Koronavirus šíří strach nejen o zdraví, ale i o finanční přežití

Děti nechodí do škol, mnozí nechodí do práce, řada živnostníků musela zavřít své provozovny. Zatímco děti možná děkují za prodloužení jarních prázdnin, ostatní včetně jejich rodičů z nastalé situace šťastní nejsou. Pro mnohé totiž koronavirus neznamená jen ohrožení zdraví, ale i finančního přežití.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Své o tom ví Jan Železný, který provozuje kavárnu v pražských Vršovicích. Jarní prázdniny rodina strávila v italských Alpách a po návratu skončili všichni v domácí karanténě. Nemoc u nich naštěstí nepropukla, ale problém mají s příjmem. Kavárna je zavřená, a i když mohou prodávat alespoň přes okénko, někdy se nepodaří pokrýt ani provozní náklady. Do toho má těhotná zaměstnankyně v souvislosti s epidemií nemocenskou, takže kavárník musí mít (a zaplatit) náhradu i za ni. 

„Pokud tento stav potrvá až do dubna, asi budu muset zavřít,“ říká Jan Železný. Příjem rodiny nezachrání ani jeho partnerka, je totiž s osmnáctiměsíčním dítětem na rodičovské dovolené.

Vláda chce podnikatelům a živnostníkům nabídnout bezúročné půjčky. „Důležité je podotknout, že je to stále úvěr, který bude třeba dříve či později splácet, což zase dále zatíží provozní cash-flow,“ upozorňuje podnikatelský kouč a jednatel společnosti J.I.P. pro firmy Jiří Jemelka. Vláda nabídla také další úlevu v podobě odkladu pro podání daňového přiznání za loňský rok a zaplacení daně z příjmů, a to až na začátek července. A živnostníkům na půl roku odpustí i placení minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění. Jenže ani to nemusí řešit situaci, kdy je rodina bez peněz a nemá například na splátky hypotéky.

„Zvláště v těchto dnech je třeba reagovat rychle. Jakmile se blíží splatnost některého ze závazků, a já vím, že jej nemohu poplatit, je lepší kontaktovat danou společnost s žádostí o odklad platby nebo změnu splátkového kalendáře, než se dostat do prodlení,“ doporučuje ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. Prodlení se splátkou totiž s sebou nese nejen negativní záznam do úvěrových registrů, ale i poplatky navíc a další sankce.

Možná že to je ten správný okamžik k použití finanční rezervy, pokud jste si ji tedy předtím vytvořili. Ta by měla být tak velká, aby pokryla nejméně tříměsíční výdaje celé domácnosti. V praxi to ale často bývá problém. Podle průzkumu výzkumné agentury Ipsos pro Modrou pyramidu více než 40 % lidí lituje, že v současné době nemá naspořeno více peněz. 

S finanční rezervou na půl roku vystačí 24, 6 % Čechů, na čtvrt roku 29,6 % a minimálně na měsíc pak 26,3 %. „Téměř 20 % lidí ovšem se svými finančními rezervami nevystačí ani měsíc, jde především o mladé lidi do pětatřiceti let,” podotýká generální ředitel Modré pyramidy Pavel Jirák.

Rezerva nemusí být uložena jen v penězích. „Můžeme také něco hodnotného prodat nebo zkusit známé a příbuzné, vše je lepší než zbytečné prodlení. Určitě nedoporučuji žádný další úvěr na splácení těch předchozích, protože celkové splátky i úroky se jen zvětšují a blíží se dluhová spirála,“ varuje David Šmejkal. Jeho rady ke konkrétní situaci pana Železného shrnujeme v boxu.

Rady Poradny při finanční tísni

V případě úvěru kontaktovat věřitele s žádostí o mimořádnou formu pomoci spotřebitelům nebo podnikatelům, podle toho, o jaký typ úvěru šlo. Cílem by měl být časově omezený odklad splátky bez zápisu do negativního dluhového registru, protože na vině je celková zdravotní situace, ne selhání či opomenutí dlužníka.

V případě nájmu kontaktovat pronajímatele prostoru kavárny nebo vnitřního zařízení (např. profesionální kávovary, chladicí boxy) se žádostí o snížení nájemného nebo jeho odklad.

Požádat dodavatele energií o snížení nebo odklad plateb.

Pokusit se při prodeji z okénka angažovat známé a příbuzné jako okamžitou výpomoc.

Ověřit likviditu rezerv a v případě nutnosti přistoupit k jejich částečnému nebo úplnému zpeněžení, pokud se nejedná o rezervy na účtech nebo v hotovosti.

Připravit krizový scénář, namodelovat ukončení podnikání výpovědí smluvních vztahů, případně insolvencí s hrozbou zpeněžení osobního majetku. Toto řešení je sice krizové, ale určitě i pro rodinu finančně méně bolestivé než hromadění dalších úvěrů na splácení těch předešlých, úroků z prodlení a pokut.

Uvažovat o jiném zdroji příjmů, např. i v jiném oboru jako zaměstnanec.

Uplatnit speciální režim záloh na zdravotní a sociální pojištění.

A ještě jeden příběh ze života. Říkejme jí třeba paní Marie. I když s námi ochotně hovořila, nepřála si zveřejnit své jméno. Sama vychovává sedmiletého syna, alimenty jí ale většinou nechodí. Je kadeřnice. Ještě než kadeřnictví zavřelo, zákaznice se houfně odhlašovaly a odjížděly na chalupy mimo Prahu, takže měla méně práce. Teď ovšem nemá příjmy žádné a k tomu malou hypotéku, kterou musí splácet. 

„Pojištění hypotéky mám, ale vlastně nevím, co vše mi kryje. A taky mám životní pojištění, ale bojím se, že epidemie se netýká,“ svěřuje se. Uvítala sice, že i OSVČ mohou pobírat ošetřovné, jak ale říká, na život jí to nestačí.

Rady Poradny při finanční tísni

Paní Marie má i jako OSVČ nárok na ošetřovné člena rodiny.

Doporučuji vymáhat nezaplacené výživné prostřednictvím exekutora, zjistit zdroj příjmu otce dítěte.

Co nejdříve kontaktovat pojišťovnu a posléze i hypoteční banku se žádostí o informace, jestli je úvěr pojištěn a jak mohou v této situaci pomoci, případně uplatnit pojistnou událost.

Ve vztahu k hypoteční bance jednat rychle a hlavně nesjednávat si žádné další úvěry, které by mohly končit v dluhové pasti.

Udělat si přehled výdajů a omezit je na to nejnutnější, kontaktovat pronajímatele i dodavatele energií.

Určitě by pomohlo obtelefonovat zákaznice a požádat je o návštěvu, jakmile nouzový stav pomine.

Uplatnit speciální režim záloh na zdravotní a sociální pojištění.

Poslat žádost o přiznání dávky státní sociální podpory a dávky hmotné nouze na Úřad práce (stačí e-mailem naskenovanou a podepsanou).

Podle průzkumu společnosti EMA data pro pojišťovnu Mutumutu pociťuje negativní dopad na svou finanční situaci a domácí rozpočet více než polovina dotázaných. „Zároveň trpí pocitem nejistoty z toho, co bude dál. Dvě třetiny lidí se o své rodinné finance obávají,“ uvádí Jiří Paták, jednatel společnosti EMA data. Třetina oslovených navíc v průzkumu uvedla, že nemá žádný záložní plán, pokud by nadále nemohli pracovat a situace by pokračovala. Zhruba stejný počet lidí plánuje žít nějakou dobu z úspor, 8 % spoléhá na podporu od státu.

O tom, jak se bránit případným finančním otřesům během koronavirové pandemie, jsme se bavili v Rozstřelu 11.3. 2020:

9. března 2020

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv