Myšlenka vzdušné lodi se zrodila mnohem později, než snaha létat s pomocí křídel. Své počátky datuje až na 18. století a svých prvních úspěchů dosáhla až o století později, kdy se dočkala i první možnosti praktického využití.
Vzducholodě pak byly často označovány za vzdušné koráby. Jejich romantická éra však skončila stejně rychle, jako přišla. Dnes se s těmito monumentálně velkými dopravními prostředky téměř nesetkáte.
Díky švýcarskému vynálezci se ale může vše změnit. Kamal Alavi totiž pracuje na nadějném projektu, díky kterému mohou vzducholodě zase jednoho dne brázdit nad našimi hlavami stejně, jako kdysi legendární Zeppeliny.
Létající BéTéEska
Bývalý letecký inženýr Alavi totiž ve své společnosti StratXX vyvíjí speciální vzducholoď, která na úrovni stratosféry ponese mobilní základnovou stanici BTS. Jediný koncový produkt nazvaný X Station by tak mohl nahradit stávající infrastrukturu mobilních sítí.
"Náš projekt výrazně uleví životnímu prostředí. První X Station chceme do stratosféry vypustit již v roce 2007," říká Alavi. Pokud svůj projekt dovede do zdárného konce, byla by mobilní telefonie na celém světě rázem postavena na hlavu.
Jak to funguje
Pod heliem napuštěným tělem ponese X Station zatím nepojmenované letadlo vybavené vysílačem a jinými zařízeními schopnými přenášení dat. Stanici budou pohánět obří vrtule, které pomohou čelit neustálým poryvům větru.
O energii se postarají solární panely a přesné řízení šedesátimetrového kolosu bude mít na starost unifikovaný navigační systém GPS. Vzducholoď přitom bude pracovat ve výšce jedenadvaceti kilometrů nad zemí. - více o GPS technologii zde
Technologie nazvaná High Altitude Platform Systems (Haps) by tak mohla nahradit až tisíc současných pozemních vysílačů. X Station navíc nebude omezena pouze na přesměrovávání hovorů, ale bude možné na ní provozovat i rádio, televizi a internet pro celou zemi.
Projekt sice nemá šanci na úpné nahrazení stávající infrastruktury (je koncipován jako doplněk), může se však postarat o drastické snížení záření.
Překážky neznáme
Podle vynálezce je spojení zhora mnohem spolehlivější, protože mu nebrání žádné přírodní či umělé překážky.
Také speciální antény budou schopny upravit vyzařování podle zátěže, takže oblasti s menší aktivitou budou zasahovány radiací méně. Slibné parametry však vyjdou vniveč v případě, že X Station nebude ekonomicky výhodný pro operátory.
"Projekt bude ufinancovatelný," kontruje vynálezce. Dle současných předpokladů by měla celá jedna vzducholoď stát méně než třicetdva milionů amerických dolarů (800 milionů korun).
Pro srovnání, jeden pozemní vysílač pro mobilní telefony stojí okolo pěti a půl milionu korun a komunikační satelit začíná na hranici neuvěřitelných jedenácti miliard korun.
Operátoři jsou skeptičtí
Swisscom, největší švýcarský operátor, však věří, že ještě nebyly překonány všechny technické obtíže. "Tento projekt nemůže nahradit stávající telefonní systém," tvrdí mluvčí Swisscomu, Sepp Huber.
Podobného názoru je přitom i Martin Žabka z Eurotelu. "Současné technologie vyžadují vybudování sítě pozemských vysílačů nejenom z důvodu pokrytí, ale také z důvodu kapacity sítě," říká.
Pochybuje, že jedna stratosférická buňka pokrývající rozsáhlé území bude schopna pokrýt požadavky mnohonásobně vyššího počtu uživatelů sítě, než u pozemní základnové stanice. Problém však vidí i v pokrytí městských aglomerací.
"Zákazníci využívají mobilní telefony i v budovách, kdy je pro dosažení dobrého pokrytí potřeba mít poměrně hustou síť vysílačů kvůli minimalizaci vysílacích výkonů a zajištění potřebné kapacity sítě," dodává.
Alavi předpokládá, že X Station nebude potřebovat velký servis. V případě poruchy se zavěšené letadlo automaticky odpoutá od vzducholodi a vrátí se na zem podobně jako raketoplán.
Úspěch rovná se revoluci
Projekt je nyní v klíčové fázi, kdy se testují solární články ve výšce 30ti kilometrů a dělají se poslední přípravy pro vypuštění první vzducholodi do stratosféry. X Station by měl být připraven přesně za rok.
Potenciál tohoto projektu je obrovský. Pokud bude firma StratXX s touto technologií úspěšná, pro celou Evropu by stačilo asi 20 těchto vzducholodí. Afriku by pokryl dvojnásobek.
 |
