Svezli jsme se nejjednodušším taxíkem. Peníze nepotřebujete, stačí mobil

Kliknete a za pár minut pro vás přijede elegantní černý vůz. Nepotřebujete hotovost, vše probíhá elektronicky. Platbu si dokonce můžete rozdělit se spolucestujícími. S aplikací Uber se zdá, že už cestování taxíkem nemůže být jednodušší. Ale háček to má: v Praze je zatím málo aut.

Uber není taxislužba, je to v podstatě služba sdružující řidiče, kteří jsou ochotni za určité peníze vozit zákazníky. Pro zákazníky je tu jednoduchá aplikace, která celou záležitost maximálně usnadňuje. Veškeré platby probíhají elektronicky, pro využití taxíku tedy nepotřebujete hotovost. Uber v Praze začíná především s důrazem na vysokou kvalitu přepravních služeb.

Klasickým černým sedanem jsme se svezli s momentálním šéfem pražské pobočky Uberu Robem Khazzamem. Na jeho vizitce stojí titul „International launcher“. Jeho prací je zakládat lokální pobočky v nových městech a teď se minimálně na několik měsíců stala jeho domovem Praha. Tedy město, které je proslulé špatnou pověstí taxikářů. Uber si tu tedy hodně věří i přesto, že mu v poslední době vyrostla silná konkurence, která rovněž klade důraz na jednoduchost nebo kvalitu služby.

Jenže ne vždy ve vzájemné kombinaci. Třeba bílé audiny taxislužby Tick Tack podnikatele Radima Jančury zatím nemají mobilní aplikaci, nejjednodušším způsobem objednávky je webová stránka. Propracovanou aplikaci má například Modrý Anděl, ale tady je proces jejího zprovoznění trochu složitější než u Uberu a Liftago zase sdružuje v podstatě kterékoli taxikáře. U Uberu si řidiče a jejich auta vždy dopředu důkladně prověřují a dbají na to, aby měli vždy skvělé hodnocení. Jestliže řidič nesplní nároky Uberu, třeba si neudrží dostatečné hodnocení, bude ze systému vyřazen.

Jak funguje Uber

Uber má dvě roviny: aplikaci pro pasažéry a pro řidiče. Pomocí své aplikace se řidiči mohou kdykoli přihlásit do systému a začít nabízet své služby. Uber je k ničemu nezavazuje, jezdit mohou, kdy se jim zachce. Musí jen splnit obecné podmínky kvality.

Pasažéři si stáhnou klasickou aplikaci Uber a zaregistrují se do ní. Pokud máte účet Google, skládá se registrace v podstatě z jediného kroku: ověření hesla. Pak si služba automaticky prověří vaši platební kartu, kterou máte s účtem svázanou (nebo můžete zadat novou) a je hotovo.

Na mapě stačí vybrat nástupní místo (vaši polohu si aplikace najde sama) a stisknout tlačítko. To je vše. Řidiče, který je vám nejblíže a který pro vás vyrazí, lze sledovat na mapě a až auto dorazí, aplikace vám to připomene notifikací. Během toho, co k vám řidič jede, lze ještě objednávku zrušit. Aplikace umí při zadání nástupního a výstupního bodu vypočítat přibližnou cenu jízdy. Až dorazíte na místo, řidič ve své aplikaci potvrdí ukončení jízdy a vám vyskočí v aplikaci účet. O jeho zaplacení se můžete podělit se spolucestujícími, následně stačí platbu potvrdit a je hotovo. Na e-mail vám dorazí účtenka se souhrnem informací o jízdě, včetně mapy trasy, doby jízdy a jména řidiče.

Přinejmenším zpočátku se tedy můžeme těšit na opravdu parádní služby (ve světě už se ovšem ozývají hlasy, že systém hodnocení dlouhodobě určité mouchy má). Potvrdila to i naše zkušební jízda. Rob Khazzam v aplikaci stiskne požadavek k vyzvednutí a za pár minut už u nás staví černá Škoda Superb s řidičem v obleku. Řidič nám otevírá dveře a my nastupujeme. Během jízdy s Robem probíráme detaily ohledně nástupu služby v Praze.

Uber má zatím docela málo řidičů, nábor stále probíhá a může to být v některých časech znát. To jsme si sami následně ověřili v následujících dnech. Především přes týden v nočních hodinách může být těžké se vozu od Uberu dopídit. Je to dáno mimo jiné i tím, že Uber chce, aby auta vyzvedávala pasažéry v krátkém časovém úseku.

„Posíláme k zákazníkovi nejbližší auto. Naším cílem je co nejmenší časová prodleva od objednání k vyzvednutí. Pokud ji nebudeme schopni dosáhnout, raději službu nenabízíme, nebo zákazníkovi nabídneme auto nižší kategorie,“ vysvětluje Rob Khazzam, jak Uber funguje ve světě. Jenže v Praze zatím Uber startuje jen s jednou úrovní služby, a to právě černými sedany Uber Black.

Jestliže zrovna žádný vůz této kategorie v Praze k dispozici není, zákazník zatím žádnou možnost zvolit třeba levnější a méně komfortní náhradu nemá. Můžeme ovšem předpokládat, že to se v budoucnu změní. Uber plánuje rozšiřování služeb a například i různé jednorázové akce, které se objevují v zahraničí. Příští rok se například můžeme na černé sedany těšit v rámci MFF Karlovy Vary, letos to Uber jednoduše nestihl.

Během cesty přichází řeč i na negativní reakce, které Uber vyvolává u taxikářů v řadě měst a zemí. Rob nám vysvětluje, že ty pramení právě z různých úrovní služeb. Jedou ze základních variant služby je totiž i ta, kdy svůj vůz může přihlásit do systému v podstatě běžný občan a ten si pak může pomocí Uberu přivydělávat příležitostným rozvážením pasažérů. Takoví lidé nemají ani patřičné pojištění ani taxikářskou licenci, a tak se vlastně nelze divit, že se proti tomuto postupu taxikáři bouří. Na druhou stranu Uber svůj systém brání tvrzením, že je pouze platformou, která spojuje cestující a řidiče. „Různá řešení pro spolujízdu tu existují už delší dobu,“ argumentuje Rob.

V Praze jsou ovšem zatím podobné dohady zbytečné. Zatím jediná úroveň služby je z pohledu řidičů určena pouze profesionálům. Kromě vlastnictví černého sedanu, SUV, nebo kvalitního městského vozu je nutností také komerční licence a pojištění.

Někomu může přijít nezvyklé, že auto, které pro zákazníka přijede, není označeno jako taxi. Řidiči jednoduše provozují smluvní přepravu. „V Praze je pro smluvní přepravu i taxislužbu potřeba v podstatě stejné oprávnění. Řidiči si vlastně jen mohou vybrat, zda budou jezdit označení jako taxi a jízdné určovat podle taxametru, nebo zda budou ceny smluvní bez použití taxametru,“ zjednodušeně popisuje Rob Khazzam.

Právě Uber se stará o ono smluvní stanovení ceny. „Určujeme ji pomocí trasy, kterou řidič urazí. Veškeré platby procházejí přes naše systémy a máme záznamy o všech jízdách,“ vysvětluje šéf pražské pobočky. Zákazník tak například může reklamovat trasu, po které řidič jel, pokud se mu zdá zbytečně dlouhá. A když pak Uber stížnost uzná za oprávněnou, vrátí pasažérovi rozdíl v ceně mezi ujetou trasou a trasou optimální. „Když si v autě zapomenete telefon či jinou osobní věc, snadno ji můžete přes naši centrálu dohledat,“ vysvětluje další výhodu Rob Khazzam.

Když jsme s Robem dorazili zpět do momentálního pražského sídla Uberu, po potvrzení platby v aplikaci jsme jednoduše z auta vystoupili, žádné předávání peněz nebo platebních karet. Vystupovat z „taxíku“ v podstatě bez placení byl opravdu nezvyklý pocit.

Služba Uber určitě není nejlepší „taxislužbou“ na světě (obzvlášť, když to není žádná taxislužba) a i v Praze najdeme kvalitní a slušné taxi i u konkurence. Jednu velkou výhodu ovšem tato platforma má: na stejném principu funguje v řadě světových měst. Toho snadno využijete na cestách. „Chceme být službou především pro místní zákazníky, ale to, že se na nás mohou spolehnout cestovatelé, je také jednou z důležitých součástí služby,“ uzavírá Rob Khazzam naše krátké úvodní seznámení s Uberem a jeho službami v Praze.

Konkurence pro Uber

V Praze mohou zákazníci využívat řadu taxislužeb. Mezi konkurenty Uberu můžeme počítat ty, které mají mobilní aplikaci. Patří mezi ně například AAA Taxi Praha, Nejlevnější Taxi Praha nebo Modrý Anděl, u kterého si můžete přes aplikaci objednat i odvoz vlastního vozu. Na podobném principu jako Uber funguje i služba Liftago, která sdružuje taxikáře a ti pak jejím prostřednictvím nabízejí své služby. Žádná z těchto služeb ovšem nemá takovou úroveň kontroly kvality, jako má Uber, což odhalí jednoduchý pohled do aplikací. Najdeme tu řidiče i s velmi špatným hodnocením. O kvalitu služeb dbají taxíky Tick Tack skupiny StudentAgency, ty ovšem zatím nejde objednávat pomocí aplikace, je nutné využít webové stránky.