Český telekomunikační úřad (ČTÚ) má indicie, které nasvědčují tomu, že někteří poskytovatelé služeb elektronických komunikací patrně používají obchodní označení 5G i u služeb, které novou mobilní síť vůbec nevyužívají. Nabídka 5G internetu tak nemusí vždy automaticky znamenat službu fungující na síti se stejným označením. O zavádějícím způsobu používání obchodního označení informoval úřad v únorové monitorovací zprávě.
Zákazníci se tak mohou mylně domnívat, že si díky označení 5G zřizují službu fungující na síti s výrazně vyššími přenosovými rychlostmi a nízkou latencí (krátká doba odezvy), která je důležitá třeba při hraní online her. ČTÚ se proto bude zabývat konkrétními případy.
V případě, že prověřovaný poskytovatel bude službu proklamovanou jako 5G poskytovat v plném rozsahu v sítích, které neodpovídají standardům sítí páté generace, prověří úřad podezření na použití nekalé obchodní praktiky. Připouští i možnost, že podněty postoupí k prošetření i dalším příslušným orgánům. A to třeba kvůli možnému porušení zákona o regulaci reklamy.
Úřad mimo jiné připomíná přednosti 5G sítí. Ty se vyznačují podporou velkého počtu koncových zařízení, vysokou přenosovou kapacitou, která je schopna zvládat i vysoké přenosové rychlosti, a nízkou latencí. Tyto přednosti umožní například rozmach takzvaného internetu věcí.
Řadu zařízení bude možné řídit na dálku, naprogramované stroje si budou moci mezi sebou vyměňovat data, v souvislosti s nástupem 5G se očekává kromě jiného také rozmach samořiditelných automobilů.
Podle ČTÚ budou moci poskytovatelé služeb v těchto sítích nabízet cenově odstupňované služby přístupu k internetu v široké škále inzerovaných rychlostí. „Od nízkých až po velmi vysoké, v řádu stovek Mbit/s,“ upřesnil úřad v monitorovací zprávě.
9. listopadu 2020 |
