V České republice se pohřešuje ročně přes tisíc dětí a podle údajů Policie ČR se jen během letošního roku ztratilo 793 dětí mladších patnácti let. V kritických situacích mohou rodičům podat pomocnou ruku moderní technologie. U nás už funguje služba s názvem Kde je moje dítě, na které spolupracuje firma Duel Service Europe s T-Mobilem. Díky službě mohou mít rodiče přehled o pohybu svého dítěte, respektive jeho telefonu. Ve Spojených státech bojují s tímto problémem systematicky. V úterý spustili oficiálně celonárodní program, který má rozesílat informace o zmizelých dětech všem účastníkům programu AMBER Alerts.
Celostátní projekt vznikl z iniciativy National Center for Missing and Exploited Children a amerických operátorů. Prezident Bush jej zařadil do svého Protection Act, který podepsal v roce 2003. Za devět miliónů dolarů vybudovali operátoři ALLTEL, Cingular Wireless, Dobson Communications, Nextel Communications, RCC/Unicel, Sprint, T-Mobile, U.S. Cellular a Verizon Wireless unikátní informační systém.
Kdo hledá ztracené děti
Pohřešovaným a zneužívaným dětem se věnuje celosvětové organizace NCMEC. NCMEC je nezisková organizace, která spolupracuje s Kanceláří pro právo a prevenci kriminality mladistvých Ministerstva spravedlnosti USA.
Od svého vzniku v roce 1984 pomáhalo středisko NCMEC při vymáhání práva u více než 104 000 případů pohřešovaných dětí, což vedlo k navrácení více než 89 000 dětí.
Vznikla tak síť 182 miliónů potencionálních nálezců ztracených dětí. Zaregistrovaným uživatelům začnou chodit v okamžiku nahlášení zmizelého děcka textovky s informacemi o dítěti a telefonním číslem, na které se mohou ozvat, kdyby se jim podařilo něco zjistit.
"Studie ukazují, že pro záchranu uneseného nebo ztraceného dítěte je nejkritičtější doba během prvních pár hodin. AMBER (America’s Missing: Broadcast Emergency Response) může rozeslat informace mnohem rychleji, než se dostane třeba do médií," řekl Mike Lanman, z Verizon Wireless.
Základ projektu AMBER vznikl ale už v roce 1997 v Dallasu, kde se místní operátoři spojili s policií a vytvořili informační systém pro hledání unesených dětí. Po celou dobu fungování projektu zatím informační textovky pomohly k nalezení dvou stovek ztracených dětí.
„Základní myšlenkou je to, že lidé budou ochotni pomoci, když uvidí, že se něco děje,“ řekl mluvčí Cellular Telecommunications Erin McGee. Podle analytika Jeffa Kagana z agentury Marietta textovky brzy nahradí multimediální zprávy MMS s fotografiemi ztracených dětí.
 |
