První jaderné ponorky stavěly Spojené státy, které měly nejvíce zkušeností z programu Manhattan. Přestože se francouzští vědci podíleli na vývoji amerických jaderných zbraní, po válce začínal francouzský jaderný program prakticky od nuly.
Rychlý začátek s nedostatkem peněz
Francouzům se podařilo již v roce 1948 spustit první pokusný jaderný reaktor a do roku 1949 získat malé množství plutonia. Na začátku 50. byli ke spolupráci přizváni izraelští vědci, kteří se také podíleli na projektu Manhattan. Zajímavé je, že civilní jaderný program byl ve Francii oficiálně zahájen od roku 1950, zatímco jeho vojenská část až po Suezské krizi, v roce 1958. Každopádně Francie si uvědomila, že pokud se chce počítat mezi velmoci, bez jaderných zbraní a jejich nosičů se neobejde.
V roce 1955 začala se stavbou experimentální ponorky Q244. Projekt však byl v roce 1959 ukončen, protože francouzští inženýři nedokázali postavit reaktor dostatečně malý na to, aby se dal vestavět do ponorky. Trup byl přestavěn, přečíslován na Q251 a dostal klasický diesel-elektrický pohon. Takto vytvořená experimentální ponorka, pojmenovaná Gymnote, sloužila pro testy prvních francouzských balistických raket M1. V letech 1977 – 79 byla přestavěna a přečíslována znovu, na S665. Pod tímto označení sloužila pro testy balistických raket M4 a dalších ponorkových systémů až do roku 1986, kdy byla sešrotována.
 |
První třídou francouzských podmořských plavidel s jaderným pohonem byla Le Redoutable, což byly ponorky vyzbrojené 16 balistickými raketami M1. První z nich Le Redoutable (S611) se stavěla od roku 1964 a do výzbroje byla zařazená od roku 1971. Celkem bylo postaveno šest jednotek, které jsou již nahrazeny třídou Triomphant. Potěšující je, že La Redoutable (S611) je umístěna v suchém doku ve městě Cherbourg a slouží jako muzeum. Jaderný reaktor je demontován a nahrazen prázdnou sekcí.
Nosiče balistických raket mají výhodu v tom, že sila jsou natolik rozměrná, že v trupu je dost místa na umístění jaderného reaktoru. U útočných ponorek je to jiná píseň. Jedním z rozhodujících parametrů je rychlost, což konstruktéry nutí šetřit místem a příliš nezvyšovat průměr trupu. Ve Francii se k tomu přidaly problémy s financemi. Stavba ponorek Le Redoutable pustila rozpočtu MN (Marine Nationale – francouzské námořnictvo) řádně žilou, takže se škrtalo, kde se dalo.
V roce 1964 bylo v plánu zahájit stavbu čtyř útočných ponorek s jaderným pohonem SNA 64 (Sous-marin Nucléaire d´Attaque) s výtlakem 2 900 t pod hladinou a čtyř stíhacích ponorek SNC 68 (SN d´ Chasse) s výtlakem 5 200 t pod hladinou. Oba programy byly v roce 1969 zrušeny kvůli nedostatku financí.
