Sportovně přiznáváme, že před cestou do Wu-chanu (anglická transkripce je Wuhan) jsme o tomto městě nevěděli. Přitom má zhruba 10 milionů obyvatel a je to desáté největší město v Číně. Častý turistický cíl to nebude, obchodní ale určitě. V rámci Číny to je nejvýznamnější železniční křižovatka díky centrální poloze, je to i významné město na řece Jang-c’-ťiang (Yangtze). Město je významným technologickým centrem, jedna z čtvrtí se jmenuje Údolí optiky, kde se soustřeďují technologické firmy. Průmyslové podniky jsou ale rozeseté po celém městě.
Centrum jsme neměli možnost navštívit, jeho širší oblast z našeho pohledu moc město nepřipomíná, jsou to ostrůvky výškových obytných budov, často rozestavěných (což je charakteristické pro celou Čínu), a průmyslových či technologických areálů. Město se rozkládá na ploše zhruba desetiny České republiky, takže cesta z jednoho konce na druhý rozhodně není záležitost na pár desítek minut, spíš je to na hodiny. Hlavní tepny mají sice dálniční ráz, přesto jsou ve špičce ucpané. Ve Wu-chanu jsou desítky menších a větších jezer, což při subtropickém až tropickém letním podnebí dělá z města horký kotlík (v Číně oblíbený způsob přípravy jídla hot pot), jak se také Wu-chanu přezdívá.
Jeden z vchodů do továrny Lenova ve Wu-chanu
Továrna Lenova ve městě Wu-chan
I továrna Lenova leží u jezera, konkrétně u východního. Technologická zóna, kde továrna leží, byla založena už v roce 1988. Již zmíněná zóna Údolí optiky, do které se soustředil výzkum a vývoj optoelektroniky, byla založena v roce 2001. Aby vše fungovalo, je ve Wu-chanu 52 vysokých škol a desítky vzdělávacích ústavů nižší úrovně, takže firmy se nemusí obávat nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců především pro řízení a vývoj. Naopak do výroby míří stále lidé především z venkova.
Továrna Lenova je skoro nová, postavena byla v roce 2013. Zvenku spíš připomíná sklad či kanceláře než továrnu. Nakonec továrnou je jen část, vedle společenských prostor nebo třeba i basketbalového hřiště velkou část zabírá call centrum, které obsluhuje domácí čínský trh a pak také anglicky mluvící země. V areálu pracuje 3 500 lidí, v další továrně Lenova, která produkuje mobily, pracuje dalších 6 000 lidí.
Úložiště zásilek u vrátnice továrny
Úložiště zásilek u vrátnice továrny
Že by zde byl po poledni velký frmol, to se rozhodně říct nedá. Vrátnicí se trousí do vstupní haly jen pár lidí, a to většina z nich si šla vyzvednout zásilku do schránek podobných balíkomatu před areálem. Kurýři tak do firmy vůbec nemusí. V hale je maketa celé továrny, která se rozkládá na 100 000 metrech čtverečních pracovní plochy. Za ní je konferenční místnost a vedle je obvyklá výstavka úspěchů a historie. To nás ale moc nezajímá, jsme tady kvůli pohledu do výrobního závodu.
Dřív bylo docela obvyklé, že výrobci zvali novináře na prohlídku výrobních i testovacích provozů mobilů. Po nástupu smartphonů ale jako když utne, návštěva fabriky Lenova byla první podobnou možností po více než devíti letech. Jen Huawei nás předloni vzal do výroby telekomunikační infrastruktury, což je ale trochu jiná záležitost.
Výrobní linka mobilů
Osazovací stroje na výrobní lince mobilů
První dojem? Na výrobní závod je to až idylické, tady musí být radost pracovat (oproti firemním fotografiím, které si můžete prohlédnout, bylo na pracoviště výrazně méně lidí). Tempo klidné, nikdo nikam nespěchá, vybavení perfektní, prostředí moderní, čisté a všude je hodně světla. A záchody? Takové bývají spíš v luxusních hotelech a ani tam obvykle nebývá privátní manažer úklidu pro každou sekci. Pokud někdo čekal šílené tempo v ponurých dílnách, tak to rozhodně není tento případ. Dokonce ani jindy v čínských firmách všudypřítomné motivační a varovné plakáty jsme zde neviděli, drží se jen stejnokroje v podobě silonových plášťů a apartních čapek ze stejného materiálu.
Ve srovnání s předchozími návštěvami výrobních závodů na mobily se toho na první pohled moc nezměnilo. Linka s desítkami automatů za sebou postupně osází desku součástkami, ruční práce v podstatě připadá jen na závěrečnou kompletaci a balení. Obě činnosti jsou oddělené, v horním patře jedou linky, ve spodním sedící pracovníci dodělávají to, co automaty nesvedou. Tempo se nezdálo vražedné, pokud před námi linku nezpomalili. Fotografovat jsme nemohli a ani mezi stroje a linky nás Lenovo nepustilo. Fotografie z výroby tak pocházejí z rukou firemního fotografa, ale i to je v tomto směru nadstandard.
Továrna Lenova ve městě wu-chan ve střední Číně
Továrna Lenova ve městě wu-chan ve střední Číně
Detailně alespoň nějaká čísla. V továrně Lenova je 14 linek pro smartphony Lenovo a 10 linek pro smartphony Motorola, jejichž výroba byla do Wu-chanu přesunuta teprve nedávno. Lenovo u modelu Moto X přineslo na čínský trh koncept výroby na přání. Výroba je tak personalizovaná. Linky na Motoroly jsme ale neviděli, byly v zadní části továrny. Denně fabrika vychrlí 120 000 mobilů, maximální kapacita je 100 milionů přístrojů ročně. Této hodnoty ale zatím produkce Lenova nedosahuje. Zatím se tedy jede na půl plynu. Jen pro porovnání, ročně se v Česku prodají zhruba tři miliony mobilů, z toho budou asi dva miliony smartphonů. Tato továrna by tak při současné produkci uspokojila roční český trh za 16 dnů.
A jak to je s Motorolou v Česku? Oficiálně si Lenovo Evropu rozdělilo na východ a západ. Na západě bude prodávat tradiční Motorolu, na východě Lenovo. Například Česko, kde loni prodej oficiálně Lenovo rozjelo, patřilo mezi jedny z prvních evropských zemí, kam firma s tímto sortimentem vstoupila. Ale jak nám bylo neoficiálně řečeno, Česko má patřit mezi pár zemí, kde budou v prodeji obě značky. Kdy se tak u Motoroly stane, ale zatím známo není. Pro zajímavost, oblíbené a pohledné hodinky Moto 360 zatím Lenovo nevyrábí, produkuje je Flextronics ve městě Tchien-ťin.
Podniková ubytovna pro dělníky továrny Lenova. Firma si budovy pronajímá od státu
Naproti továrně rostou nové věžáky. Prý v nich budou bydlet manažeři firmy
V oficiální prezentaci informace o platových podmínkách nepadla, při rozhovoru s manažery továrny jsme se dozvěděli, že pracovníci ve výrobě si měsíčně vydělají v přepočtu zhruba 8 až 10 000 korun, vedoucí pracovníci, inženýři a manažeři obvykle dvojnásobek a více. Zde můžeme srovnávat. V roce 2006 jsme byli v továrně BenQ (dříve Siemensu) v Su-čou. Tehdy nám bylo řečeno, že dělníci ve výrobě berou v přepočtu asi 3 000 korun (tehdy 1 000 yuanů). Aktuální výdělek v továrně Lenova je tak minimálně dvojnásobný (počítáno v domácí měně, koruna mezi tím dost oslabila). K tomu je ale nutno dodat, že v roce 2006 byla Čína poměrně levnou zemí, dnes je naopak dost drahá. Což jsme si ověřili v samoobsluze u ubytoven zaměstnanců.
Zaměstnanci ve výrobě, kteří pocházejí většinou z venkova, bydlí nedaleko továrny ve starších ubytovnách, které si Lenovo pronajímá od státu. Mají ubytování hrazené, stejně jako část stravy. Na vedoucí, inženýry a manažery líčí místní developeři, kteří stavějí jeden činžák za druhým. Hned několik jich roste přímo naproti továrně. Ve Wu-chanu byly inzerované ceny za metr čtvereční bytu v novostavbě v přepočtu od 25 000 korun, ale nejmenší byty mají 80 metrů, obvykle spíš dvojnásobek. Na byty lze prý dostat výhodné státní půjčky, přispívá i firma.
Testovací laboratoř Lenova v továrně ve městě Wu-chan. Zde testování rádiové části mobilů
Test dotykové vrstvy displeje, robot dokolečka píše na displej nápis Hello Lenovo
Zpět do továrny. Prohlídka pokračovala testovacím centrem. Podobné pro počítače jsme navštívili v centrále Lenova v Pekingu, kde jsme viděli prázdné laboratoře a tak trochu jsme si připadali jako v muzeu. To v továrně ve Wu-chanu se v testovacím centru pečlivě testovalo. A to vše možné, každá činnost měla vlastní testovací linku.
Padací automaty simulují třeba tisíckrát opakovaný pád z osmi centimetrů. Testují se i vibrace, nebo teplotní odolnost. Například tříminutový test, kdy se mobil dostane z minus 40 na plus 60 stupňů. Testují se tlačítka, nechyběl, u Applu jistě oblíbený, ohýbací test, nebo test přisednutí. Přístroj vypadající jako pračka pak simuluje výdrž telefonu v kapse kalhot spolu s klíči nebo mincemi. Na mobily se lijí různé tekutiny včetně kečupu, vaří se a zase se chladí. Zajímavým testem je test konektorů. Jak USB, tak sluchátkový jack se zasune a vysune 10 000x.
Testovací laboratoř Lenova v továrně ve městě Wu-chan. Zde vibrační testy mobilů a tabletů
Testovací laboratoř Lenova v továrně ve městě Wu-chan.
Jsou zde samozřejmě i testy rádiové části ve speciální místnosti, zkouší se i radiace, tedy testy SAR, testují se baterie při propíchnutí a mnoho dalších věcí, třeba automat, který testoval dotykovou vrstvu displeje a stále dokolečka na ni psal Hello Lenovo. Mimochodem, lithiové baterie jsou v Číně pod drobnohledem, nesmíte je nechat v letadle v odbaveném zavazadle. Scanery je hledají automaticky a řeší se i tužkové baterky.
