Ve zpravodajských přehledech reakcí na dopadení nejhledanějšího muže se vůbec neobjevila informace, zda se konala nějaká oslava na katedře geografie Kalifornské univerzity v Los Angeles. Přitom by tam měli více důvodů než jinde.
Dva zaměstnanci tamní katedry, Thomas Gillespie a John Angew totiž před dvěma lety odhadli pravděpodobnost, že Usáma bin Ládin by mohl být nejdále v Abbottábádu, kde byl nakonec dopaden. Odhad zněl na 80,9 procenta. Vypracovali jej jen na základě družicových snímků, informací ze zpráv a ekologických pouček.
A i když se v některých odhadech spletli, správně předpovídali, že se hledaný zakladatel al-Káidy bude nacházet v nějakém větším městě v Pákistánu. Tehdy své výsledky zveřejnili v malém časopise MIT International Review.
Studentský hon na teroristy
Nápad údajně vznikl při přednáškách o dálkovém průzkumu země pro studenty bakalářského studia, řekl Thomas Gillespie pro časopis Science. Gillespieho specializace je totiž využití údajů ze satelitů při zkoumání ekosystémů. Učení ale tentokrát studentům trochu zpestřil.
Studenti v rámci výuky vytvořili pravděpodobnostní model místa pobytu Usámy bin Ládina založený na poznatcích z ekologie druhů. Základní východiska modelu nejsou složitá: největší roli hraje vzdálenost od posledního známého místa pobytu od jeskynního systému Tora Bora. V ekologii platí, že se vzdáleností od místa posledního pozorování druhu exponenciálně klesá pravděpodobnost jeho výskytu. U bin Ládina zase platilo, že čím dále bude od domova, tím spíše se dostane do oblasti jiného kulturního vlivu, kde mu spíše hrozí udání.
Druhým důležitým kritériem je "stanoviště". Studenti a Gillespie si v tomto případě pomohli ekologickým pravidlem, podle kterého jsou vyhubením ohrožené hlavně druhy na malých izolovaných stanovištích (třeba malých ostrovech). Naopak v místě, kde si zvířata mohou vybrat z několika velkých stanovišť, zmizí z povrchu země jen nepravděpodobně.
Z hlediska lidských uprchlíků jsou vhodnými stanovišti větší města. Ta nabízejí anonymitu, kterou potřebují k životu nejnutněji. "Předpokládali jsme, že nebude v malém městě, kde by ho lidé mohli nahlásit," vysvětlit prostý princip práce Gillespie pro Science.
Výsledky modelu založeného na chování zvířat předpovídaly, že bin Ládin se bude s 98procentní pravděpodobností skrývat v oblasti pákistánských kmenových území, tedy jen pár desítek kilometrů od svého úkrytu v Tora Bora, odkud ho vyhnala americká armáda. Úplně nejpravděpodobnější se vědcům zdálo, že uprchlík bude žít ve městě Paračinár, které má (mimo jiné) i nemocnici.
Vůdce al-Káidy se ale nakonec skrýval o zhruba 250 kilometrů jižněji. Paračinár by byl zřejmě přece jen příliš nápadný úkryt. Je to logické: ohrožený člověk se přece jen ve všem nebude chovat jako ohrožený druh.
Na druhou stranu, model rozhodně nevylučoval ani Usámův skutečný úkryt v Abbottábádu. Spadal do pásma zhruba 80procentní pravděpodobnosti možného výskytu hledaného "exempláře". (To znamená, že bin Ládin by na 80 procent neměl být dále než v Abbottábádu, ne že je stejnou pravděpodobností právě v tomto městě a ne jinde.)
Hledám nemovitost, zn. z družice
Gillespie a spol. nakonec svůj model dotáhli až k "vytipování" několika konkrétních úkrytů. Řídili se přitom především podle několika dalších individuálních zvláštností hledaného.
Například věděli, že bin Ládin má ochranku a bude tedy chtít spíše větší dům. Také potřeboval dialýzu a tedy připojení na elektrickou síť nebo vlastní generátor. Roli hráli i fakt, že Usáma měl přes 190 centimetrů a budova pro něj tedy musí mít vyšší stropy a také zdi. Nejspíše bude mít na zahradě stromy, které ho mohou skrýt před leteckým sledováním.
Vyzbrojeni těmito předpoklady, provedli Gillespieovi studenti pod jeho vedením výběr všech budov v oblasti nejpravděpodobnějšího výskytu bin Ládina. Vybrali v Paračináru tři budovy, které splňovaly všechny předpoklady.
Jeden z hypotetických úkrytů Usámy bin Ládina podle práce Thomas Gillespieho a Johna Agnewa. Řadu charakteristik má skutečně shodných se skutečným úkrytem hledaného vůdce al-Káidy
Město to bylo špatné, ale odhad ne. Připojený snímek jedné budovy, kterou vědci označili za hypotetické bin Ládinovou "doupě" (vlevo), ukazuje poměrně zajímavou míru podobnosti se skutečným úkrytem (vpravo). Skutečně jde o budovu s vysokými zdmi, dostatečným odstupem od okolních, několika místnostmi a samozřejmě připojením k elektrické síti.
Úkryt bin Ládina
Mimochodem, Gillespie je toho názoru, že v tomhle ohledu udělal terorista chybu: "Nenápadný dům by pro něj byl určitě lepší," řekl pro Science.
Stromy důležitější než teroristé?
Autoři práce si v době jejího zveřejnění nedělali iluze o její důležitosti. Podle Gillespieho ho k napsání článku vedlo jenom to, že studenti odvedli výbornou práci, a tak by byla škoda výsledky nechat jen tak ležet. Sepsal tedy krátký text a poslal ho do redakce malého časopisu vydávaného massachusettským technologickým institutem (MIT), kde vyšel v lednu 2009 (text je dostupný zde.)
Práce mu ale přinesla nečekanou popularitu, protože si jí rychle všimli novináři. Den po zveřejnění textu měl prý Gillespie schránku plnou otázek a nabídek k rozhovorům.
Kolegové z oboru se k práci stavěli podstatně skeptičtěji. Zdálo se jim, že by autoři vůbec neměli mluvit o nějakých konkrétních možných úkrytech jen na základě velmi kusých údajů. Jistota, se kterou prezentovali Gillespie a spol. svoje výsledky byla dána i tím, že šlo o původně studentskou práci sepsanou nakonec pro malý vědecký časopis, takže požadavky na ní nebyly tak přísné.
Tajné služby zájem neprojevily. "Neozvaly se mi a já jsem to nečekal. Evidentně samy odváděly dobrou práci," komentuje to dnes Gillespie.
Geograf z Los Angeles se už dál nechce plést do práce agentům a analytikům. Seznam nejhledanějších osob světa Gillespieho podle vyjádření pro Science nesleduje: "Zrovna teď pracuji v jednom suchém lese na Havaji, kde 45 procent druhů patří mezi ohrožené. A mnohem víc mě zajímá, jak zkrátit tenhle seznam."
