Android - Ice Cream Sandwich

Android - Ice Cream Sandwich

Android se topí v potížích. Může kvůli nim ztratit dobyté pozice

  • 299
Bezpečnostní chyby, spousta patentových sporů, licenční poplatky nebo vysoká míra nespokojenosti uživatelů. To jsou zásadní potíže, které sužují operační systém Android. Zatímco jedněm vrásky přidělává, jiní se z jeho potíží radují.

Nad současnými problémy okolo androidu skřípou zuby jak výrobci mobilních telefonů, tak samotní uživatelé. Jednotlivé problémy se vzájemně prolínají a ovlivňují. Výsledkem je, že v současnosti nejpopulárnější mobilní operační systém není tak zdravý, jak se dle tržního podílu může zdát.

Může za to pochopitelně i velmi tvrdá konkurence, ale android jednoduše bojuje relativně nenápadnou válku o přežití. Pokud v ní prohraje některou z důležitých bitev, může zmizet v propadlišti dějin stejně rychle, jak rychle získal svou popularitu.

Prozatím se žádná velká prohra nezdá pravděpodobná, jenže ve světě mobilních telefonů není vůbec nic jisté. Změn jsme na poli mobilních operačních systémů v posledních deseti letech viděli ohromné množství. Potíže androidu jsou jako ocelová koule na noze, která ho může stáhnout ke dnu.

Patentové spory

Asi nejvíce medializovanou potíží androidu z poslední doby jsou všemožné patentové spory. Ty s řadou firem vede nejenom Google, ale především samotní výrobci mobilních telefonů, kteří android používají. Tyto patentové spory škodí androidu hned několika způsoby. Ukazují slabost celého ekosystému – Google jednoduše nedokáže svůj mobilní svět chránit jako celek. To samozřejmě není dobrý signál pro výrobce, kteří mohou ztrácet důvěru k androidu a mohou mít menší chuť jej do svých telefonů dávat. Spory ale vedou i výrobci, což je druhá úroveň stejného problému. Výrobce takové spory vyčerpávají jak finančně, tak časově. Čím víc peněz firma utratí za právníky, tím méně zbývá na vývoj nových modelů.

Tyto spory v prvé řadě nahrávají konkurenčním operačním systémům – ostatně, jejich výrobci jsou většinou také původci těchto sporů. Patentové spory přitom nemusí mít za úkol jenom nechat někoho zaplatit licenční poplatky. Konkurenci často může stačit, když musí žalovaná strana věnovat hodně energie sporu a na běžné fungování tak zbývá méně času. Potíží androidu je fakt, že zatímco mnoho výrobců je na mobilním poli vybaveno množstvím patentů, Google nedrží v rukou téměř žádné. Tím se jeho systém stává snadným terčem a činí obranu složitější. Právě toho může konkurence zneužívat.

Licenční poplatky a náklady na vývoj

Android je sice open-source operační systém, ale to neznamená, že jeho použití je pro výrobce mobilních telefonů zadarmo. Jak již vyplývá z předchozího textu, řada výrobců telefonů s androidem musí platit licenční poplatky za některé patenty, které mimoděk v souvislosti s androidem používají. Největším příkladem je Microsoft, který pobírá licenční poplatky od HTC a podobné částky požaduje i od dalších výrobců. Všimněte si, že Microsoft jde po jednom výrobci za druhém – nejprve to bylo HTC, teď jeho právníkům čelí Samsung. Taktika je to jednoduchá – licenční poplatky nikam neutečou a útokem na všech frontách by se Microsoft zbytečně vysiloval.

Licenční poplatky ale nejsou jedinými náklady, které výrobci ve spojitosti s androidem mají. Jeho implementace do mobilu a také  jeho přizpůsobení obrazu svému je další položkou. Vývoj vlastních grafických nadstaveb a jejich odladění je poměrně náročná a drahá záležitost a i samotná implementace systému na jednotlivé přístroje stojí nemalé peníze. Víc peněz než implementace většiny jiných systémů. Je to dané tím, že většina ostatních systémů má podstatně přísnější pravidla a specifikace pro jejich použití. Android je univerzálnější a to je paradoxně jeho problém.

Bezpečnostní díry

Už dlouho se v souvislosti s chytrými mobilními telefony hovoří o hrozbě napadání telefonů viry a o možných útocích hackerů. Pravda je, že tyto pokusy stále sílí a android je opět tím nejjednodušším terčem. Důvodů je hned několik. Jedním z nich je popularita systému a také fakt, že řada uživatelů si pořizuje telefon s androidem jako svůj první smartphone a vlastně s ním ani neumí zacházet. Neznalí a neopatrní uživatelé a nejoblíbenější mobilní operační systém jsou velmi lákavá oběť pro hackery. Když se k tomu ještě přidá množství bezpečnostních děr, které se v rozsáhlém kódu operačního systému postupně odhalují, opět není divu. Hackeři si mnou ruce, ale na pořádné útoky se teprve asi chystají.

Na vině této situace je opět otevřená povaha systému. Kdokoli může důkladně prozkoumat jeho kód, řada komponent systému pochází z různých zdrojů a trpí svými vlastními nedostatky, které se mohou v kombinaci ještě násobit. Záplatování systému se děje hůře než u konkurenčních platforem, opět je to proto, že Google jednoduše nemá android zcela pod kontrolou.

Pod kontrolou nemá ani aplikace. Schvalovací proces není tak přísný jako třeba u iOS a androidí programy tak často na uživatele svým autorům prozrazují spoustu dat, které by uživatelé dobrovolně prozradit nechtěli. Potíž je v tom, že ani z popisu toho, k čemu má aplikace přístup, nemusí uživatel nutně při instalaci poznat, jestli je pro něj program nebezpečný či nikoli.

Spousta verzí

Mnoho verzí androidu, které spolu současně koexistují, je dalším problém. Z něj plynou nejen bezpečnostní potíže, ale také komplikovaný systém aktualizací a zmatek pro uživatele. Ti totiž často nevidí rozdíl v tom, co znamená číslo 2.3.1 nebo 2.3.2. Kódová jména jednotlivých verzí systému sice napomáhají lepší orientaci, ale stejně masám uživatelů nic neřeknou. Celou záležitost ještě komplikují různé grafické nadstavby systému od různých výrobců.

Android je tedy hodně roztříštěný a vedle sebe existuje řada verzí systému v řadě podob. To není jednoduché ani pro programátory, natož pak pro uživatele. Android na jednom zařízení je pro ně totiž hodně odlišný než na jiném zařízení, a to i z hlediska uživatelských zkušeností. To samozřejmě snižuje jejich důvěru v tento operační systém. Těží z toho opět konkurence, která je schopna nabídnout konzistentní uživatelské zkušenosti.

Vysoké procento vrácených přístrojů

Se spoustou výše jmenovaných problémů souvisí potíž další. Podle některých zpráv se u některých androidích telefonů zpátky k prodejci vrací tři až čtyři kousky z deseti prodaných. Vracejí je i nespokojení zákazníci, kterým se prostě přístroj po koupi nezalíbí. 30 až 40 % vrácených telefonů je opravdu vysoké číslo, třeba iPhone vrátí pouze 1,7 % zákazníků. Dokazuje to fakt, že android je pro mnoho uživatelů příliš složitý a nepochopitelný. Navíc je také možné, že uživatelé tímto způsobem hledají ideální přístroj – jednoduše vybírají mezi řadou androidích mobilů. Z vysokého procenta vrácených telefonů tak nutně nemusí mít radost konkurence, ale pravděpodobně tomu tak je.

Neúspěch tabletů

Zatímco svět mobilních telefonů operační systém Android ovládl velmi rychle, rodící se segment tabletů se mu zatím ovládnout nedaří. Z toho má pochopitelně radost Apple, který zatím se svým iPadem tento trh zcela ovládá. Prozatímní neúspěch androidu na poli tabletů trochu snižuje krédo systému a také trochu tříští snahy v oblasti jeho vývoje. Podle všeho by se současné dvě větve měly v příští verzi systému opět spojit v jednu, ale otázkou je, jak celý krok dopadne prakticky. Google možná bude mít poslední šanci se na poli tabletů chytit.

Pochopitelně není sám

Je jasné, že řada výše zmíněných problémů neplatí pouze pro operační systém Android. Mnoho z nich trápí i jiné systémy, jenže většinou ne v takové míře. U androidu jsou potíže momentálně nejvýraznější a nemůže za to jenom fakt, že jde v současnosti o nejpopulárnější systém. Spoustu potíží má totiž vrozenou a konkurence se s nimi už od počátku vypořádala lépe. To ale pochopitelně neznamená, že je také nakonec konkurence lépe vyřeší. Momentálně žijeme v éře androidu, který vládne chytrým mobilům. A je otázkou, jak dlouho tato éra bude trvat. I přes výše zmíněné potíže může být hodně dlouhá.