Již dlouhá léta se někteří uživatelé i vědci obávají, zda provoz mobilních telefonů škodí lidskému zdraví. Těchto obav začali využívat i různí šarlatáni nabízející podvodné samolepky, které mají pohlcovat elektromagnetické vyzařování z telefonů. Je zajímavé, že elektromagnetické pole kolem vedení 230 V v obytných místnostech i vyzařování z televizních obrazovek nechává většinu lidí klidných. Na druhou stranu známe případy z historie, kdy se produkt ukázal nebezpečnějším, než se zdálo. Tragické následky přineslo DDT i preparát Contergan. V případě mobilních telefonů proti sobě stojí na jedné straně opatrnost a prevence, na druhé pochopitelný lobbying výrobců.
Budeme brzo senilní?
Profesor Leif Salford ze švédské univerzity v Lundu tvrdí, že dobrovolné vystavování mozku mikrovlnám z mobilních telefonů je "největším lidským biologickým experimentem, ke kterému kdy došlo". Mobilní telefony a další bezdrátové technologie by mohly způsobit, že celá generace dnešních teenagerů by se mohla stát senilní ještě v produktivním věku. Dřívější obavy se soustředily zejména na ohřev tkáně nebo vznik rakoviny způsobené mikrovlnným zářením. Ale intenzita ohřevu je považována za příliš nízkou a stovky studií zabývající se na korelaci mezi mikrovlnami a rakovinou vyznívají zatím spíše nerozhodně. To umožnilo výrobcům mobilních telefonů tlačit na snížení objemu prostředků poskytovaných na výzkum zdravotních efektů mobilních telefonů a nezdá se, že by třeba Světová zdravotnická organizace pokračovala ve zkoumání. Vědecký poradce Motoroly Mays Swicord doporučuje, aby vlády a průmysl přestaly mrhat penězi pátráním po zdravotních rizicích mobilů.
Studie financovaná Švédskou radou pro výzkum pracovního života a publikovaná americkým National Institute of Environmental Health Sciences přináší nový pohled na způsob, jakým mikrovlny o relativně nízké intenzitě způsobují pronikání proteinů přes bariéru mezi krví a mozkem. Profesor Salford a jeho tým zkoumali způsoby, jakými by záření mohlo otevřít krevní bariéru v mozku, čímž by umožnilo proteinu zvanému albumin proniknout do mozku. Jejich poslední výsledky ukazují, že proces může souviset s vážným poškozením mozku. Na druhou stranu profesor Salford připouští, že dlouhodobé účinky záření nejsou prokázány, a nevylučuje, že se neurony možná dokáží samy opravit. Na druhou stranu se profesor obává, že ačkoli se neurony nestávají senilními do věku 60 let, v případě působení mikrovln na proteiny by se tak mohlo stát i ve věku 30 let. Profesor se podle svých slov zdráhal výsledky publikovat dříve, aby nezpůsobil planý poplach, a uznává, že mobilní telefon může naopak někomu zachránit život v nouzi.
Újma na zdraví způsobená leteckou havárií
V Austrálii se rozpoutala debata, když se úřad pro leteckou bezpečnost a profesní sdružení pilotů začaly zabývat stovkou incidentů za posledních 10 let, které souvisely s používáním elektroniky na palubě letadla. Mnoho z nich zkoumalo používání kapesních a přenosných počítačů. Když v roce 1996 Boeing 767 náhle klesl o 120 metrů, byl za viníka označen kapesní elektronický slovník. Jeho majitel jej vypnul a let pokračoval bez problémů. Ve více případech způsobily laptopy změny tlaku v kabině. Další průšvihy zahrnovaly selhání navigačních systémů, chyby autopilotu, interference s radiovou komunikací letadla, nesprávné zobrazování údajů z palubního počítače a falešné poplachy z čidel v motorech.
Typickým případem se stalo nesmyslné varování o příliš malé výšce letu. Dopravní letadlo pro 34 cestujících se přitom nacházelo ve výšce několika kilomerů nad zemí, pilot ovšem zaslechl ve sluchátkách interferující signál z mobilu. Zbytek letu již proběhl normálně.
Elektromagnetickým rušením byla známá i starší verze přenosné herní konzole Gameboy, notebooky jsou rizikem stále. Cestující musejí elektronická zařízení většinou vypnout při startu a při přistání, úřady v Austrálii zvažují ještě větší restrikce.
Je zajímavý nepoměr mezi mobily, které se v letadlech octly zcela na černé listině, a notebooky, jejichž užívání není téměř vůbec regulováno. Mobily totiž mohou nejen ohrozit let, ale berou leteckým dopravcům profit z drahých telefonátů uskutečněných ze speciálních telefonů umístěných v některých letadlech. Naopak z uživatelů notebooků se relativně často rekrutovali pasažéři vyšších tříd, ze kterých mají aerolinky vyšší zisk.
První opravdu prokázané riziko: Bakterie
V klasickém příběhu z televizního Večerníčku Mach se Šebestovou použijí kouzelné sluchátko, aby zlikvidovali bacily trápící jejich spolužáka v krku. Naopak Douglas Adams si v románu Restaurant na konci vesmíru vymyslel civilizaci, která vyhynula poté, co eliminovala kontrolory hygieny telefonů. Brzy se objevila infekční choroba, která se roznesla nakaženými telefony.
Zdá se, že blíže k realitě může mít druhý příběh. Doktor Abraham Borer z nemocnice při univeritě Soroka v izraelské Beerševě s kolegy namátkou testoval 124 členů personálu na bakterii Acinetobacter baumannii, která je poměrně častým původcem nemocničních nákaz. Ukázalo se, že 12% jejich mobilů bylo kontaminováno. Jak doktor Borer sdělil, tento mikroorganismu dokáže přežít na suchých plochách po dlouhou dobu a mobilní telefony poskytují Acinetobacter baumannii velkou suchou plochu a že Acinectobacter v tom případě nevyžaduje pro přežití živiny. Bakterie se často vyskytuje na jednotkách intenzivní péče a úmrtnost mezi nakaženými činí dokonce 50 až 60 procent.
Bakterie byla nalezena i na rukách 24 procent zkoumaných osob. I když si myjí ruce, bakterie na ně může přejít z mobilních telefonů. Proto doktor Borer upřednostňuje pagery, které nevyžadují dotek ruky. Líbila by se mu i zařízení připevněná na zápěstí.
