Vyplývá to ze sdělení, které bylo v pondělí 2. července zveřejněno na webu amerického Národního telekomunikačního a informačního úřadu (NTIA). Krok proti firmě vlastněné čínským státem, která je co do počtu klientů největším poskytovatelem mobilních služeb na světě, přichází za rostoucího napětí v obchodních vztazích mezi Washingtonem a Pekingem.
„Po intenzivním jednání s China Mobile se nepodařilo rozptýlit obavy ohledně zvýšeného rizika pro vymáhání amerického práva a pro zájmy národní bezpečnosti,“ cituje zpráva NTIA vysokého úředníka ministerstva obchodu Spojených států Davida Redla.
Peking se nicméně ani v napjaté situaci nevzdává. „Naléháme na příslušnou stranu ve Spojených státech, aby opustila myšlenku studené války a hry s nulovým součtem,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lu Kang na každodenním brífinku.
China Mobile má 899 milionů zákazníků a podle údajů společnosti Thomson Reuters měla ve firmě ke konci loňského roku 73% podíl státní společnost China Mobile Communications. Akcie China Mobile se v reakci na zprávu z USA na burze v Hongkongu propadly na nejnižší hodnotu za poslední více než čtyři roky.
Problémy mají v USA i jiné čínské společnosti
Problémy na americkém trhu má například i čínská dvojka mezi výrobci telekomunikačního zařízení ZTE. Ta se v červnu s americkými úřady dohodla na pokutě ve výši jedné miliardy dolarů (téměř 22,5 miliardy korun) v souvislosti s kauzou nelegálních dodávek amerického zboží a technologií do Íránu a KLDR (více viz Čínský gigant ZTE je zachráněn. Bude pod kontrolou a zaplatí miliardy).
Nepoužívejte smartphony Huawei a ZTE, varují Američany FBI, CIA i NSA |
Jenže dohodu už krátce po ohlášení hlasitě kritizovali senátoři. Někteří zákonodárci dokonce prezidenta Donalda Trumpa obvinili, že dává všanc bezpečnost země. Vadí jim, že dovolí společnosti, která se už dříve dopustila porušení dohod, zůstat se Spojenými státy v obchodním styku. Situace ZTE se znovu komplikuje, senátoři drtivě hlasovali pro obnovení sankcí.
V pátek 6. července mají v USA vstoupit v platnost cla na dovoz čínského zboží v hodnotě 34 miliard dolarů (762 miliard korun). Očekává se, že Peking zareaguje zavedením vlastních cel.
Napětí mezi Spojenými státy a Pekingem zhoršila Trumpova dubnová žádost u Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR), aby zvážil uvalení cla na další dovoz z Číny ve výši 100 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba 2 bilionů korun (více viz Obchodní válka s Čínou pokračuje, Trump chce cla ve výši sto miliard dolarů).
