Dlouhou dobu jsme čekali na výsledek studie, která potvrdí to, co již každý alespoň trochu zdatný uživatel internetu dávno ví: s cenami za internet to u nás nevypadá nijak růžově. I přesto bylo razantní prohlášení Českého telekomunikačního úřadu pro mnohé z nás překvapením. ČTÚ totiž nejenže uznal a opravil všechny chyby, kterých se v porovnání dopustil, ale i závěr studie je konečně jednoznačný a neumožňuje žádné spekulace zejména ze strany Českého Telecomu a některých papírových medií, které si hodnocení úřadu vysvětlila tak, že ceny jsou průměrné, jen rychlost by bylo potřebné trochu zvýšit.
Český telekomunikační úřad se na základě poznatku, že ceny jsou příliš vysoké, rozhodl, že bude tuto službu regulovat. Ministr Mlynář po prostudování tehdy ještě neopravené studie dal Telecomu další ultimátum. Požadoval, aby do léta zvýšil rychlost služby na úroveň běžnou v Evropské unii, nebo snížil cenu. Téměř okamžitě reagoval Český Telecom, který oznámil, že od léta (snad tím myslel rok 2003) navýší rychlost u základní varianty na 512/128 kb/s a že toto opatření plánoval již dávno, takže v podstatě tento krok nijak nesouvisí s událostmi posledních dnů.
Zvýšit rychlost, nebo snížit cenu?
Dovolím si tento krok Českého Telecomu, který upřednostňuje i ministr Mlynář, trochu více rozebrat. První maličkost, která mi vadí, je taková malá nepravda v podání Českého Telecomu – ten totiž zvýšení rychlosti plánoval až na začátek příštího roku a rozhodně asi nepočítal s takovým skokem. Nevím, jestli ostatní novináři na tento fakt pozapomněli, ale shodou náhod jsem na tiskové konferenci, kdy bylo ohlášené ADSL, byl a velmi dobře si pamatuji odpověď na svoji otázku. Mnoho lidí tento krok uvítalo s nadšením a dokonce se zdálo, jako by prohlášení Českého telekomunikačního úřadu o tom, že hodlá ADSL zařadit do regulace, ztratilo trochu na významu.
V případě navýšení rychlosti na 512kb/s za současného zachování ceny jako u varianty 192kb/s by se zřejmě tato varianta stala základní. To znamená, že Český Telecom by ze dne na den přišel o tři varianty této služby. Každý dobrý obchodník ví, že musí dát svému zákazníkovy na výběr, a tímto krokem by sice Telecom velice šikovně odstranil hlavní argument svých kritiků, že za stejné peníze jako v Evropské Unii obdrží český zákazník několikrát pomalejší službu, ale na druhou stranu by sám sebe obral hned o tři produkty najednou.
V tuto chvíli by možná bylo vhodné položit otázku ministru Mlynářovi. Chce se pan ministr pouze zbavit nejvíce do očí bijícího rozdílu mezi českým ADSL a ADSL v Evropské Unii, nebo mu skutečně záleží na tom, aby se tato služba dostala do co největšího počtu domácností? Psychologická hranice ceny za tuto službu totiž leží pro většinu uživatelů někde kolem 1 000 Kč měsíčně. Co tak třeba stávající varianty ponechat a tu stodevadesátdvojku, kterou už nikde ve světe nenabízejí, nabídnout koncovému uživateli za lidových 999 Kč?
O zájmu o ADSL rozhoduje pár korun
Bojím se, že celá věc má ale jeden háček. Podle mého názoru si nemohlo ani ministerstvo informací za tak krátkou dobu spočítat, co by bylo pro stát jako většinového vlastníka Českého Telecomu menší zlo. On totiž pan ministr kromě problémů uživatelů internetu musí celkem oprávněně dohlídnout i na to, aby Český Telecom neztratil nějak výrazně na ceně a aby vláda mohla Telecom konečně zprivatizovat.
Ponechám odpověď na tuto otázku ekonomům, ale osobně si myslím, že Český Telecom by potřeboval získat co nejvíce zákazníků a ty pouhým navýšením rychlosti na evropskou úroveň nezíská. Proto se mi jeví jako nejvhodnější kombinace obou řešení, tedy navýšení rychlosti i snížení ceny. Například rychlost 512 kb/s by mohl Telecom navýšit na 768kb/s. To je základní rychlost v Německu, na které se Telecom z důvodu stejné struktury sítě tak rád odvolává. Samozřejmě by Český Telecom mohl snížit cenu na úroveň svého německého kolegy.
Rychlost 320 kb/s tím pádem může navýšit na 512 kb/s a pro změnu nasadit podobnou cenu, jako mají britští uživatelé internetu. Naši nejpomalejší variantu 192 kb/s bych ponechal. Ale vzhledem k tomu, že v Evropské Unii nic pomalejšího není, by si zasloužila lidovou cenu. Řekněme 999 Kč pro koncového uživatele včetně pronájmu modemu.
A jestli vám předcházející věty přišly k smíchu, tak bych chtěl upozornit, že jsem je myslel zcela vážně. Příkladem může být například Kanada, kde o zájmu či nezájmu o službu ADSL rozhodovaly pouhé čtyři dolary. Ve chvíli, kdy se tamní operátor slevou o čtyři dolary dostal pod veřejností akceptovatelnou hladinu, odstartoval lavinu zájmu o tuto službu. Znám pouze jediný důvod, proč by tento navrhovaný postup Telecom nemohl učinit – a to jsou jeho nezvládnuté technické problémy, které ho provázejí už od spuštění této služby u nás a kvůli kterým se bojí masivního zájmu veřejnosti o ADSL službu.
Myslí Telecom na budoucnost, nebo tápe v minulosti?
Možná by bylo vhodné uvést další důvod, proč by měl ministr Mlynář tlačit nejen na zvýšení rychlosti, ale také podporovat snahu telekomunikačního úřadu o regulaci ceny. Důvodem jsou hospodářské výsledky Telecomu, kterému v prvním čtvrtletí klesnul zisk. Telecom totiž za poslední dva roky nebyl schopen ani využít svého monopolního postavení na trhu a svojí cenovou politikou odradil nemalé množství uživatelů. A tvrzení, že příliš nízké ceny ADSL přivedly řadu světových operátorů ke krachu, už věří snad pouze zaměstnanci Telecomu, protože lidé s alespoň malým ekonomickým přehledem vědí, že v Evropě řadu operátorů přivedl do těžké finanční situace nákup licence na sítě třetí generace a rovněž masivní investice do nových technologií, které se pomalu, ale jistě začínají vracet.
Přestože Telecom byl několik let po sobě v zisku, o smysluplnosti jeho investic by se dalo s úspěchem pochybovat. Připomeňme si například poslední vynikající investici. V době, kdy je v tomto státě téměř více mobilních telefonů než občanů, zavádí do telefonních budek možnost odesílat textové zprávy. Správný manager by se naopak snažil sledovat různé projekty ve světě a přišel by možná na smysluplnější využití telefonních budek. Mnoho čtenářů již jistě zaregistrovalo možnost využít telefonní budky jako připojovací bod bezdrátové sítě. Myslím si, že zejména na venkově by Telecom s tímto řešením slavil obrovský úspěch vzhledem ke skutečnosti, že zde není možnost jakéhokoliv jiného trvalého paušálního připojení.
Změnit přístup by měl i Český telekomunikační úřad?
Bez nadsázky lze říct, že Český telekomunikační úřad překročil svůj stín. Ovšem uživatelům kromě prohlášení o regulaci služby ADSL zatím neposkytnul mnoho důvodů k radosti. Než k samotné regulaci dojde, uběhne podle předsedy Stádníka několik měsíců. Český telekomunikační úřad by rovněž po vzoru zahraničních regulátorů měl konečně začít plnit rovněž funkci informativní a popularizační.
Co mám pod tímto pojmem na mysli? Každému, kdo se alespoň jednou dostal na stránky zahraničních regulátorů, jistě neuniklo množství různých tabulek, grafů a analýz tamního telekomunikačního trhu, ze kterých se každý uživatel velmi rychle dozví nejen počty uživatelů ADSL a jejich přírůstky za jednotlivá čtvrtletí, ale i prognózy dalšího vývoje, kolik jednotlivé domácnosti stráví času připojením k internetu a mnoho dalších zajímavých údajů. Na stránkách telekomunikačního úřadu však nic podobného nenaleznete. Pouze vyhlášky, paragrafy a zákony, které jsou sice velmi důležité, ale zajímají pouze hrstku zasvěcených, zatímco širokou veřejnost ničím neosloví.
Rovněž doba, kterou si Český telekomunikační úřad do dnešních dní ponechával na některá svoje rozhodnutí, je neúměrně dlouhá v porovnání s jinými regulátory. Do dnešních dní navíc Český telekomunikační úřad z většiny konfliktů s Českým Telecomem odešel poražený, což ve světe nemá obdobu. Tam totiž regulátoři požívají respekt a o jejich rozhodnutích se moc nediskutuje. Chtěl bych tedy povzbudit Český telekomunikační úřad v jeho úsilí přetransformovat se na skutečného regulátora a začít konečně kopat první ligu, tak jako vzor všech regulátorů, britský Oftel.
Co bude s paušálem?
Podle rozhodnutí Řídícího výboru Fóra o vytáčeném přístupu k internetu by mělo být zavedeno FRIACO (paušální zpoplatnění propojení sítí) do září tohoto roku. Představitelé Zástupců uživatelů internetu se snažili již několik měsíců prosadit model FRIACO, který by umožnil paušální internet. Představitelé Telecomu se i nadále snaží veřejnost přesvědčit, že požadavky Zástupců uživatelů internetu jsou nelegitimní a technicky nerealizovatelné.
Přitom je dobré si připomenout, že model FRIACO neumožňuje pouze celodenní neměřený paušál, ale i paušál intervalový, pod kterým si můžeme představit například již Telecomem představený paušál na víkend nebo paušál na noční hodiny. O tom, že se Zástupci uživatelů internetu nesnaží pouze slepě prosazovat zájmy uživatelů bez ohledu na technické možnosti sítě Telecomu, svědčí i náš poslední materiál, který se ovšem netýká modelu FRIACO, ale minutově zpoplatňovaných terminačních modelů.
Většině z vás metodika výpočtu cen nic neřekne, ale přesto možná bude zajímavé nahlédnout do některých detailů probíhajících jednání, abyste si dokázali udělat obrázek. Pro informaci, metodiku výpoČTÚ cen, tak jak jí vypracovalo sdružení Zástupci uživatelů internetu, podporují všichni zúčastněný alternativní operátoři. Proti je pouze Telecom.
Jaký je názor Oftelu?
Širokou veřejnost však daleko více bude zajímat, jak se na naše problémy dívají v zahraničí. Právě proto Zástupci uživatelů internetu oslovili také britský Oftel, aby nám odpověděl, jaké tam byly problémy ze zaváděním paušálního internetu. Snad nejzajímavější byla odpověď Toma Atkinsna z Oftelu na otázku, jestli také zažívali podobné problémy s paušálem jako my u nás.
„Implementace obecně byla velmi přímočará, protože jde jen o model účtování, nevyžadující žádná zvláštní technická řešení. British Telecom se zpočátku obával důsledků velkého počtu dlouhých neměřených hovorů, a tak to Oftel musel řešit na dvě etapy. Zpočátku měl British Telecom povinnost nabízet FRIACO pouze na místních ústřednách a teprve následně a jen za určitých podmínek na tranzitních ústřednách. Podrobněji to najdete popsáno na http://www.oftel.gov.uk/publications/internet/fria0201.htm. Nástup broadbandu ve Spojeném království však vytvořil lákavější náhradu za úzkopásmový paušální dial-up, a očekávané zvýšení zátěže telefonní sítě nebylo takové, jakého se British Telecom obával. FRIACO je teď dostupné jako normální dial-up ze všech ústředen ve Spojeném království.“
Doslovný překlad dopisu si mohou čtenáři prostudovat zde. Základním předpokladem pro zavedení paušálu je důsledná analýza trhu, aby bylo zřejmé, o který model paušálu by uživatelé měli největší zájem. I v této záležitosti přislíbil Český Telecom pomoc, když ústy tehdejšího prozatímního ředitele Ondřeje Felixe navrhnul zadat tento úkol Českému statistickému úřadu. Zůstalo ovšem pouze u slov. Platforma Zástupci uživatelů internetu proto na stránkách Internetu pro všechny zorganizovala průzkum, který se snaží zájem uživatelů zmapovat a ke dnešnímu dni se ho zúčastnilo víc než 3450 uživatelů.
Co bude dál?
Co říci na závěr? Prohlášení ministra Mlynáře a studie Českého telekomunikačního úřadu jasně dokazují, že konečně dochází k určitému posunu na českém telekomunikačním trhu, zejména v oblasti vysokorychlostního připojení, a že společná několikaměsíční snaha zástupců uživatelů nakonec přece jen slaví úspěch. K tomu, abychom dosáhli úrovně vyspělých států Evropské unie, nám však ještě mnoho schází a záleží na každém z nás, jestli budeme jen nečinně přihlížet, nebo podle svých možností přispěje k nelehkému boji za vyspělou informační společnost.
Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.
