Telefónica půjčila LTE modemy vybrané skupině novinářů, čímž zajistila, že její síť nebude přetížená. Na druhou stranu se již dal okusit reálný provoz. V praxi je totiž běžné, že třeba na jedné BTS (základová stanice) se v danou chvíli uživatel při potřebě vyšší přenosové kapacity o ni dělí jen s několika málo dalšími, kteří jsou zrovna rovněž aktivní. Dosahované přenosové rychlosti tak můžeme považovat za reálné a v praxi dosažitelné.
Přes LTE jsme odesílali i několik stovek megabajtů veliká nezpracovaná videa do našich článků zpět týmu v Praze. Odeslána takto byla prakticky všechna naše videa z výstaviště. Odhadem jsme přes LTE přenesli minimálně 3 GB dat směrem od nás.
Jak jsme si po návratu domů vyzkoušeli, odesílání videí ze Španělska přes LTE nakonec bylo rychlejší než doma přes nejrychlejší VDSL linku. Načítání internetových stránek bylo také bleskurychlé, spojení bylo navíc velmi spolehlivé. Přenosové rychlosti ale kolísaly, například v hotelu záleželo na tom, kde jsme se konkrétně nacházeli.
Telefónica a LTEOperátor demonstroval LTE pokrytím výstaviště a hotelu novou strategii rozvoje LTE sítí španělské skupiny. Telefónica na trhu oznámila, že hodlá v případě budování LTE postupovat strategií pokrývání hustě zabydlených oblastí malými buňkami. Ty běží na frekvenci 2 600 MHz, tedy jedné z frekvencí, kterou bude dražit i ČTÚ. Malé základnové stanice jsou postavené na technologii lightRadio od společnosti Alcatel-Lucent a jsou schopny se snadno integrovat do celé sítě. Jejich nasazení je přitom v praxi velmi jednoduché a levné, což by mělo urychlit rozvoj LTE jako takového a přitom by uživatelé měli mít k dispozici stále dostatečnou kapacitu. |
Nejprve jsme vyzkoušeli oblíbené české měřiče rychlosti, jimi naměřené rychlosti nás ale příliš neohromily. DSL.cz ukazovalo v průměru asi 5,5 megabitu za sekundu směrem k nám, 1,5 megabitu ve směru odesílání dat. Server ADSL.cz na tom byl ještě hůř: asi 3 megabity směrem k nám a jeden od nás. To ukazuje jednak na to, že české měřící servery nejsou na LTE příliš připraveny, ale také na omezené rychlosti mezinárodních propojů.
Čísla naměřená serverem DSL.cz se nám v praxi jevila jako reálná. Například velké soubory jsme přes službu Úschovna odesílali zhruba rychlostní naměřenou DLS.cz.
Jenže zahraniční měřiče, ale také například weby a webové služby, fungovaly podstatně rychleji. Mnohdy jsme se divili rychlosti, jakou se nám na displeji objevovaly stránky anglofonních webů. To jsme si krom notebooku s LTE modemem vyzkoušeli také na tabletu Samsung Galaxy Tab LTE. Rychlost, s jakou se nám na něm internetové stránky načítali, jsme neviděli ani v případě připojení přes wi-fi.
Ohromil nás výsledek, který naměřil mezinárodní měřící server Speedtest.net s využitím španělských serverů. Ve směru stahování jsme totiž bez problémů dosahovali výsledků okolo 70 Mbit za sekundu, což se hodně blíží teoretickému maximu 100 megabitů. Pravda, stačilo třeba v hotelu změnit patro a rychlost klesla na polovinu, ale i tak jsou výsledky ohromující. Odchozí rychlosti se pohybovaly jen těsně pod hranicí 8 megabitů za sekundu. I to je skvělý výsledek.
Náš test LTE se přitom spíše než na exaktní čísla soustředil na praktickou použitelnost a dojmy z používání. Obojí je vynikající. Spojení byla stabilní a rychlost připojení nebyla v praxi nikdy omezující. S LTE se ukazuje, že samotná rychlost připojení uživatele už nemusí hrát tak velkou roli.
