Již před pěti lety došlo k tomu, že mobilní internet předehnal v přeneseném objemu dat klasické hovory. Od té doby tento objem velmi rychle roste a tento vývoj bude zřejmě dále pokračovat - jen mezi lety 2014 a 2015 došlo k nárůstu o 65 % na přibližně 5000 petabytů. V roce 2021 má pak toto číslo být podle autorů Mobility Reportu jedenáctkrát vyšší. Stejně tak silný růst má vykazovat i řada dalších ukazatelů, ať už se jedná o počet zařízení připojených k internetu, procento lidí vlastnících smartphony nebo pokrytí sítěmi LTE.
Míra růstu se samozřejmě liší podle regionu. Za minulý rok nejrychleji rostly trhy v Indie, Číně, USA, Barmě a Nigérii, alespoň podle počtu nových připojených zařízení, kterých je prý nyní na celém světě okolo 7,3 miliardy. U rozvojových zemí dochází k růstu díky novým, levným smartphonům, zatímco ve vyspělých trzích jako je západní Evropa nebo USA spíše na jednoho uživatele přibývá připojených zařízení, například tabletů.
Zajímavé jsou rozdíly i mezi těmito zeměmi - Evropa například oproti Americe silně zaostává v pokrytí sítěmi LTE, stejně jako v objemu dat přenášených mobilními sítěmi. Průměrný Američan totiž za měsíc „spotřebuje“ 4 GB dat, zatímco Evropan pouze polovic. Do roku 2021 se podle Ericssonu má poměr výrazně přiblížit, kdy je u USA odhadováno 22 GB oproti evropským 18. Napomáhat tomu chce právě i tato švédská firma, jejíž šéf pobočky pro západní a střední Evropu, Valter D’Avino, prohlásil, že chce vrátit Evropu zpět do vedení.
Co dále stojí v Reportu?
|
Součástí tohoto návratu má být i silná podpora a cíl rychlého zavedení budoucího síťového standardu 5G. Ten je dnes ve fázi testování a ještě několik let potrvá, než se dostane do ostrého provozu. „První velká zkouška proběhne na Olympiádě v Soulu v roce 2018,“ vysvětluje D’Avino. „Standardizace by měla proběhnout do konce roku 2019 a od roku 2020 už by mělo docházet ke komerčním využitím.“ Podobně se vyjadřuje i Mobility Report, který v roce 2021 už předpovídá 150 miliónů připojených 5G zařízení.
Samotný nový standard má však nabízet i jiné výhody, než rychlejší přenosové rychlosti pro mobilní telefony. Cílí se i na co nejnižší latenci v řadu jednotek milisekund a zároveň velmi nízkou energetickou náročnost. Právě tyto dvě výhody mají umožnit využití i v další oblasti, kterou je dnes často skloňovaný internet věcí (internet of things -IOT). Na akci Ericsson Innovation Days v Budapešti se mluvilo například u využití ve hromadné dopravě. Dopravní systém, který by všech výhod využíval, by pak mohl v reálném čase reagovat na dopravní nehody nebo jiné události a na základě toho nabízel doporučení a zpřesňoval odhady. Byl i předváděn reálný systém zavedený ve Rwandě, kde je nejen možné sledovat na mapě polohu jednotlivých autobusů, ale díky systému elektronických jízdenek také i zjišťovat, kolik lidí do něj nastupuje v jaké zastávce.
Report taktéž vyzdvihuje možné ekologické přínosy mobilních sítí. Přestože se neustále zvyšuje objem přenesených dat a připojuje se čím dál tím větší počet zařízení, energetické nároky rostou jen velmi pomalu. I infrastruktura nutná pro mobilní internet je prý mnohem méně náročná, oproti klasickým „pevným“ připojením. Dokonce prý mají rozvíjející se komunikační technologie potenciál snížit celosvětové emise skleníkových plynů do roku 2030 o 15 %, jelikož mohou napomoci zefektivnit řadu jiných oblastí, od výše zmiňované dopravy až po rozvod elektřiny.
Celý report je k dispozici na stránkách Ericssonu, kde si můžete i sami projít data, která vás zajímají v nástroji Traffic Exploration.