Vypuštěný mobil
Čus, můj příběh začal před devíti měsíci, kdy jsme si s kámošem koupili telefony. Já modrou R310s a on Siemense M35i a vsadili jsme se, komu vydrží mobil dýl. Dávali jsme ho na sluníčko na půl hodiny, pak večer na mráz - všechno v pohodě - a nakonec on dostal takovej nápad, že je dáme na záchod a spláchnem, že je budem držet a spláchnem a vyndáme je - a kterej vydrží ten nápor vody. Já jsem začal první; chytil jsem ho za gumovou anténu a on spustil nejdřív úspornej chod. Přežily oba, a pak pořádnej, víte, po něm pustí z mísy (záchodový) všechno. Já jsem přežil, ale on, jak ho držel a ten tlak byl velkej, tak mu vyklouzl a spláchnul se do žumpy. Sranda to byla velká, rychle běžel k tomu septiku a lovil ho mezi ..... naběračem na ryby ho vylovil, ale musel ho pět dní fénovat a stříkat JASOU, aby nesmrděl.čus Morki
Haló, haló!
Ptáte se na letní dobrodružství a já mám zrovna něco na baterce…. Nejdřív bych se vám měl ale představit. Jmenuji se Alcatel OT 303, míry109x43x22, barva šedá, půl roku starý. A uprostřed, milí přátelé, mám joystick! Vydržím někdy i 160 hodin. Taky vibruju a jsem velmi komunikativní – mám dobrý příjem signálu, jsem hravý a vtipný společník. Zkrátka, mobil k pohledání. K pohledání? Zrovna teď jsem hodně sám, ležím v borůvčí a protože mám zrovna dlouhou chvíli, řeknu vám svůj příběh. Celý jej mám v paměti… Chcete ho slyšet?
Dave: Do toho, alkaci!
Amos: Ano
Beruska: taxito nenechavej pro sebe!
Bill: nestyd se a jed
Tak dobře. Píp (0) píp (6) píp (0) píp (3) píp (7) píp (7) píp (8) píp (3) píp (9) píp (7) …. Propojeno.
3. 7.
Mluvící 1 (M1): „No nazdar, vole. Musim rychle, nemam kredit. Vyjíždíme šestýho červa, he he, jede celá mokrá čtvrť, tak doufám, že se někde nezapomeneš, vole.“
Mluvící 2 (M2): „To víš, vole, že ne. Je tam signál?“
(M1): „Jasně, eurohotel nikoliv, pegas fachčí v poho. Takže šestýho v Chocni, tam se sejdeme a pojedeme dál. Dostaň se tam do sedmi ráno.“
(M2): „V sedum, vole? To teda nevim, vole.“
(M1): „Prostě tam buď. Čau, vole.“
6.7.
(M2): „Čau vole!“
(M1): „Kde si, cha cha cháááá, he hehe, paříme, ne??“
(M2): „No nazdar. Přijedu později. Sem se včera zrušil. Dorazim, čau.“
7.7.
(M1): „No čau, vole! Kde seš?“
(M2): „V Chocni, vole.“
(M1): „Tak pospěš, my ještě furt pařííííímeeeeee!!!!“
8.7.
Hlasová schránka (HS): „Jsem v py pytli, kucí! Dorazím zejtra, fakt. Jsem se zapo zapomněl v nádražce.“
8.7.
SMS: „Cekame te ty pako.“
9.7.
(M2): „Tak už jsem tady! Kde ste?“
(M1): „Ježiš v hospodě přece, pak túra, nezpozdi se. Pařímééééééé, uáááááá.“
(M2): „Neboj. Ubalíme?“
(M1): „Jooooooooo, ubaliiiiiiimeeeeeeee, aaaaaa chachachaaaaaaa“.
Zde můj příběh končí. Je krátký, já vím. Chci vás o něco poprosit. Kdo z vás zná Vláďu, Míru, Símu nebo Víno, dejte jim prosím vědět, že jsem v p..., teda vlastně v borůvkách. Že se tu dost nudím a že mi trochu navlhly kontakty – nejsem žádný outdoorový Siemens.
Díky moc,
S úctou a signálem
Alcatel OT 303.
Adja
I tohle lze s mobilem zažít
Když jsem si pořídil Nokia 3210, podle manuálu jsem se začal učit, jak se ovládá. Všechno mi to šlo poměrně lehce, což vedlo k tomu, že jsem radostně mačkal tlačítka a najednou se na displeji objevilo slovo "VYTACIM AMBULANCE". Pro mne nastal šok, protože nepatřím mezi ty, kteří by na tato čísla volali, aniž by k tomu neměli závažný důvod. Nejhorší na tom bylo, že jsem slyšel, jak to vyzvání. Naštěstí jsem stisknul jedno z tlačítek a vyzvánění byl konec.Ještě si také vzpomínám, že po zapnutí mobilu byl hovor přesměrován na OskarLinku. Operátor se mne zeptal na mě údaje a potom i na číslo mobilu. Odpověděl jsem mu, že jej neznám, což operátora překvapilo a ptal se mne, zda jsem četl všechny dokumenty. Potvrdil jsem to, ale přesto jsem číslo neznal. Teprve potom jsem si všiml obálky s tučným písmem a číslem 0777 93 20 46 (myslel jsem si, že to je nějaké výrobní číslo, tak jsem to celou dobu ignoroval:).
Jednou se mi také stalo, že mi mobil zvonil v kapse a já jsem to nějak přeslechl, takže mne po dvou minutách na něj upozornili spolužáci se slovy: "Nezvoní ti náhodou mobil?"
Naposledy jsem se po několika týdnech ocitl bez mobilu (byl v servisu). A v tomto kritickém období jsem při zaslechnutí libovolného pípnutí instinktivně hmátnul do kapsy nebo na stůl, abych si přečetl došlou SMS.
To je vše, jsem zvědav, co s moji Nokii 3210 ještě zažiju zajímavého :-)
Radim Hasalik
Omlouváme se čtenáři Miovi, který poslal velmi dlouhý a pěkně napsaný příběh. Bohužel se z něj mobilních telefonů týkala jen velmi malá část. Autor nás však současně žádal, abychom příběh nekrátili. Z toho důvodu jsme nakonec text neotiskli, protože v nekrácené formě patří do rubriky „Pyramidové hry a jiné podvody“, kterou zatím na Mobil.cz nemáme.
Děkujeme všem účastníkům soutěže.
