Název modelu střední třídy značky Honor je tak trochu zavádějící: Magic5 Lite má být podle svého jména příbuzný špičkových modelů Magic5. Ale ve skutečnosti s nimi vlastně nic společného nemá, označení je tak trochu marketingový trik. Naštěstí to nijak nevadí, Magic5 Lite je totiž povedený smartphone, který u uživatelů rozhodně obstojí.
Láká především na kombinaci svého vcelku stylového designu a praktičnosti. Taková kombinace totiž nebývá úplně obvyklá, Honoru se ji však daří uvést ve střední třídě v praxi s někdy až nečekanou lehkostí. A to doslova: se 175 gramy hmotnosti a 7,9 mm tloušťky je Magic5 Lite až překvapivě lehkým a tenkým smartphonem. V ruce působí dokonce ještě tenčí. Přitom se do těla vešla baterie s výtečnou kapacitou 5 100 mAh a veškerá potřebná výbava bez větších ústupků, takže po funkční stránce umí telefon příjemně překvapit.
Do ruky mi tedy padne dobře?
Měl by, i když to má samozřejmě svá omezení. Stále musíme pamatovat na to, že Honor Magic5 Lite je telefonem s displejem o úhlopříčce 6,67 palce a i přes naprosto minimální rámečky to tak není žádný drobeček. To potvrzují půdorysné rozměry 161,6 × 73,9 mm. Kdo tedy hledá vyloženě kompaktní smartphone, nebude nejspíš spokojen ani tady, byť oproti jiným zástupcům této třídy padne Honor Magic5 Lite do ruky opravdu skvěle.
Podepisuje se na tom nejen již zmiňovaná poměrně malá tloušťka těla telefonu, ale také fakt, že zadní i přední část jsou směrem k bokům zahnuté. Ano, Magic5 Lite je jeden z mála smartphonů této třídy (momentálně asi jediný), který má displej se zahnutím do boků. V tomto ohledu si vlastně možná ono pojmenování po daleko vybavenějších sourozencích i zaslouží, je to prvek, který je v dané třídě opravdu neobvyklý. A navíc ho Honor opravdu nijak neodflákl.
Plusy a mínusyProč koupit?
Proč nekoupit?
Kdy? V prodeji Za kolik? 9 499 Kč |
Jistě, toto řešení se nemusí líbit každému, ale skutečně přispívá k celkovému pocitu tenkosti z telefonu i ke komfortu držení. Telefon skutečně příjemně vklouzne do ruky a drží se dobře, byť pro někoho mohou být tenké boky poněkud nezvyklé a mohou v dlani působit trochu „ostřejším“ dojmem. Většina uživatelů si nicméně stejně k telefonu dokoupí nějaké pouzdro (to tentokrát bohužel není v balení), což tyto hrany otupí, přitom zůstane Magic5 Lite příjemně štíhlý.
Designem a zpracováním pak Honor Magic5 Lite působí skutečně prémiovým dojmem a nad telefony v cenové kategorii okolo deseti tisíc korun vyniká. Trošku nezvykle na nás působí snad jen sestava fotoaparátu v černém mezikruží, chápeme záměr, jaký Honor měl, ale na obyčejnější sestavu foťáků je toto řešení možná až příliš výrazné. Nejvíc ho zamaskuje černá barevná varianta telefonu, v zelené (je stále decentní a spíš víc šedá než zelená) a stříbrné barevné verzi je sestava foťáků výraznější. Záda telefonu samotná zaujmou i určitým metalickým efektem, který podle úhlu dopadu světla vytváří odlesky různých odstínů.
Má toto provedení i nějaké mouchy?
Na první pohled se zdá, že i přes tenkou konstrukci nemusel Honor sáhnout k žádným ústupkům. AMOLED panel s obnovovací frekvencí 120 Hz, úhlopříčkou 6,67 palce a rozlišením 1 080 × 2 400 pixelů je opravdu povedený a má i docela solidní čitelnost na slunci. O výdrž baterie už jsme informovali zvlášť, každopádně zopakujeme, že platí, že je opravdu překvapivě dobrá a že dva dny na jedno nabití tady jsou skutečně poměrně běžným stavem a že tři dny se s telefonem také dají přežít bez nějakého většího odříkání. I výkonu má telefon díky procesoru Snapdragon 695 5G dostatek a v oblasti konektivity ničím nezaostává. Takže potud je vše skvělé.
Přesto však pár ústupků najdeme. Těžko říct, jestli za všechny může tenká konstrukce, ale u takovýchto smartphonů vše souvisí se vším, takže určitý vliv nejspíš měla. Tak třeba nabíjení u aktuální generace telefonu funguje výkonem 40 W, předchůdce přitom uměl 66 W, nabíjel se tedy rychleji. Na druhou stranu je v dané třídě nabíjení stále dostatečně rychlé. Mezigeneračně klesla i úhlopříčka displeje (z 6,81 palce), ale to je asi zrovna detail, který bude řešit málokdo. Výkonu nepřibylo, procesor zůstal stejný, totéž platí o kapacitě RAM. Je tedy vidět, že v některých ohledech prostě Honor musel u nové generace trochu šetřit.
Telefon také nemá slot na microSD karty, což je ve spojení se 128 GB uživatelské paměti pro někoho možná trochu nepříjemné omezení. Zrovna tak chybí jakákoli oficiální odolnost vůči vodě a prachu, tady si prostě uživatel musí vybrat, jestli chce stylové tenké tělo, nebo jistotu odolnější konstrukce. Že chybí jack na sluchátka je i v této třídě obvyklé, ale stereo reproduktory konkurence mívá, honor však ne.
Jsou tu ještě dvě další drobnosti, které úplně s tenkou konstrukcí telefonu souviset nemusí. Čtečka otisků prstů je podle nás příliš nízko u spodního okraje displeje a odemykání tak nemusí být vždy úplně komfortní. A pak je tu otázka systému: Honor Magic5 Lite má totiž stále starší Android 12 namísto aktuálního Androidu 13, a to je podle nás trochu ostuda. Navíc podpora je u tohoto modelu poměrně nejistá, aktualizace na Android 13 určitě přijde, ale co bude dál, to oficiálně nevíme. A to je škoda, konkurence umí garantovat daleko lepší podporu. I tak ovšem obecně nejsou ústupky u Honoru Magic5 Lite kdovíjak dramatické a je to hodně univerzální smartphone pro široké publikum.
A jaká je ta sestava foťáků?
Podle testů organizace DxO Mark zrovna ne kdovíjaká, konkurence v této třídě umí lepší fotoaparáty. V praxi jde však spíš o nuance a některá specifika foťáku, respektive celé sestavy. Hlavní snímač s rozlišením 64 megapixelů a optikou o světelnosti f/1,8 totiž zvládají svou práci dobře a snímky jsou solidní, byť jim v extrémních případech samozřejmě k dokonalosti chybí nějaký ten lepší kontrast a sem tam i detaily.
Rozsah zoomu: širokoúhlý a hlavní foťák, následně digitální přiblížení (2x, 4x a 8x)
Není to však nic, co by bylo kdovíjak kritické, hlavní foťák odvádí na danou třídu slušnou práci i v nočním režimu, jen to už chce stabilní ruku, protože optická stabilizace mu chybí (a rozhodně by foťáku prospěla).
Ukázka vysokého kontrastu v AI režimu (širokoúhlý a hlavní foťák) a podání bílé barvy
Co obecně považujeme za trochu problematické, je implementace HDR. To totiž foťák má mezi speciálními fotografickými režimy a uživatel se tak musí rozhodnout, jestli s HDR chce fotit, nebo ne – většina konkurentů má přitom HDR automatické, které lze v případě potřeby vypnout.
Interiérová scéna za různého osvětlení: denní světlo, umělé osvětlení, blesk a noční režim ve tmě
A to bude pro většinu uživatelů lepší řešení, už proto, že HDR je u Honoru Magic5 Lite tak trochu skryto. Na druhou stranu se zdá, že HDR jako takové supluje zapnutá funkce fotografování s AI, která hledá cesty, jak obrázek co nejvíc vylepšit. Někdy zafunguje, jak očekáváme, ale celkově je zrovna tato stránka použití foťáku trochu matoucí. Pořád se s tím nicméně dá žít.
Noční fotografie nejprve bez nočního režimu (širokoúhlý a hlavní), pak v něm (hlavní a 2x digitální zoom)
Kde je ovšem situace podstatně horší, jsou další prvky v sestavě foťáků. Širokoúhlý snímač je pouze pětimegapixelový a působí na nás, jako že ho sem dal Honor prostě z povinnosti. Fotky z něj za moc nestojí, jsou zašuměné i za slušného světla, neostré a foťák nezvládá kontrasty. O „vyspělosti“ širokoúhlého fotoaparátu něco říká i to, že v nočním režimu jím fotit nejde.
Makro fotografie hlavním foťákem a 2Mpix makro snímačem
Zoom telefon nemá a při tom digitálním naráží na určité limity už dvojnásobné přiblížení. Co je však úplně k ničemu, to je třetí čočka foťáku s dvoumegapixelovým snímačem pro makro snímky. Ta je skutečně zcela zbytečná, jakýkoli výřez z fotky hlavním fotoaparátem poskytuje více detailů a celkově lepší snímky.
Mám si ho pořídit?
Honor Magic5 Lite není úplně levný, ale za cenu 9 499 korun nabízí často to, co konkurence nemá. Ale je potřeba počítat s drobnými ústupky. Nicméně kdo chce stylový a prémiově zpracovaný smartphone a záleží mu zejména na výdrži baterie, rozhodně tu neprohloupí.
Konkurenci tvoří třeba nový Samsung Galaxy A34, který vyjde na tytéž peníze. Výdrž bude mít maličko horší a působí mohutnějším dojmem, ale zase má slot na karty a lepší foťák. Excelentní foťák má Google Pixel 6a, který vyjde také zhruba na devět a půl tisíce. Kdo v této cenové hladině hledá spíš kompaktní model, může zkusit Sony Xperia 10 IV se šestipalcovým displejem. Stojí deset tisíc. To jsou přístroje, které se něčím v „šedi průměru“ vymykají.
Pak je tu celá řada dalších konkurentů, třeba taková Motorola Edge 30, která vyjde asi na devět tisíc a nabídne přitom vyšší výkon. V kombinaci s nezvyklým designem přináší i Nothing Phone, nicméně to už chce příplatek (stojí 10 500 korun). Naopak v případě Xiaomi Redmi Note 12 Pro 5G ušetříte (8 999 korun) a přitom má třeba jack na sluchátka, ale pořád starší Android.
