Projekt, jak podotýkají zúčastněné britské školy, však není jenom o boji se záškoláky a záškoláctvím. Je především o možnosti další komunikace s rodiči a o jejím zlepšení. "Rodiče budou vědět o nejrůznějších setkáních a budeme jim posílat pro informaci i termíny dokončení zásadnějších domácích prací," nechal se slyšet Brian Glover, ředitel Valley College v britském Leicesteru. Podle jeho odhadů má mobil kolem 70 procent rodičů žáků jeho školy, kteří projevili projektu podporu.
Systém je tak rychlý, že pokud by byl použit celonárodně, věděl by britský ministr školství nejpozději hodinu po začátku školního vyučování, kdo kde chybí a proč. Dobrou zprávou pro britské záškoláky je, že se o jeho zavedení zatím jen diskutuje a že by se týkal jen škol druhého stupně. Méně potěšitelné ovšem je, že s ohledem na nenáročnost (počítač připojený k internetu, databáze a esemeskový program) se dá zavést do všech škol ve Velké Británii doslova přes noc.
Poněkud sofistikovanější variantu téhož nápadu, o níž nedávno informovala agentura Reuters, zkoušeli těsně před prázdninami také na jedné střední škole na Filipínách. Škola v Yishunu totiž v textové zprávě zaslané rodičům navíc nabídla čtyři možné odpovědi - od omluvy až po "tak to je mi tedy novinka!". Pikantní na tom je, že to není tak dlouho, co filipínská vláda zvažovala, že zakáže používání textových zpráv. Obyvatelé, nespokojení s korupcí a neschopností vlády, totiž používali textové zprávy k rozesílání vtipů o prezidentu Estradovi a šířili esemeskami nejrůznější falešné zprávy jako třeba "Papež je mrtvý, pošli to dál" nebo "Prezident byl zabit při vojenském převratu, je to jisté". Situace se vyhrotila až do té míry, že operátoři - ve strachu, aby nepřišli o vládou vydané licence - mohutně inzerovali v celostátním tisku a vyzývali své uživatele, aby byli "odpovědnější při používání textových zpráv".
Vraťme se ale do českých luhů a hájů. Dva měsíce prázdnin jsou dost dlouhá doba na to, aby se stačil připravit alespoň zkušební projekt u několika škol i v tuzemských podmínkách. A pokud něco podobného už na některé české škole funguje, proč jste nám o tom ještě neřekli?