Stalo se jednou, kdy kamarád po delším čase dorazil z Němec, kde volný čas vyplňoval prací pro tamní kapitalisty. Chystala se oslava veliká a mnoho Whisky bylo připraveno ke ztrestání. Sešlo se nás tehdy šest proti čtyřem. Tedy šest chlapů proti čtyřem litrům Whisky. Akce se rozjela, sklenky se plnily ledem, po ledu tekl nahnědlý mok a balená stolní voda plnila funkci ustalovače rozbouřených žaludků. Kolem půlnoci, nikdo neví jak a proč, ustalovač došel. S poznámkou, "voda z kohoutku je jedovatá", jalo se osazenstvo dopíjet poslední litr bez zapíjení, což se projevilo zvýšenou potácivostí a komunikačními problémy.
Neschopen pohybu, leže pod stolem, z posledních sil jsem se zvedl a rozhlédl kolem. Jeden ležel v kómatu mezi židlemi a hlasitě chrápal, druhý spal na židli tak, že na ní seděl předkloněn s rukama na zemi a ve vlasech zapleteny kleště kombinačky, obličej a ruce pomalovány černým fixem. Z kuchyně se ozývaly charakteristické zvuky přípravy jakési dobroty. Nemaje síly na další zkoumání terénu svalil jsem se a usnul spánkem bezesným.
Probuzení bylo provázeno obvyklými potížemi, o nichž netřeba se rozepisovat. Počítač a elektronika přežily, kečupová cestička od mikrovlnky ke stolu taky nebyla tragická, ale co jsem postrádal, byl můj mobil. Pravda, jakýsi kus se povaloval nasoukán do PET láhve v lednici, ale evidentně to nebyla má Nokia 6210, tehdy exkluzivni model za víc jak 10 000 Kč.
No nic, jdeme hledat. Úspěch se dostavil záhy, vystřídán šokem z rozteklého displeje, rozteklé SIMkarty, v baterii vypálených děr a neskutečného smradu spáleniny. Neschopen slova jsem vyhledal záruční list a s entuziasmem sobě vlastním jsem se vydal směrem k reklamacím. Slečna v prodejně byla evidentně překvapena, co že je možné s mobilem provést, reklamaci přijala a že ji pošle na posouzení technikům. No dobrá, bez mobilu se dá také žít. Za pár dní telefonát, že reklamaci neuznávají a klasické bla bla bla.
Nehodlal jsem se vzdát bez boje, protože více technicky založení přátelé tvrdili, že mohla selhat ochrana a elektronika pustila do mobilu plnou dávku elektřiny z baterky. Přepnul jsem se tedy do útočného módu, slečnu v prodejně umlčel prohlášením, že to teda né a že se ještě uvidí, vytáhl z ní číslo na techniky, dal nohy na stůl a zavolal. Začal jsem zhurta a postupně vychladal drcen věcnými argumenty evidentně schopného technika. Výkon baterky nemohl způsobit roztečení displeje, ochrana v Nokiích je několikatera a pokud by se něco spálilo selháním regulace napětí, by určitě nebyl zasažen celý mobil. Dokonce prý proměřoval cesty z napájecího konektoru, jestli jsem tam nedal špatnou nabíječku, ale ta byla v pořádku. Co nebylo v pořádku, byly datové spoje na spodu mobilu, prý úplně jako by je někdo přejel svařovačkou. No hezký, no tak jo, tak mi to pošlete zpátky, co už s tím.
Ovšem smířit se s tím nehodlám. Chodil jsem po bytě jak tygr v kleci a přemýšlel. 220 to podle technika být nemohlo, polité vodou taky ne, tak co? Můj pohled padl na mikrovlnou troubu. Hmm, že by? Ne! Jo! smířen s faktem, že ožralá hlava udělá cokoli, jsem se vydal do oblíbeného baru za účastníky demoliční akce. Po pátém pivu jsem se nesměle zmínil o Nokii a k jakému úrazu přišla. Odpověď byla nekompromisní "nesmysl, mikrovlnka přece nemůže zničit mobil, sleduj, teď dám svůj mobil a on pojede." A stalo se, nakráčeli jsme za bar, mobil vložili o trouby a zapnuli, vypnuli a mobil šel.
Nezdálo se mi to, 3 sekundy jsou asi málo. Nastavil jsem troubu na maximální výkon, zavřel a čekal. Dvě sekundy se nic nedělo, pak vyšlehl namodralý výboj a přeletěl celý mobil. Fascinovaně jsme na to zírali. Majitel mobilu zareagoval nejrychleji. Trhnutím otevřel mikrovlnku a třesoucíma rukama vytáhl plastovou hroudu s rozteklým displejem, rozteklou SIM kartou a vypálenou baterkou. Zaplavil mne pocit uspokojení...
Za několik dní jsem se dozvěděl, že člověk, který se snažil mi dokázat nemožnost zničení mobilu v mikrovlnné troubě, taky vložil mobil do mikrovlnky jednomu z účastníků výše uvedené akce šest na čtyři. Zřejmě spolupachatel.
A jak dopadla Nokie? Dobře, jeden šikovný chlapík s mikropájkou a horkým vzduchem ji za 1 800 spravil. No není to fajn?
