, se při tvorbě názvu inspiroval okolím. Jedna z prvních továren na papír, kterou ve Finsku založil, se totiž nacházela na břehu řeky Nokiavirta.
 Sony - Splynutím jednoho latinského slova sonus, což v anglickém jazyce vyjadřuje sound (zvuk), a slovního spojení sonny boy, které označuje svobodného mladého člověka, vznikl v šedesátých letech název Sony.
 LG - Za názvem firmy LG nehledejme nic složitého. Jedná se jednoduše o zkratku anglického spojení Life is good neboli Život je dobrý.


Vraťme se ale od monstrózně se zvětšující společnosti zpět do Finska. V roce 1930 zde Nokia vybudovala první velké telefonní sítě. Stále se však soustředila i na produkty nemající s technikou a telekomunikacemi příliš mnoho společného. Jmenujme například automobilové pneumatiky Hakkapeliitta, které se prodávají i v současnosti.

Druhá světová válka technice pomohla

Deset let uplynulo jako voda a v Evropě se rozpoutala druhá světová válka. Americká armáda se ještě před svým vstupem do boje na počátku čtyřicátých let začíná poohlížet po nových vysílačkách. Její dosavadní mají totiž nepřiměřenou velikost a ani další technické specifikace nejsou oproti ostatním světovým armádám dostačující.

Bratři Galvinové, doposud majitelé jedničky ve výrobě autorádií, se rozhodli pro výrobu několika testovacích kusů vysílačky, jejíž dosah se pohyboval tehdy okolo ohromující jedné míle. A s rozměry, za které by se nikdo nemusel stydět ani desítky let po válce. Armádě se tehdy tento prototyp natolik zalíbil, že s firmou podepsala kontrakt a do konce války bylo vyrobeno více než sto tisíc kusů.

Armáda si za druhé světové války u Motoroly objednala více než sto tisíc kusů vysílaček.

Nejenže se ze společnosti vyrábějící autorádia stal i výrobce vysílaček pro vojáky, ale firma - tehdy už vystupující pod obchodní značkou Motorola - se stala předním technickým dodavatelem americké armády.

Pokud bychom se podívali do tanku, džípu či jiného amerického armádního vozidla ze čtyřicátých let, je vcelku pravděpodobné, že by se zde nacházel alespoň jeden přístroj bratří Galvinů.

Poválečný svět kvůli bojům po všech stránkách utrpěl. To se však nedá říci o technických výrobcích. Finsko, které muselo Sovětskému svazu splácet válečné reparace, kupovalo od Nokie techniku. Motorola, ze které se stal díky kontraktům s americkou armádou opravdový gigant, se pustila do výroby televizorů, procesorů, co nás však zajímá nejvíce - do telekomunikací.

Licence na tranzistor upevnila Motorole přední pozici

Na začátku padesátých let se už Motorola může označovat za jednoho z "technických vládců světa". Spoustu financí investuje do vývoje obousměrných vysílaček, tedy jakýchsi předchůdců dnešních telefonů. Firma se také soustředí na rozvoj bezdrátových komunikací v mikrovlnném pásmu a díky propracované strategii po několika letech vlastní celých sedmdesát procent ze všech mikrovlnných systémů v USA.

U Motoroly se od padesátých let nehraje na desetiletí, ale na roky. Prakticky každý nový rok představuje nový vynález. Některé se uchytí více, některé pochopitelně zkrachují po pár měsících. Firma takových rozměrů si však pokusy může dovolit.

Důležité milníky mobilních dějin
 1865 Fredrik Idestam zakládá u finského Tampere továrnu na papír.
 1871 Založena společnost Nokia Ab.
 1895 Pod vedením Gustafa Fogelholma se Nokia začíná věnovat i technice.
 1912 Nokia expanduje do kabelového průmyslu.
 1930 U jednoho z radiopřijímačů neznámých podnikatelů - bratří Galvinů - se poprvé objevuje slovo Motorola.
 1939 - 1945 Firma Galvin Manufacturing Corporation se díky představení nové vysílačky stává předním dodavatelem americké armády.
 1946 Inženýr Masaru Ibuka a fyzik Akio Morita v Japonsku zakládají firmu Tokyo Tsushin Kogyo, pozdější Sony.
 1947 Společnost Galvin Mfg. Corporation mění svůj název na Motorola.
 1952 Motorola získává licenci na výrobu tranzistorů.
 1954 Sony získává licenci na výrobu tranzistorů.
 1958 V Koreji vzniká společnost GoldStar (dnešní LG).
 1962 GoldStar se vedle Koreje prosazuje exportem rádií i v USA a Hongkongu.
 1966 Všechny obory finské Nokie byly sloučeny pod názvem Nokia Corporation.
 1968 Sony představuje televizor Trinitron. Tuto značku můžeme vídat i dnes.
 1969 Vzniká společnost Samsung.
 1970 Nokia stěhuje své sídlo do Helsinek a začíná se věnovat digitální komunikaci.
 1980 Nokia se soustředí i na vývoj systému pro mobilní komunikaci.
 1983 Motorola představuje první mobilní telefon s názvem DynaTAC.


Tranzistor měnil v padesátých letech svět. Firmy Motorola a Sony se díky němu staly předními světovými výrobci techniky.

Následují černobílé i barevné televizory, které se pro svou extrémně nízkou cenu stávají nejprodávanějšími televizemi ve Spojených státech amerických. V roce 1952 Motorola získává licenci na výrobu tranzistorů, které následně implementuje do svých autorádií. Na počátku padesátých let v USA není nikdo, kdo by neznal netopýří křídla - nové logo Motoroly.

Motorola - logo

V tuto dobu Motorola představuje pager - bezpochyby jeden z revolučních přístrojů v dějinách mobilní komunikace. Toto malé zařízení našlo po následujících několik desetiletí velké uplatnění v nemocnicích, továrnách či například v armádě. Používá se dodnes.

Společnost řízená bratry z Wisconsinu byla zkrátka nepřekonatelná. Jejich přístrojů využívala většina amerických institucí a spolupracovali i na vesmírném projektu Apollo. Dokonce i známá slova Neila Armstronga "malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo", která řekl na Měsíci, byla přenesena díky transpondéru od Motoroly.

Firma Sony založila svůj úspěch na přenosných rádiích

V roce 1946, zhruba osmdesát let po vzniku finské Nokie, v Japonsku inženýr Masaru Ibuka a fyzik Akio Morita zakládají nenápadnou firmu s názvem Tokyo Tsushin Kogyo, pozdější Sony. Jejími hlavními činnostmi byly opravy elektrických zařízení. O tom, že by společnost vyrobila i svůj vlastní produkt, se vůbec nepřemýšlelo.

Zlom nastal zhruba o deset let později. Zakladatelé japonské firmy totiž snili o tom, že vyrobí rádio, které lidé budou moci nosit v kapse u kalhot nebo košile. Takové, které je nebude kvůli svým rozměrům obtěžovat. A povedlo se.

Firma Sony vyrobila první přenosné rádio

V roce 1954, ještě pod svým původním názvem, firma stejně jako Motorola získala licenci na výrobu tranzistorů. Ty byly sice, jak známo, vynalezeny v Americe, ale teprve Japonci je začali využívat i v takzvaných kapesních radiopřijímačích. Malá rádia se dostala během krátké doby na pulty po celém světě.

Společnosti Sony chvíli trvalo, než se prosadila. Na jejím úspěchu má podíl také představení barevných televizorů Trinitron.

Firma postupně přicházela s novými a inovativními přístroji, kterým se konkurence nebyla schopná vyrovnat. Po prvním páskovém magnetofonu to byl v roce 1968 například i první barevný televizor Trinitron. Obrazovky pod tímto názvem vyrábí Sony až do současnosti.

Nyní jsou již ve hře všichni

V roce 1958 vzniká v Koreji firma GoldStar (dnes LG), která světově osvědčené výrobky začíná produkovat ve své zemi. V průběhu deseti let se tak stává prvním dodavatelem rádií, chladniček, televizí či například praček a klimatizací na tomto východoasijském poloostrově. Zatímco GoldStar se soustředí na úspěch především v Koreji, Samsung, založený v roce 1969, se během několika let prosazuje se svými černobílými televizory po celém světě.

I GoldStar ale později expanduje. V roce 1962 začíná ve velké míře exportovat svá rádia do Hongkongu a USA. V 50. a 60. letech tak "ostřílenou" trojici Nokia, Motorola a Sony doplňují LG a Samsung. Nadneseně se dá říci, že právě od této doby mezi sebou bojuje pětice dnešních největších výrobců mobilních telefonů.

Digitální komunikace, zavelela Nokia

Opravdový boom v telekomunikacích u Nokie přišel až v šedesátých letech. Firma v tu dobu vyrábí první radiotelefony, které se rychle prodávají takřka po celém světě. Všechny obory společnosti Nokia byly v roce 1966 sloučeny pod názvem Nokia Corporation a hlavní sídlo se v roce 1970 přestěhovalo do hlavního města Helsinek, kde ho můžeme najít i dnes.

Na rozdíl od konkurentů, kteří zůstávali u klasického zavedeného analogového systému, se Nokia v šedesátých a sedmdesátých letech soustředí především na rozvoj digitální komunikace, což jí do budoucna přináší velký náskok.

Osmdesátá léta: éra prvních mobilů

Přelom sedmdesátých a osmdesátých let znamená pro svět zejména rozvoj převratného vynálezu, a to osobního počítače. Nebudeme zde vyjmenovávat jednotlivé úspěchy, se kterými výrobci ve světě prorazili. Každý z pětice hlavních aktérů tohoto článku si zkrátka na výrobě počítačů výrazně polepšil. Ať už distribucí mikroprocesorů či jiných čipů nebo součástek, dokázaly na rozvoji informačních technologií mnohé firmy značně vydělat.

Pro mobilní komunikaci je největším milníkem bezpochyby rok 1983 a s ním první mobilní telefon DynaTAC od Motoroly. Představujete si dvacetikilogramový přístroj? Pak na své domněnky zapomeňte. DynaTAC vážil na svou dobu úctyhodných 793 gramů, výdrž baterie činila deset hodin a jeho malé rozměry ještě spoustu let nebyly překonány.

Motorola se může pyšnit prvním mobilním telefonem na světě – modelem DynaTAC.

Neméně dobře si ale vedla i Nokia. V roce 1980 se vedle výroby osobních počítačů a televizorů začala věnovat mobilním komunikacím, konkrétně sítím první generace NMT a o několik let později i nám známějším GSM. Vyrábí první mobilní telefony do auta (Nokia Talkman v roce 1984) a na počátku devadesátých let představuje svůj první přenosný model GSM telefonu s označením 1011.

Recept na úspěch neexistuje

V devadesátých letech se do výroby mobilních telefonů pouští všech pět firem. Sony to nejdříve zkouší samostatně, jako lepší řešení však přichází sloučení mobilních divizí se švédským Ericssonem. Období před patnácti lety se ale rozhodně nedá označovat jako pradávná historie. Naše pátrání po příběhu mobilních titánů tedy v tuto chvíli zastavíme.

Jak je patrné z našeho článku, cesta k úspěchu každého výrobce se lišila a nebyla jednoduchá. Leckdy se existence firem jako Nokia nebo Motorola ocitala na hraně. Nakonec se ale všem z této pětice společností podařilo ustálit a udržet si své pozice na trhu. A na těchto pozicích určitě ještě nějakou dobu také vydrží. Vždyť své zkušenosti sbírají již desítky let.





Nejčtenější

Fotografické čipy Samsung ISOCELL
Už nebudou vykukovat. Samsung představil mobilní foťáky Isocell

Špičkové chytré telefony mnohým nahradí digitální kompakt. Z fotografických čipů pro smartphony se tak stává zajímavý segment a Samsung patří i v tomto směru...  celý článek

Funkční 18palcový OLED displej lze nyní srolovat do 3cm ruličky.
Za tři roky budou mít iPhony ohebný displej. Samsung ostrouhá

iPhone se podle zákulisních informací dohodl s LG na vývoji ohebného displeje pro budoucí iPhony. Samsung tak přijde o lukrativní byznys.  celý článek

Nokia 7
Nokia má novou sedmičku. Výbavou zaujme, cenou spíše ne

Další přírůstek do rodiny obnovené značky Nokia nese pořadovou číslovku sedm a vyplňuje prostor mezi střední třídou v podobě Nokie 6 a špičkovou Nokií 8. Její...  celý článek

Portfolio smartphonů Samsung
Devět letošních Samsungů, který je nejzajímavější?

Samsung letos na našem trhu uvedl celkem 9 různých modelů napříč řadami J, A, S a Xcover. Měli jsme v redakci unikátní příležitost nafotit je všechny pohromadě...  celý článek

Smartphony OnePlus sbírají a odesílají některá uživatelská data na servery v USA
Populární smartphony šmírují uživatele. Denně odešlou desítky MB dat

Matematik a softwarový inženýr Chris D. Moore si všiml podivného chování svého smartphonu OnePlus 2. Zjistil, že telefon sbírá až podezřele podrobné informace...  celý článek

Další z rubriky

Za nový iPhone 8 si nechal na ruku vytetovat logo T-Mobilu
Chtěl iPhone zdarma a tak si nechal vytetoval logo T-Mobilu

Neobvyklý způsob, jak si pořídit nový mobil, zvolil muž z USA. Domluvil se s ředitelem T-Mobilu, že si nechá vytetovat logo tohoto operátora na ruku výměnou za...  celý článek

Pixel 2 fotoaparát
iPhone 8 už nemá nejlepší foťák. Prvenství mu vydrželo jen několik dnů

Jen několik dní se ohřál Apple iPhone 8 Plus na trůnu nejlepšího fotomobilu podle testů organizace DxO Mark. V žebříčku mobilních telefonů se mu totiž shodným...  celý článek

Google koupil Apple za 9 miliard dolarů?
Svět se nestačil divit. Google koupil Apple, psaly burzovní zprávy

O menší šok na burze se postaral známý akciový index světa, Dow Jones. Omylem totiž vydal falešnou zprávu, že firma Google koupila za směšných 9 miliard dolarů...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.