Smartphony umí v mnoha směrech ulehčit a zjednodušit každodenní život. Dávno nahradí jednoúčelové navigace a pomohou tak dorazit na skoro libovolné místo bez zdlouhavého bloudění.
Můžete je naplnit slovníky i aplikacemi k výuku cizích jazyků, překladače pak prakticky okamžitě přeloží jakýkoli text z libovolného jazyka, byť mnohdy lámanou češtinou. Díky takřka všudypřítomné datovému připojení je internet vždy na dosah.
Jenže vše má svůj rub a líc a přílišné spoléhání se na výdobytky moderní techniky si zřejmě vybírá svou daň na intelektu populace.
Co jsou poznávací funkce? Kognitivní funkce (někdy poznávací funkce) jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky, jejich centra jsou uložena v různých částech mozku. Prostřednictvím kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje, zvládá různé úkoly. Myšlenkové procesy dávají člověku možnost učení, zapamatování, přizpůsobování se neustále se měnícím podmínkám okolního prostředí. Kognitivní funkce rovněž zahrnují kromě paměti i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací. K funkcím exekutivním patří schopnost posuzování a řešení problémů, plánování, organizování. (zdroj: Wikipedie) |
Podle výsledků rozsáhlé analýzy, které se zúčastnilo 800 respondentů, nás smartphony činí, když ne rovnou hloupějšími, tak přinejmenším méně pozornými.
K tomu prý navíc není nutné se smartphonem zrovna pracovat. Jen jeho pouhá přítomnost v našem dosahu snižuje kognitivní schopnosti člověka, komentuje závěry studie její hlavní autor Dr. Adrian Ward.
Výzkum se konal na půdě McCombs School of Business, ekonomické fakulty texaské univerzity v Austinu a sestával z několika počítačových testů, jež vyžadovaly maximální soustředěnost. Zkoumaly přitom schopnosti mozku uchovat a dále zpracovávat údaje.
Smartphone na stole, v kapse nebo v jiné místnosti
Před jejich zahájením byly účastníci vyzvání, aby svůj smartphone buď obrátili displejem na stůl, schovali do kapsy nebo ponechali ve vedlejší místnosti. Selekce přitom proběhla zcela náhodně, všem bylo navíc přikázáno vypnout u telefonů zvukové notifikace.
Účastnici, kterým zůstal telefon na stole, dosáhli o desetinu horších výsledků v úkolech, které sledovaly pracovní paměť a míru soustředění, oproti respondentům, kteří před zahájením testů smartphone ponechali v jiné místnosti. Lépe si vedli také ti, kteří telefon schovali do kapsy nebo batohu, ale ne tak výrazně.
Dalším zjištěním bylo, že vyšší míra negativního vlivu na paměť a soustředění v případě, že účastníci měli telefon na dohled, byla potvrzena u respondentů, kteří uvedli, že na smartphonu jsou závislí.
Takoví se ztotožnili s frázemi „bez mobilu bych měl(a) problém normálně prožít celý den“, a nebo „používání smartphonu mi přináší pocit spokojenosti“.
Blízkost telefonu znamenala horší výsledky
Další partie testu mapovala reakční rychlost respondentů na různé otázky a nepřekvapí, že ti, co měli telefon na stole, reagovali při rychlejším sledu úkolů značně pomaleji. Dokonce se ukázalo, že telefony odvracely pozornost a znamenaly tak horší výsledky v testu i v případě, že byly vypnuty.
Je to dáno tím, že část mysli se snaží soustředit na to, aby byly potlačeny myšlenky na dění ve smartphonu, tedy možné nové SMS, emaily nebo dění na sociálních sítích.
Ačkoli tak vědomě o telefonu nepřemýšlíme, tak samotný proces myšlení, aby na něco - v tomto případě smartphone - nemyslel, mozek a mysl vyčerpává, čímž se snižují kognitivní schopnosti. Tento jev navíc sílil v případech, kdy měli účastníci telefon na dohled.
Míra soustředění a celkové skóre v daných testech podle doktora Warda klesala lineárně s tím, jak daleko nebo nakolik dosažitelný byl smartphone od svého majitele.
