Nepevné sváry na zoxidovaném materiálu ocelové skříňky kasičky přístroje Axelit jsou příčinou jeho snadného vykrádání. Na vypáčení dvířek tak může postačit podle údajů našeho zdroje z blízkosti Českého Telecomu, jen malá síla. Vykrádání pokladniček přitom postihlo Telecom v několika vlnách nejen v Praze, ale také například na Olomoucku. Podle zpráv z Českého Telecomu nebývá obvykle škoda na hotovosti příliš velká, v období vykrádání totiž Telecom vybírá hotovost z pokladniček automatů častěji, ale škoda na přístrojích samotných bývá obvykle mnohem vyšší. " Kasu lze poměrně snadno otevřít. Škoda na jednom přístroji se přitom pohybuje okolo pětadvaceti tisíc, což je mnohem více, než ukradená hotovost", tlumočila tisková mluvčí Olomoucké policie Alexandra Skotnická názor kriminalisty, který se případy vykrádání telefonních automatů zabýval. Ten se navíc domnívá, že výrobce nebo provozovatel by měli své přístroje lépe zabezpečit.
Podle našich informací byly doposud vykradeny nejméně dvě stovky přístrojů Axelit. To představuje škodu kolem pěti miliónů korun pouze na přístrojích samotných, tedy bez ukradené hotovosti.
Inženýr Michal Prostějovský, z bývalého Ascomu Praha, který automaty Českému Telecomu dodal, nám sice už před rokem potvrdil, že firma pracuje na analýze problému, ale na další dotazy ze současné doby reagoval tak, že si otázky vyžádal zaslat elektronickou poštou, a na náš mail nereagoval. Ptali jsme se v něm na množství vykradených přístrojů, na to, jakým způsobem kompenzoval Ascom Českému Telecomu vzniklou škodu a zda byla vada odstraněna v rámci záruky (Telefonní přístroje byly totiž dodány v roce 2002). Na žádnou z těchto otázek jsme do uzávěrky tohoto vydání nedostali odpověď.
Podobně tajemný postoj zaujal i mluvčí Českého Telecomu Vladan Crha. Nesdělil nám k problému ani slovo. Na otázku, proč byly vlastně telefony Axelit nasazeny do provozu i s takovou výrobní vadou, která výrazně snížila bezpečnost jejich provozu, nedokázal rozumně odpovědět ani šéf provozu telefonních automatů ing. Josef Sedláček. Pouze nám řekl, že "přístroj prodělal zkoušku v odborném ústavu".
Z Telecomu se přitom začínají ozývat hlasy o zbytečné výměně telefonních automatů. Ukazuje se totiž, že původní přístroje Landis a Gyr, které Telecom vyřadil, umožňovaly platbu kartou Trick stejně, jako přístroje Ascom. Podle propagačních materiálů výrobce dokonce umožňují i zavedení takových služeb, jako odesílání textových zpráv. Bližší informace jsme přinesli již dříve v článku Jak hospodaří Český Telecom se svými investicemi?
V divizi telefonních automatů neustále pracuje na 170 pracovníků i přes skutečnost, že celkové výnosy ze služby podle Jana Andera, který v Telecomu šéfuje prodeji služeb telefonních automatů, mají klesající trend. Divizi dnes řídí čtrnáct managerů, ale nikdo z nich dosud nepřikročil k zásadní redukci počtu pracovníků a tím zefektivnil její činnost. U vyspělých telekomunikačních operátorů se přitom uvádí jako orientační ukazatel efektivity počet 300 telefonních stanic na jednoho pracovníka. Jestliže provozuje Český Telecom podle svého tiskového mluvčího Vladana Crhy 27 tisíc telefonních budek, mělo by v divizi telefonních automatů pracovat něco kolem devadesáti lidí. Nabízí se tedy otázka, zda je vůbec současný management schopen účinně prosazovat efektivitu své činnosti.
