Znáte trunkové sítě?

Chystáme pro vás nový a věru zajímavý seriál. Abychom však všichni věděli o čem se v něm bude psát, začínáme trochou osvěty. Rozhodně doporučujeme dnešní článek nepřeskakovat, protože v následujících dílech se na něj budeme odvolávat.
V době, kdy jsme si o mobilních telefonech mohli nechat jenom zdát, pokud jsme si je vůbec dovedli představit, se mobilně komunikovalo pouze pomocí radiostanic. Radiostanice však mají podstatnou nevýhodu, protože každý provozovatel potřebuje pro svůj provoz vymezenou rádiovou frekvenci. Čím více bylo nutné mobilně komunikovat, tím více bylo potřeba přidělovat rádiové frekvence. Ani volných frekvencí není nekonečné množství, a tak jeden stát za druhým začal mít potíže, jak uspokojit další a další požadavky na jejich přidělení. Zbývalo jediné řešení - přidělovat více žadatelům jednu frekvenci, což samozřejmě způsobovalo řadu komunikačních problémů.

V době propukající kmitočtové krize se objevil vynález, česky zvaný hromadná radiotelefonní síť. Používá se však častěji název trunková sít', což je počeštěný anglický název Trunked Network.

Vynález umožnil velmi efektivně využívat existující množství rádiových frekvencí tím, že více uživatelů používá (sdílí) stejnou frekvenci, ale zároveň mají zaručenu naprostou diskrétnost hovorů. Je to umožněno činností centrálního počítače, který v rámci přidělené frekvence poskytuje jednotlivým volajícím volné komunikační kanály. S radiostanicemi pro trunkovou síť můžeme potkat strážníky, pracovníky kurýrních služeb, dispečery přepravních firem i dělníky v rozlehlých podnikových areálech. Je pravda, že dnes přibývají uživatelé trunkových sítí již jen zvolna, protože většina firem sáhla po mobilních telefonech.

HROMADNÁ RADIOTELEFONNÍ SÍŤ

Hromadná radiotelefonní síť je jednou z forem buňkové (celulární) sítě. Přenos v jejím rámci je řešen jako dusimplexní, proto používá pro přenos oběma směry dvojici kmitočtů. Radiostanice tedy může v daný okamžik signál bud' vysílat, nebo přijímat, nemůže provádět obě činnosti současné.

V dnešní době se používají v trunkových sítích dva signalizační protokoly - otevřený protokol MPT 1327/1343, který je volné k dispozici výrobcům zařízení a v současnosti je téměř evropským standardem, a protokol SMARTNET firmy Motorola, jenž je uzavřený a používá se pouze v zařízeních této firmy. Další trunkové verze představují systémy Tetra a Tetrapol.

Tvůrci trunkového systému vycházeli z oprávněného předpokladu, že nikdy nebudou potřebovat ho-vořit najednou všichni účastníci sítě. Díky centrálnímu počítači a tzv řídícímu kanálu (obdoba mikrovln-ných spojů v síti GSM) přiděluje provozovatel automaticky volné kanály volajícím. Ve chvíli, kdy je kanál přidělen, nemůže jej žádným způsobem použít další účastník sítě. Tím je zaručena potřebná diskrétnost systému. Po skončení hovoru je kanál okamžitě uvolněn a následně přidělen dalšímu volajícímu. V praxi to pak znamená, že prostřednictvím deseti komunikačních kanálů je možné obsloužit až tisíc účastníků sítě. Ve špičkách provozu se nelze, přece jen, vyhnout současnému většímu množství požadavků na hovor, než síť umožňuje. Centrum pak okamžité vytváří jakousi "čekací řadu", v níž se doba čekání pohy-buje v řádu sekund.

Pro trunkovou síť jsou určeny dva typy mobilních stanic. První, pravděpodobně známější, je ruční stanice, která vlastně vypadá jako obyčejná vysílačka. Její dosah je samozřejmé menší než u radiostanice ur-čené pro vozidla. Operátoři trunků proto udávají pokrytí ve dvou formátech - pro ruční stanice a pro vozidlové.

Většina z nás má pravděpodobné zažitou představu, že hovor vysílačkou slyší všichni, kteří mají vyladěnou stejnou frekvenci. Trunkový systém samozřejmě funguje stejně a umožňuje tento tzv. dispečerský hovor. V mnoha případech je samozřejmé výhodné, aby všichni účastníci slyšeli vše, co se říká. Ovšem je to možné jen v rámci jednoho komunikačního kanálu. Účastník z firmy A tedy při dispečerském hovoru nehovoří i se zaměstnanci firem B a C. Nicméně existuje řada situací, kdy je potřeba, aby hovor byl diskrétní a slyšeli jej pouze dva lidé. Tato možnost se v trunku nazývá privátní hovor a systém ji samozřejmé poskytuje také. Oba typy komunikace lze libovolné volit.

Trunkový systém je svou podstatou určen pro firemní komunikaci, a tak se nikdy nestane konkurentem mobilních telefonů. Zákazníky trunkových sítí stávají především společnosti, u nichž dominuje potřeba interního spojení ve vymezené lokalitě.

Důležitější je také délka uskutečňovaných hovorů, která se pohybuje řádově v desítkách sekund. Je to způsobeno přísné pracovním charakterem uskutečňovaných hovorů. Provozovatelé vycházejí tomuto trendu vstříc a používají účtování hovorů po vteřinách a ne po půlminutách, jako je tomu u mobilů. Rovněž nezanedbatelnou výhodou je možnost průběžného informování dispečera o pozici vozidel vybavených trunkovou radiostanicí. Při použití této aplikace se na počítači firemního dispečera v nastavených intervalech objevují aktuální polohy jednotlivých držitelů radiostanic.

Jak již bylo řečeno výše, trunkové sítě nebudou konkurovat mobilním telefonům. Přesto však budou stále představovat možnost mobilní komunikace, která má své opodstatnění.


Témata: mobilní