Kompromis mezi stylem a životností elektroniky jde často na úkor toho druhého, píše portál německé televize Deutsche Welle (DW). Své o tom ví Dorothea Kesselerová ze stuttgartské neziskové organizace iFixit Europe. Ta stojí v čele globální online komunity více než milionů techniků a domácích kutilů, kteří od výrobců smartphonů a další elektroniky požadují jediné – takzvané „právo na opravu“.
„V nejnovějších modelech jsou baterie a displej často přilepeny k tělu přístroje, což z něj mimo jiné dělá vodotěsnou záležitost. Jde o nízkonákladový kompromis, který výrobcům umožňuje soustředit se spíše na tenký design než na opravitelnost. Té nelze dosáhnout tak, že k sobě dvě části přilepíte,“ vysvětluje Kesselerová.
Jakmile se na trhu objeví nový telefon, členové platformy ho rozeberou, znovu sestaví a následně obodují v rámci indexu opravitelnosti na škále od jedničky do desítky. Bodové hodnocení má určovat, do jaké míry je zařízení opravitelné.
Elektronický odpad
|
V indexu nyní vede alternativní výrobce telefonů Fairphone, respektive jeho dva modely. Hodnocené smartphony nejčastěji ztrácí body kvůli tomu, že jejich baterie a kryty obrazovek spojuje lepidlo nebo šrouby, jež je možné uvolnit pouze pomocí speciálních nástrojů. Zejména nejnovější generace mobilních telefonů od velkých výrobců jako je Samsung nebo Huawei si v žebříčku moc dobře nevedou a iPhony firmy Apple mají jen nepatrně lepší výsledky.
„Náš index opravitelnosti má zdůraznit potřebu opravitelných produktů v udržitelné cirkulární ekonomice a poskytnout zákazníkům rady při jejich nakupování,“ říká Kesselerová pro DW.
Slepený hardware
Trh si žádá tenké „nadčasové“ designy a opravitelnost pro výrobce zkrátka není důležitá. Přiznává to i Matthias Stollberg z německé společnosti Delo, která lepidla pro elektronické součástky vyrábí. „Naši zákazníci kladou velký důraz na odolnost. To, čemu se chtějí jakýmkoli způsobem vyhnout, je náhodné uvolnění součástí smartphonu,“ říká Stollberg.
Lidé chtějí módu z druhé ruky. V Evropě s ní proráží e-shop Zalando |
Delo v současné době pracuje na lepidlech, které by snadnější opravy umožňovaly, technologie má ale podle Stollberga své limity. Například metoda, při které domácí kutil zkapalní lepidlo pomocí tenkého zahřátého drátu, funguje u materiálů, jako je sklo či kov, méně naopak v případě plastových komponentů.
„Slepený“ hardware ale není jedinou překážkou na cestě za udržitelnější elektronikou. Podle Kesselerové brání delšímu používání zařízen kontinuální upgrade.
„Aktualizace softwaru starších modelů končí po několika letech. Nebo, třeba v případě nového iPhonu 12, mohou opravy vést k omezenému přístupu k aktualizacím. Přispívá to k tomu, že se smartphony stávají zastaralými, přestože hardware stále funguje nebo by mohl být opraven,“ říká Kesselerová.
Kutilové mimo hru
Další problém leží podle iFixitu v tom, že výrobci zcela záměrně neposkytují přístup k příručkám o opravách a informacích o hardwaru. Překážkou je i nízká dostupnost jednotlivých součástek. Výrobci elektroniky argumentují obavami o svá autorská práva a o bezpečnost. Zásadní informace a zařízení, pomocí kterých lze telefony opravovat, poskytují pouze licencovaným prodejcům. Nezávislé opravy a nadšení kutilové stojí mimo hru.
Nezisková organizace zkrátka požaduje, aby měl každý uživatel možnost opravit si zařízení sám. Na svých stránkách iFixit nabízí podrobné průvodce, včetně fotografií a poradenství, jak zařízení opravovat. Platforma obsahuje dokumentaci zhruba 70 tisíc elektronických zařízení. Financování iFixitu probíhá prostřednictvím prodeje sad nástrojů a součástek, které její členové vyvinuli.
EU na cestě za oběhovým hospodářstvím
Požadavek na právo na opravitelnost nicméně nezaznívá jen z řad neziskových organizací. Podle Thomase Eberta z německé Federální agentury pro životní prostředí v současné době probíhají předběžné studie ekodesignů smartphonů a tabletů, které by mohly vést k novým unijním směrnicím o těchto výrobcích.
Apple odstřihl dodavatele z Tchaj-wanu, součástky vyráběli nezkušení studenti |
Legislativa podle Eberta musí zajistit, aby výrobci na trh dodávali klíčové součástky, které mohou nahradit ty staré. Rovněž by měl být zaručen dlouhodobější přístup ke stěžejním aktualizacím softwaru. O tomto požadavku již mluví akční plán EU pro cirkulární ekonomiku.
Unijní zákonodárci v Bruselu o možných tabulkách opravitelnosti, které by fungovaly na stejném principu jako index iFixit, diskutují. Pokud by k vydání určitých standardů došlo, musely by být závazné pro všechna prodávaná elektronická zařízení. Konečná podoba tabulek je ale zatím v nedohlednu.
V neposlední řadě také bude záviset na tom, jak novému zadání přistoupí samotní výrobci elektroniky. „Zde je důležité, aby souhlasili s univerzálním souborem zásad opravitelnosti, které pak úřady mohou aplikovat na jednotlivé výrobky,“ uzavírá Ebert.
