Až 80 procent nabíjení elektromobilů neprobíhá podle statistik na veřejných nabíjecích stanicích, ale doma, případně ve firmách. Pokud jedete na víkend na chatu, chalupu, nebo třeba k babičce na vesnici, nemusíte se stavovat cestou u veřejné nabíječky, stačí vozidlo po příjezdu připojit do místního elektrického rozvodu a nechat jej nabíjet.
K tomu může posloužit jednofázový, zpravidla 10A nebo 12A kabel z příslušenství vozu. Připojíte jej do klasické zásuvky, do které jinak připojujete sekačku na trávu nebo třeba rádio. Z ní se vozidlo nabíjí výkonem zhruba 2,4 kW, naplnění akumulátoru může trvat desítky hodin. Leckde se nabízejí i rychlejší alternativy, zejména v podobě průmyslových třífázových zásuvek.
Tyto možnosti se vám otevřou v případě, že základní nabíjecí kabel z příslušenství vozu vyměníte za schopnou nabíjecí sadu, která tyto varianty dokáže využít. My jsme vyzkoušeli sadu Moon2Go, jejímž výrobcem je rakouská společnost NRGkick. Nemusíte ji používat jen na cestách, ale i jako domácí nabíječku, pokud nechcete instalovat wallbox (což je technicky to samé, jen v podobě boxu na stěně).
Redukce skoro na všechno
Nabíjecí kabel Moon2Go dorazil v pevném transportním obalu s uchem, ve kterém se nachází i redukce pro přizpůsobení podmínkám v místě nabíjení.
Nabíjecí kabel Moon2Go se všemi přibalenými redukcemi
Nedílnou součástí nabíjecího kabelu je velká zástrčka CEE 5p 32A/400V pro nejrychlejší, až 22kW nabíjení. Pokud je v místě nabíjení jen menší třífázová zásuvka, pak využijete redukci na CEE 5p 16A/400V zástrčku. Když se s elektromobilem dostanete do kempu, pak bývají nejčastěji k dispozici třípólové CEE zásuvky na 16A/230V, i tuto redukci v balení najdete. Nechybí ani redukce na klasickou jednofázovou zásuvku, zde je stropem nabíjecí proud 13 A. K vozidlům se zpravidla přidávají 10A nabíječky, takže i v tomto případě si rychlostně polepšíte.
Jediné co může situaci zkomplikovat je třífázová zásuvka ve starém čtyřpólovém TN-C provedení, kde je funkce nulového (N) a ochranného vodiče (PE) řešena společně v podobě jednoho vodiče (PEN). Dnes je využíváno pětipólové zapojení s odděleným nulovým a ochranným vodičem nazvané TN-S, kde lze využívat proudové chrániče. Ačkoli existují (a kutilové vyrábí) redukce ze 4p na 5p, odporuje to normě, rozdělení TN-C na TN-S lze v souladu s normou provést jen v rozvaděči. Pokud na daném místě budete nabíjet častěji, je určitě vhodnější domluvit se s elektrikářem na správném zapojení nové zásuvky k rozvaděči než bastlit redukci.
Nastavení výkonu
Nabíječka podle připojené redukce pozná, jaký maximální příkon smí použít a tedy i jaký výkon nabídnout. Ne vždy je potřeba nabíjet dostupným maximem, naopak, někdy je vhodnější nabíjet nižším proudem a rozložit celý proces v delším čase. K tomu slouží jediné tlačítko na boxu nabíjecího kabelu, kterým můžete půl minuty po zapnutí „cyklovat“ v nabídce nabíjecích proudů: 10, 13, 16, 24, 32 A. Zvolitelným maximem je vždy hodnota připojené redukce, vybranou hodnotu si nabíječka do příště pamatuje.
Box s elektronikou.
Udávaný proud platí pro každou jednu fázi, takže pokud nabíjecí sadu připojíte do třífázové zásuvky, nastavíte proud 10 A a zapojíte do například Jaguaru i-Pace, budete nabíjet výkonem 2,4 kW. Pokud připojíte třeba Škodu Citigo, pak se bude nabíjet výkonem 4,8 kW. A pokud Renault Zoe, pak výkonem 7,2 kW. Záleží na tom, zda je vozidlo osazeno jedno, dvou, nebo třífázovou palubní nabíječkou.
V případě Renaultu Zoe s průměrnou spotřebou 15,5 kWh na 100 kilometrů jsme při maximálním vytížení 16A třífázové zásuvky nabíjeli rychlostí 72 kilometrů dojezdu za hodinu.
Pod kontrolou v aplikaci
Nabíjecí proud, potažmo výkon, lze řídit přesněji z aplikace Moon2Go pro chytré telefony. Zde si můžete jezdcem přesně vybrat od 6 A do 32 A (nebo kam vás redukce pustí) a zároveň vidíte, jaký proud skutečně kabelem protéká.
Aplikace Moon2Go
Mimo toho vám dá aplikace podrobné informace o zatížení jednotlivých fází, o napětí a frekvenci ze sítě. Změří, kolik energie bylo do vozu při posledním nabíjení přeneseno, uloží i tři poslední. Nechybí ani celková hodnota „od resetu“. Nabíjení můžete v aplikaci i přerušit.
Škoda je, že kabel komunikuje pouze pomocí Bluetooth, Wi-Fi by umožnilo kontrolu i na delší vzdálenost.
Nabíjecí kabel není jen kabel
Mírně zavádějící termín „nabíjecí kabel“ by mohl někoho svést k úvaze, že lze elektroauto nabít obyčejným kabelem, pokud by se ně něj namontoval vhodný konektor. Není tomu tak. Důležitá je elektronika, který se skrývá na kabelu v černém boxu s tlačítkem a kontrolními diodami.
Konektor „mennekes Type 2“ je evropským standardem pro AC dobíjení elektromobilů. Vedle pětice notoricky známých vodičů - 3 fáze, nulák, zem má dva speciální piny, takzvaný control pilot a proximity pilot. První jmenovaný nese PWM signál z elektroniky kabelu, který palubní nabíječku informuje o tom, jaký proud může využít. Druhý pin slouží pro kontrolu, zda je konektor správně připojen a „dozasunut“ do konektoru. Pokud se nespojí s pinem ve vozidlu, nabíjení nezačne.
Součástí nabíjecího „kabelu“ je obvod vysílající PWM signál, podle kterého palubní nabíječka ve vozu pozná, jaký maximální proud si může od kabelu vzít, a také elektronika, která pomocí bezpečnostního pinu pozná, že je kabel k vozidlu správně připojen.
Součástí kabelu je také stykač, který spojí a zase rozpojí vodiče jednotlivých fází, jakmile k tomu dostane povel od vozidla nebo z aplikace. Po zapojení do zásuvky je 230V napětí pouze v kabelu od zásuvky do „boxíku“, dál zatím ne. Teprve ve chvíli, kdy konektor zapojíte do vozidla a propojí se i komunikační a bezpečnostní pin, může být do zbytku kabelu, a tedy ke konektoru vozidla, puštěno napětí.
Díky nabíjecí sadě jsme mohli naplnit akumulátor v brněnském parkovacím domě Domini park. Jsou zde totiž jen klasické 16A CEE zásuvky, nikoli wallboxy.
Na straně elektromobilu je kabel nabíjecí sady Moon2Go osazen konektorem Mennekes Typ 2, což je evropský standard, který má naprostá většina v Evropě prodávaných elektromobilů. Některé starší modely Nissan, Kia nebo Fiat byly osazené japonským jednofázovým standardem Yazaki/Typ 1, na který by bylo třeba použít redukci. Od tohoto standardu se v Evropě již prakticky upustilo, drtivá většina zákazníků to nebude muset řešit.
Nacvičte si balení
Nabíjecí sada Moon2Go dělá to, co dělat má a za několik měsíců testování jsme s ní neměli žádný problém. Výhrady mám k povrchové úpravě plastového „boxíku“, který sice elektronice zajistí voděodolnost (krytí IP66, nabíjeli jsme pod sněhem i v prudkém dešti) a působí pevně a robustně, ale pokud parkujete na zámkové dlažbě, hodně snadno jej odřete, testovací kus již rozhodně jako v katalogu nevypadá. A také dá trochu cviku smotat kabel se všemi redukcemi do pouzdra, na druhou stranu je pak příjemně kompaktní a nezabírá moc místa. U testované verze má kabel délku 5 metrů.
Využít ji můžete i pro každodenní domácí nabíjení, zde je nevýhodou pouze manipulace, musíte nabíjecí sadu vyndat a konektory na obou koncích zapojit. Zapojení jednoho konektoru na kabelu vedoucího od wallboxu je rychlejší a pohodlnější. O trošku.
V diskuzích se lze setkat s tvrzením, že 16A nebo 32A CEE zásuvky nejsou na vysokou trvalou zátěž stavěné. S dotazem jsem se proto obrátil na tradičního slovenského výrobce CEE zásuvek, společnost SEZ DK, jejichž podomítkovou zásuvkou IZV 1653 jsem již do různých elektromobilů přenesl několik megawatthodin elektrické energie.
Podle zástupce firmy Petera Kosíka jsou všechny jejich zásuvky a vidlice vyráběny a testovány na konstantní zátěž nominálním proudem, tedy plných 16 A pro 16A modely, 32 A pro 32A modely. Při testech jsou 16A zásuvky zatěžovány proudem 22 A, přičemž oteplení do stabilizovaného stavu činí 35 Kelvinů, norma má limit 50 K.
Cena sady Moon2Go, 30 990 Kč včetně DPH, není rozhodně nízká, dostanete za ni univerzální, bez problémů fungující a výborně provedené řešení nabíjení elektromobilu.
