Mezi novináře s hacknutými telefony patří i známý maďarský reportér Szabolcs Panyi s kontakty v diplomatických a bezpečnostních kruzích. Píše pro nezávislý portál Direkt36. Analýza Panyiho telefonu ukázala, že byl opakovaně napaden v roce 2019, a to často krátce poté, co novinář oficiálně žádal vyjádření od maďarské vlády.
„Konečně mám důkaz, že jsem nebyl paranoidní, celou dobu jsem měl pravdu! Sledování mého telefonu prostřednictvím spywaru Pegasus začalo 4. dubna 2019 a skončilo 7. listopadu 2019. Začne to znovu?“ napsal Panyi na Twitteru.
Thank you @citizenlab for doing the peer review of my phone’s forensic analysis. I finally have proof I wasn’t paranoid - I was right all the time!
My surveillance with the Pegasus spyware started on April 4, 2019 & ended on November 7, 2019.
Is it going to start again…? ♂️ https://t.co/ZR0b2XYzXD
Panyi také uvedl, že někteří představitelé maďarské vlády premiéra Viktora Orbána vnímají nezávislou žurnalistiku jako nebezpečí pro ně samotné. „Myslím, že je tu rozšířená paranoia a že v našich motivech a sítích hledají mnohem víc, než v nich ve skutečnosti je,“ citoval ho list The Guardian.
Na investigativním materiálu o sledování novinářů a dalších lidí se podílelo sedmnáct světových médií včetně českého portálu investigace.cz. Vlády podle jejich závěrů zneužily špionážní program od NSO nazvaný Pegasus.
EK se bojí o svobodu maďarských médií, opoziční rozhlas přišel o licenci |
Ten dokáže napadnout telefony s operačními systémy iOS nebo Android, u nichž umožní prohledat emailovou a SMS komunikaci, fotografie, nahrávat telefonní hovory nebo potají zapnout kameru a mikrofon.
Francouzská nezisková organizace Forbidden Stories ve spolupráci s organizací na obranu lidských práv Amnesty International získala přístup k seznamu z roku 2016.
Na něm je přes 50 tisíc telefonních čísel, jež klienti NSO vybrali pro možné sledování. Týká se nejméně 180 novinářů, 600 politiků, 85 lidskoprávních aktivistů či 65 významných podnikatelů, uvádí analýza.
Analýza seznamu naznačuje, že software zneužívaly vlády v minimálně deseti zemích: Ázerbájdžánu, Bahrajnu, Indii, Kazachstánu, Mexiku, Maroku, Maďarsku, Rwandě, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech.
Média, která se podílela na investigaci, plánují v následujících dnech zveřejnit identity lidí, kteří se na seznamu objevili. Jsou mezi nimi novináři předních světových médií, jako je CNN, El País, The New York Times, Reuters, AFP nebo AP.
Spyware mohl cílit například na editorku The Financial Times nebo maďarské novináře, ale i tamní právníky a opoziční politiky. Stejně jako lidi, kteří mohli být sledováni oprávněně v rámci zájmů národní bezpečnosti a kriminálního vyšetřování.
Armáda trollů, hackeři a falešní novináři. Jak Saúdové sledují své kritiky |
Čísla na seznamech nejsou důkazem toho, zda Pegasus příslušné zařízení napadl, uvádí list The Guardian, který se na investigativní práci rovněž podílel.
Analýza malého vzorku telefonních čísel však ukázala, že stopy po špehovacím systému měla více než polovina z nich.
Společnost NSO v prohlášení odmítla „lživá tvrzení“ o aktivitě svých klientů. Uvedla však, že veškerá „věrohodná tvrzení“ ohledně zneužití programu bude prošetřovat. Seznam telefonních čísel podle firmy nemůže obsahovat lidi, na které s pomocí programu Pegasus cílily vlády, a počet 50 tisíc označila NSO za přehnaný.
NSO podle listu The Guardian prodává svou technologii pouze vojenským, bezpečnostním a zpravodajských subjektům. Uvádí také, že před prodejem špehovacího nástroje prověřuje, nakolik klienti ctí lidská práva.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zjištění označila za naprosto nepřijatelné. Uvedla to během své pondělní návštěvy v Praze. Dodala, že je ještě zapotřebí ověřit, zda k takovému špehování skutečně docházelo. Zdůraznila, že Evropská unie si zakládá na svobodě tisku a médií, a připomněla, že právě svoboda projevu patří k pilířům EU.
Maďarští opoziční zákonodárci vyzvali podle agentury AP k prošetření obvinění. Předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost János Stummer (Hnutí za lepší Maďarsko) sdělil, že investigativci popsané praktiky nejsou v právním státě přípustné. Upřesnil, že výbor se se bude na věc ptát národních bezpečnostních a zpravodajských agentur.
