Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ceny za internet by měly být vyšší (názor)

aktualizováno 
Zákazníci očekávají nižší ceny za kvalitnější telekomunikační služby. Ale pokud by liberalizace telekomunikací byla opravdová a provázaná s celou ekonomikou, měla by se zvýšit kvalita i ceny. Při růstu koupěschopnosti by to ale nevadilo.

Na jedné mezinárodní konferenci se mě kdosi ptal, co je vlastně cílem liberalizace v telekomunikacích. Tradiční odpověď? Nižší ceny, vyšší kvalita služeb. Pokud jde o vyšší kvalitu, souhlasím. Pokud jde o ceny, jsem přesvědčen, že výsledkem úspěšné liberalizace budou ceny vyšší. Nesmyslná a kacířská myšlenka? Vysvětlím.

Úspěšná liberalizace zvýší ceny i platy

Liberalizace v telekomunikacích nemá smysl, není-li součástí makroekonomické snahy státu zvýšit produktivitu ve všech sférách ekonomiky. Vyšší produktivita totiž také znamená vyšší hrubý domácí produkt a zvýšení konkurence schopnosti domácí ekonomiky na zahraničních trzích. V takovém případě se občan může také těšit na vyšší mzdu, která se časem přiblíží platové úrovni v EU.

Vyšší platy však znamenají vyšší náklady výrobců. Ti musejí reagovat zvýšením cen svých služeb a výrobků. Tento na první pohled negativní dopad je však kompenzován vyšší koupěschopností obyvatelstva, tedy vyšší poptávkou, což v důsledku vede ke spirálovitému nárůstu hrubého domácího produktu.

Pokud se tento předpoklad naplní, bude výhodou našich operátorů v porovnání s poskytovateli internetu v EU, že při dnešní srovnatelné struktuře nákladů porostou ceny pro konečné uživatele u nás mírnějším tempem. Rozhodně výrazně pomaleji než průměrná koupěschopnost obyvatelstva. Výsledkem tedy bude mnohem větší počet zájemců o internet.

Tato úvaha však stojí a padá s jednou klíčovou podmínkou. Totiž, že liberalizace telekomunikací musí být součástí mnohem rozsáhlejšího procesu zahrnujícího každé odvětví domácí ekonomiky. V opačném případě se dnešní stav nezmění, zůstane jen u nenaplněných představ.

Rozvoji internetu pomohou nové modely účtování

Přístup k internetu dominuje již několik let diskusím všech zúčastněných subjektů – zákazníků, operátorů a regulátora. Do dnešního dne však nebyl nalezen model, s nímž by byly spokojeny všechny tři strany. Je to logické, protože hlavní cíl zákazníka, vysoká kvalita a nízká cena, se s cílem operátorů dosáhnout přiměřeného zisku překrývá pouze částečně.

Výsledkem je stav, kdy rozvoj internetu v ČR probíhá pomaleji než v jiných zemích. To se pak odráží v nízké úrovni využívání tohoto moderního média ve všech složkách české společnosti a včetně vlivu na nižší konkurenceschopnost ČR v mezinárodním měřítku.

V porovnání s ještě ne tak zcela dávnou minulostí poskytuje přístup k internetovým službám mnohonásobně víc operátorů, kteří využívají široké spektrum nových technologií. Zákazník si dnes skutečně může vybrat. Od vytáčeného připojení přes telefonní linku (dial-up), dnes stále ještě nejrozšířenější přístup k internetu, až po ADSL, přístup prostřednictvím kabelové televize, mobilní modemy, Wi-Fi, satelit, atd.

Řešením jsou paušály

Z tohoto výčtu vyplývá jediné. Zákazníci už nechtějí platit za minuty a sekundy připojení. Dnes se orientují na bity, megabity, gigabity, prostě na kapacitu. Tuto potřebu jsou operátoři schopni pro své zákazníky „zabalit“ do různých paušálů a balíčků podle jejich nároků i ochoty platit za poskytované produkty a kapacitu.

Nedávno uvedla společnost GTS na trh nový produkt GTS Pohoda Doma (www.gtsdoma.cz). Jde vlastně o jakýsi poloviční paušál, který poskytuje neomezený přístup k internetu bez závislosti na délce připojení v období od 19:00 do 7:00 a o víkendech. Omezení na půl má zcela prozaickou příčinu. GTS musí Českému Telecomu platit za minuty, které zákazníci GTS stráví na internetu.

Dokud se GTS s Českým Telecomem nedohodne brzy, jak doufám, na jiném modernějším modelu vzájemného účtování, bere na sebe GTS v rámci zpřístupňování internetu českým domácnostem značné podnikatelské riziko. To plyne z paušálem pevně nastavených tržeb, přičemž náklady závisí na tom, kolik času zákazníci této služby na internetu stráví, aniž by to poskytovatel mohl jakkoliv ovlivnit. Nový model účtování je základním předpokladem pro zavedení skutečného internetu za paušál každý den na celý den.

Za malým rozšířením internetu stojí nízká kupní síla obyvatelstva

A proč přes všechny ty nové možnosti a nabídky proniká internet tak těžko do českých domácností? K hlavním příčinám patří zejména nižší kupní síla obyvatelstva. Právě ta hraje významnou roli v pořizování a následném využívání internetu v domácnostech. Soukromý přístup na internet u nás stojí podle způsobu připojení od 600 do 1 600 korun za měsíc.

Porovnání s průměrným měsíčním čistým příjmem v ČR kolem 12 až 13 tisíc korun ukazuje, že u nás občané v poměru ke svým příjmům zaplatí za internet daleko vyšší částku než ve vyspělých zemích EU. S ohledem na své příjmy by čeští zákazníci považovali za přijatelnou cenovou hladinu kolem 200 až 300 korun měsíčně. To je ale vzhledem k tomu, že se absolutní výše nákladů poskytovatelů internetu se v ČR a v EU v podstatě neliší, zcela nepřijatelné.

Cesta ze začarovaného kruhu vede určitě  přes zvyšování výkonnosti a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Vstup do EU nám v tomto ohledu dává další šanci. I ekonomiku dostupnosti internetu je třeba posuzovat v ekonomickém kontextu. A do něj internet za babku prostě nezapadá.

Milan Rusnák
autor je generálním ředitelem GTS Czech, a.s.

Autor:




Nejčtenější

Nokia 7
Nokia má novou sedmičku. Výbavou zaujme, cenou spíše ne

Další přírůstek do rodiny obnovené značky Nokia nese pořadovou číslovku sedm a vyplňuje prostor mezi střední třídou v podobě Nokie 6 a špičkovou Nokií 8. Její...  celý článek

Fidget spinner mobil pořídíte za asi 350 korun.
Hit letošního roku už můžete mít i jako mobil. Stojí několik stovek

Hračka původně určená k relaxaci, fidget spinner, je hitem letošního roku. Její slávy využil výrobce z Hongkongu, který do ní vtěsnal celý funkční mobil....  celý článek

Smartphony OnePlus sbírají a odesílají některá uživatelská data na servery v USA
Populární smartphony šmírují uživatele. Denně odešlou desítky MB dat

Matematik a softwarový inženýr Chris D. Moore si všiml podivného chování svého smartphonu OnePlus 2. Zjistil, že telefon sbírá až podezřele podrobné informace...  celý článek

iPhone X
Je to konec mýtické čtečky v displeji? Výrobci sázejí na obličej

Čtečka otisků integrovaná do displeje měla být jednou z hlavních letošních inovací na poli smartphonů. Technologie je ovšem natolik složitá, že výrobci od...  celý článek

Asus Zenfone 4 Selfie Pro
U volební urny neroztahujte selfie tyčku. Fotit však zakázáno není

Mobily budou hrát u právě probíhajících parlamentních voleb specifickou roli - spousta lidí si jimi bude dokumentovat svoji aktivitu při volbách. Co je ve...  celý článek

Další z rubriky

Google koupil Apple za 9 miliard dolarů?
Svět se nestačil divit. Google koupil Apple, psaly burzovní zprávy

O menší šok na burze se postaral známý akciový index světa, Dow Jones. Omylem totiž vydal falešnou zprávu, že firma Google koupila za směšných 9 miliard dolarů...  celý článek

Příchod sítí 5G je plánován na rok 2020
Nástup sítí 5G je zase o něco blíže. První vysílače jsou už postavené

Berlín Příchod sítí 5G je plánován až na rok 2020, ale k důležitým milníkům dochází už teď. Společnost Deutsche Telekom spustila první evropské vysílače umožňující...  celý článek

Fronty jsou typické také pro prodejny firmy Apple ve chvílích, kdy startuje...
Reklamní průmysl zuří. Apple přestal sdílet historii prohlížení uživatelů

Při příležitosti aktualizace operačního systému a vyhledávače Safari udělala minulý měsíc společnost Apple důležitý krok k ochraně soukromí uživatelů....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.