Co musí Eurotel udělat, aby se stal oblíběnějším?

Co musí Eurotel udělat, aby se stal oblíběnějím?

když jsem minulý týden dával veřejně k nahlédnutí seznam toho, co musí Radiomobil učinit, aby se stal v očích lidí seriósním, neočekával jsem ani, kolik mailů typu: "To bylo přesné" či "To´s vyhmát..." dostanu. Ale našlo se i mnoho takových, kteří se ptali "A o Eurotelu nic?" Ptali se správně. O týden později přicházím s kritikou firmy Eurotel v tomto dokumentu, příznačně nazvaném Co musí Eurotel udělat, aby se stal oblíbenějším?

Co si nalhávat a namlouvat. Monopol firmy Eurotel nás sužoval po více, než pět let - a najednou se máme radovat z chrabrého dobrodince, pokrývajícího naši zemi signálem GSM? Máme najednou zapomenout na to, že starý NMT telefon, se kterým dnes už ani nemůžeme na veřejnost, stál před několika lety přes sedumdesát tisíc korun? Máme snad zapomenout na placení příchozích hovorů? Máme snad zapomenout na to, že kdysy nebyly účty za telefon pod deset tisíc korun?

Ó ne drahý Eurotele - češi jsou národ pamětlivý a sveřepý. Pro nás jsi po pět let byl monopolem se vším, co k tomu patří. Rozhodoval jsi o osudu nás, kdož jsme přes neviditelné pojítko radiového signálu byli spojeni se světem. Stěžovat na tebe si nebylo kde. Když něco fungovalo, byla snaha o nápravu minimální. A najednou tě máme chápat jako pružně reagující firmu, která proplouvá tržním prostředím konkurence?

Jak nereálná je tato představa. Pořád zůstáváš v očích lidí monopolostickým molochem, stále přetrvává dojem, že jsi něco nehybného, něco strnulého.

Nakolik je to dnes pravda? Pohlédneme-li pravdě do očí, již jenom málo. Má-li někdo dostat vyznamenání za zvládnutí marketingu, měl bys to být ty. V neuvěřitelně krátké době jsi změnil vystupování z nechutného spratka na rozumného a kultivovaného managera. Ale přesto mám několik výhrad, které by tě mohly nutit k zamyšlění.

Je opravdu nutné, aby reklamní kampaň byla vedena ve stylu: "Méněcení jsou ti, kdo si kupují konkurenční věci?" Chceš tím snad naznačit, že já, tolik let tebou deptán, jsem najednou méněcený, když jsem se rozhodl pro druhou cestu? Pohrdáš snad á priori zákazníky, kteří mají dobrou paměť a neradi riskují stejné chyby?

Je opravdu nutné, aby z Eurotelu byla neprůstřelná bašta, jakou by záviděly snad všechny pohraniční opevnění? Je nutné, aby z poza tvých zdí neproklouzla ani informace o tom, co chystáš a co připravuješ? Souvisí to s tebou raženou cestou "Vše mimo mne je od zlého" - řečeno slovy evangelií? Setrváváš snad nadále v dogmatu o tvé všeobsažnosti, že svým zákazníkům nechceš dát najevo ani to, zda se někdy přizpůsobíš cenám?

Je opravdu nutné, abych se dodnes setkával ve tvých střediscích s jistým přehlížejícím postojem "Já jsem z Eurotelu a kdo je víc?" Cožpak neplatí ono obchodnické "Já jsem zákazník a to je víc!" ??? Nebo to snad opět zapadá do tvojí filosofie "Mimo mne není spásy!" ???

Připusťmě jednu důležitou věc: vším, čím Eurotel je dnes, tím se stal v okamžiku, když se na scéně objevil Radiomobil a dal jasně najevo, že bude ochotně tím, kdo hodí na rakev pohřbívaného molocha květiny. Pokud jsi milý Eurotele zodpověděl všechny předchozí otázky záporně, pak je to výborné. Pokud s tím něco hodláš dělat, pak ti gratuluji.

Pokud ne, tak příjde jednou den, kdy ty spláčeš nad výdělkem - a to doslovně. A ten den je daleko jenom tolik, kolik BTSek máš náskok před sítí Paegas.

Toto jsem sepsal po delším rozvažování. Jedinou inspirací mi byly dva listy papíru: prvním byla faktura Eurotelu z roku 1992 a tím druhým byla faktura Radiomobilu z roku 1996. Stonásobný rozdíl (opravdu stonásobný - 60 000Kč x 600Kč) mi byl můzou. Může se stát, že jsem něčeho opomněl. Prosím laskavé čtenáře, aby mne doplnili.


Témata: publicistika