Zajímavý workshop o GSM proběhl v Praze

Motorola sponzorovala setkání při kterém se řešily technické problémy.
Praha hostila 7. září 1998 zajímavý workshop sponzorovaný firmou Motorola - People it touch with cellular. Tento workshop patří pod hlavičku konferencí IBC a nám se - za vydatné podpory Interelu a Motoroly - podařilo na něj do hotelu Intercontinental dostat.

Proč o tom mluvíme? Protože téma workshopu bylo nadmíru zajímavé - multilayer and multiband - tedy zvyšování propustnosti sítě přidáním dalších vrstev a rozšířením pracovních frekvencí. Téma věru zajímavé pro naše sítě.

Workshop je vlastně setkání lidí, kteří ale konečně řeší praktické úkoly, namísto elaborování nad hypotetikou problému. Stejně tak na In Touch (jak jsme workshop ihned přezdili). Namísto nezáživných teorií se za malý pultík vždy postavil někdo, kdo mluvil o svojí domácí síti a o tom, jak v ní který problém řeší. Jelikož konferenci sponzorovala Motorola, tak řečníci byly převážně z Motoroly nebo partnerských firem - konferenci to ale neochudilo, v auditoriu posedávali odborníci z Ericssonu a dalších konkurenčních firem, kteří neváhali rozproudit debatu. Výstavka mobilů na workshopu - samozřejmě made by Motorola

Na workshopu jsem si opět všiml jedné zajímavé věci - když necháte mluvit techniky, začnou se odtrhávat od reality. Zatímco na meetingu marketingových bosů se povětšinou rozebírá stávající situace, technici se ponoří do problémů, které nastanou za rok. Stejně tak zde - mluvilo se o multibandu jako léku na přetíženost GSM sítí v centrech velkých měst. Technici měli v zásadě ve všem jasno - namontuje se přídavná síť v pásmu DCS-1800, využije se stávající technika GSM sítě, zřídí se frequency hopping a je vyřešeno. To, že duální mobilní telefony jsou v současné době stále mimo úvahu je nechávalo ledově chladnými. Proč? Oni totiž rokovali o podobě GSM sítí, jaká bude nejdříve za rok - a do té doby někdo reálné duální telefony vyrobí. To nebyl jejich problém - jejich problém bylo vyřešit to, co GSM síť čeká za rok, za dva roky.

Proč říkám, že nejsou reálně nasaditelné duální telefony? Kolik jich máme - Nokia 6150 půjde teprve do výroby, Motorola cd920/93 je drahá, stejně tak Ericsson SH 888 nebo Siemens S16 - nic z toho nepřichází do úvahy jako dotovaný telefon. Jediný potenciální dotovaný telefon je Motorola cd160 - a její krása je odvozena od modelu d160, tedy bych řekl, nic moc. Až bude duální telefon v cenové úrovni dotovatelného telefonu za 1000 Kč, pak přijde vhodná doba pro dualitu sítě.

Ale teď vážněji. Pokud se člověk na workshopu zaposlouchal do těch problémů, přišly mu nezvratně blízké - a pokud jste technik zodpovědný za to, že síť GSM bude za rok stačit síti konkurenta, pak byl o důvod víc, proč pozorně poslouchat.

Multilayer - tedy vrstevnatost sítě GSM (lepší překlad mne nenapadl). Tato vlastnost byla již dříve uvažována, ale v praxi téměř nepoužívána. Multilayer je vlastně několik úrovní GSM signálu, které rozlišujete podle toho, jak je hodláte využívat.

  • Makrolayer - tedy nejvyšší vrstva je určena například pro rychle se pohybující objekty - například automobily na magistrále. Ty vyžadují častý handover, ale již zřídka při jízdě autem například surfujete nebo přijímáte další hovor.

  • Mikrolayer - tedy střední vrstva. Ta je určena pro běžné chodce na ulici, kteří potřebují i pokrytí podchodů (to auta tak netrápí), různých stran ulice atd. Tato vrstva je méně náročnána hand-over, ale více náročná na kvalitu a služby.

  • Pikolayer - nejnižší vrstva. Primárně určená pro vykrývání vnitřků objektů, obchodů, továren a kanceláří. Zde se předpokládá velmi vysoký nárok na kvalitu vykrytí prostoru a také na služby - například jsou zde implicitně požadovány rychlé datové služby.

    Pikolayer a mikrolayer se obecně nazývajý underlayer - tedy spodní vrstvy, tedy vrstvy pod současnou, existující vrstvou. Tyto tři vrstvy mají svoji logiku - většina současných sítí ovšem doposud řešila jen makrolayer - tedy nejvyšší vrstvu. Vykrytí jednotlivých ulic například v Praze kulhá a to nemluvím o in-door pokrytí, tedy o kvalitě signálu uvnitř budov.

    Motorola samozřejmě na workshopu neopomněla zdůraznit, že její řada M-cell základnových stanic je pro realizaci dvou spodní vrstev naprosto ideální. Aby ne - základnová stanice pro pikolayer váží 10 kg a její sestra pro mikrolayer jen dvojnásobek. Montáž takové "BTSky" zabere pár minut - ale o tom v samostatném článku.

    Workshop In Touch byl rozhodně zajímavou akcí, při níž si účastníci aplikaci M-cell i prakticky vyzkoušeli. M-celly bude Motorola u nás v budoucnosti pro síť Paegas montovat - zda ovšem i běžně uvnitř obchodů (Ikea na Zličíně by si to zasloužila), není jisté.

    A ještě někde se workshop odrazí - v naší sérii povídání o technologii GSM - GSM inside. Ale to si ještě budete muset chvilku počkat...


  • Témata: IKEA, Nokia, Siemens