Projednávaná novela o Vojenském zpravodajství, která by měla nově v rámci kyberobrany státu monitorovat provoz na internetu, vzbudila obavy u části veřejnosti a odborníků z možného „šmírování“ (více o původním návrhu zde).
V reakci na kritiku, že novela je příliš vágní a umožní nahlížet rozvědce do obsahu soukromých zpráv uživatelů, vznikl pozměňovací návrh, který zpřesňuje, jaký typ dat mohou zpravodajci sledovat.
Pozměňovací návrh říká, že technické prostředky kybernetické obrany lze využívat „pouze k monitorování metadat způsobem nenarušujícím obsah předávaných zpráv“.
K získání obsahu komunikace bude nutné mít souhlas soudu, stejně jako dosud při nasazení jakékoli zpravodajské techniky. „Nebude se moci bez soudního povolení jednat o provozní a lokalizační údaje konkrétní osoby a stejně tak se bez soudního povolení nebude moci jednat o obsah předávaných zpráv,“ uvádí se v důvodové zprávě pozměňovacího návrhu.
Číst soukromé zprávy nepotřebujeme, ujišťují zpravodajci |
Oproti původní verzi zákona také posílilo postavení operátorů, s nimiž při přípravě návrhů na umístění „černých skříněk“ bude Vojenské zpravodajství spolupracovat. První návrh počítal s tím, že provozovatel sítě musel požadavkům zpravodajců vyhovět, aniž by věděl, co rozvědka do jeho sítě instaluje.
Zvýší se i dohled nad činností vojenské rozvědky. Vznikne vládní výbor pro kybernetickou obranu a bezpečnost, který bude fungovat jako poradní a zasednou v něm i zástupci provozovatelů sítí. Před nasazením „technických prostředků“ vydá výbor své stanovisko. Vojenské zpravodajství také každoročně předloží vládě podrobnou zprávu o svém působení při zajišťování kybernetické obrany.
Kvůli kritice jednali o novele v posledních týdnech špičky koalice i zástupci všech sněmovních stran. Pozměňovací návrh vznikl po jejich schůzce. Přesto středeční jednání bezpečnostního výboru provázela zjitřená debata, při níž občas přizvaný šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun nesouhlasně kroutil hlavou.
Daniel Korte (TOP 09) návrh označil za nesystémový a za prázdnou skořápku, protože o samotné činnosti zpravodajců bude rozhodovat vláda, která rozhodne o umístění technických zařízení a schválí manuál, podle kterého je budou moci zpravodajci používat. Někteří poslanci si také stěžovali na nedostatek informací.
Šéf zpravodajců Beroun uvedl, že diskuze s některými odpůrci je složitá, protože se staví apriori proti obraně. „Smyslem není shromažďovat data, ale abychom identifikovali problém,“ ujistil poslance. Dodal, že Vojenské zpravodajství je tlačeno do toho, aby „vykecalo, jak bude stát chránit“, a podotkl, že se českým zpravodajcům kvůli tomu spojenci smějí.
Nakonec však mohl odejít spokojený. Zákonodárci doporučili Sněmovně zákon v této podobě přijmout, ale zástupci opozičních stran ODS, TOP 09 a KSČM se hlasování zdrželi.
Možná vzniknou domobrany. Kvůli odporu proti směrnici EU
Bezpečnostní výbor si předvolal i zástupce ministerstva vnitra, aby informovali o vývoji projednávání směrnice EU, která má omezit držení některých zbraní. Milena Bačkovská z odboru bezpečnostní politiky vnitra se domnívá, že směrnice nejspíš evropským parlamentem projde.
Podle ní je norma velmi nepřehledná a v jistých částech nesmyslná. Bačkovská uvedla, že největší dopad bude mít na poloautomatické zbraně, u nás typicky na pušku vz. 58. Vzduchovek se však směrnice netýká, upřesnila informace, které kolují na internetu.
Řekla, že ministerstvo vnitra připravuje žalobu proti směrnici (to avizoval už ministr Chovanec). Podle ní nelze říct, jako by takový spor dopadl, a proto ministerstvo vnitra připravuje řešení tak, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“.
„Musíme nastavit systém tak, aby si zbraně legální držitelé mohli nechat. Hodláme při tom maximálně využít možností, které nám dává sama směrnice,“ prohlásila Bačkovská. Podle ní směrnice obsahuje řadu výjimek, například pro rezervisty.
Vnitro uvažuje nad vytvořením rezervistického systému pro lidi, kteří mají zbrojní průkaz, ale nechtějí, nebo nemohou být v armádě ani v aktivních zálohách. Stát by tak připravil právní úpravu, která by tyto branné spolky formálně zapojila do zajišťování bezpečnosti státu. Tato oblast je totiž podle evropského práva věcí členských zemí.
S propíranou evropskou směrnicí nesouhlasili téměř všichni přítomní členové výboru. „Vyjadřujeme se k tomu negativně a pohrdlivě, protože je to špatně napsáno. Vůbec to nepomůže boji s terorismem, ba naopak,“ pronesl předseda výboru Roman Váňa (ČSSD). Ústavní právo na držení zbraní původně navrhl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Nakonec ho však stáhl a stejný návrh předložili poslanci.
