K tomu, abyste si pořídili mobil s přehrávačem hudby, vám stačí necelá tisícovka. Je ale jasné, že možnosti přehrávání hudby jsou u jednotlivých kategorií značně rozdílné. Za hudební mobily se považují všechny přístroje, které dokážou přehrávat hudební soubory v komprimovaném formátu MP3 a případně i dalších a mají buď integrovanou paměť s kapacitou alespoň 512 MB, nebo (či zároveň) podporují některý z formátů paměťových karet. Velká paměť je nezbytností. Vedle hudebních souborů se o místo dělí i fotografie a videa a další soubory. Především fotografie díky vysokému rozlišení zaberou hodně místa.
Jakou paměťovou kartu?
Integrovaná paměť není nezbytně nutná a až na nejvyšší třídu přístrojů od ní výrobci upouští. Paměťové karty jsou velmi levné a mají dostatečnou kapacitu. Drtivá většina telefonů si poradí s kartami do velikosti 2 GB. Mobily střední třídy zvládnou přečíst karty o dvojnásobné kapacitě a maximem je dnes kapacita 16 GB. S takto velkou kartou si ale poradí jen minimum přístrojů.
Problémem paměťových karet používaných v mobilech je jejich titěrnost, která znepříjemňuje manipulaci s kartou samotnou a navíc ne všechny čtečky karet mají zdířku právě na tyto miniaturní karty. Řešením je použití redukce, ta ale v poslední době nebývá automaticky s kartou přibalena. Poměrně důležitým parametrem je i umístění zdířky na kartu v samotném telefonu. Pokud budete chtít střídat více karet, vybírejte mobily se zdířkou umístěnou tak, aby při výměně karty nebylo nutné vyjmout baterii přístroje. Jinak ho budete muset neustále vypínat či zapínat.
Pozor na velikost konektoru při výběru sluchátek
Dalším důležitým parametrem hudebního mobilu je konektor na sluchátka. Ano, s většinou mobilů nějaká sluchátka dostanete, ale ani u těch nejdražších přístrojů to nebudou sluchátka výborné kvality. A pokud budete chtít použít sluchátka vlastní nebo si pořídíte jiná, může nastat problém právě u konektoru. Velká část mobilů disponuje konektorem Jack s průměrem 2,5 mm, naopak sluchátka mají konektor stejného typu, ale s průměrem o milimetr větším. Existují samozřejmě redukce, ale je to zbytečný problém navíc.
Mnoho mobilů pak vůbec sluchátkový konektor nemá, jen konektory systémové – tedy univerzální pro sluchátka, kabel nebo nabíječku. Ač existují i univerzální konektory (miniUSB, microUSB), najdeme na trhu přístroje i se zcela specifickým konektorem. Existují redukce, ale jsou špatně dostupné a rozhodně nejsou zadarmo. V balení s telefonem je pak najdete jen občas.
Přístroje zhruba od střední třídy pak umožňují bezdrátový poslech hudby. Umí totiž signál odeslat pomocí technologie Bluetooth do bezdrátových sluchátek. Trh jich nabízí široké spektrum, ceny se pak pohybují zhruba od dvou tisíc korun výše.
Za více peněz získáte větší přehlednost
Ač všechny hudební mobily skladby přehrají, v komfortu obsluhy najdeme mnoho rozdílů. Nejlevnější mobily umějí ve své podstatě opravdu jen přehrát seznam skladeb, tak jak jsou na paměťové kartě uložené. Nechybí možnost posunu mezi skladbami a opakování, ale to je vše. Dražší mobily umožňují vytvoření playlistů – tedy seznamů oblíbených skladeb. Navíc dokážou třídit písničky podle žánrů, interpretů a dalších kritérií. Aktuální inovací je pak schopnost zobrazení obrázku přehrávaného alba, pokud je tedy k dispozici.
Mezi další nadstandardní funkce patří především integrované stereofonní rádio, často včetně funkce RDS, která umí zobrazit název stanice. Vybrané modely dokážou i program nahrávat. Mnohem více s rádiem než samotným hudebním přehrávačem souvisí dnes velmi populární funkce rozpoznávání skladeb. Telefon si poslechne přehrávanou písničku a po připojení na internet (zde je nutné počítat s poplatkem za připojení) zjistí interpreta i název skladby. S internetem pak souvisí i možnost přímé koupě hudby na některých internetových obchodech.
Nejdražší přístroje umí přehrávat i videa v nejrůznějších formátech, což ale se samotným hudebním přehrávačem příliš nesouvisí. Pro milovníky hudby je praktičtější schopnost vybraných mobilů přehrávat videa (převážně hudební) z portálu YouTube.
Pět levných a pět luxusních mobilů s hudebním přehrávačem
1. Motorola W230 – levný přístroj za zhruba 1 300 korun má jednoduchý přehrávač, ale zároveň i rádio s RDS. Přehrávač má speciální klávesy pro ovládání.
2. Sony Ericsson W200i – Walkman je synonymem hudebního přehrávače a logo patří i řadě mobilních telefonů od Sony Ericssonu. Nejlevnějším z nich je právě tento model za zhruba 2 000 korun.
3. Vodafone 527 – Asi nejlevnějším hudebním mobilem na trhu je Vodafone 527. Za fantastických tisíc korun umí přehrávat hudbu, má rádio a překvapivě i další funkce.
4. Nokia 3109 Classic – jednou z nejlevnějších hudebních nokií je model 3109. Přehrávač nabízí i ekvalizér pro úpravu zvuku. Rádio ale u tohoto modelu za necelé tři tisíce nenajdeme.
5. Samsung F250 – Moderní design a populární vysouvací konstrukci má Samsung F250. Hudební přehrávač nabízí standardní funkce, za bonus můžeme považovat solidní fotoaparát. Cena přístroje nepřesahuje 3 000 Kč.
6. LG KF750 Secret – Novinka od LG zaujme netradičním ovládáním přehrávače: slouží mu senzorové klávesy i dotykový displej. Za styl si však připlatíte, novinka stojí asi 9 000 korun.
7. Motorola E8 ROKR – Zcela netradiční klávesnici má tato špičková motorola z hudební řady ROKR. Měnící klávesnice slouží právě pro ovládání přehrávače. Výrobce si přístroj cení na zhruba 6 000 korun.
8. Sony Ericsson W980i – špičkový walkman z nabídky Sony Ericssonu boduje velkou pamětí o velikostí 8 GB a přehrávačem s maximální výbavou. Za tento špičkový přístroj zaplatíte zhruba 10 500 korun.
9. Nokia N81 8GB – Tento model existuje ve dvou variantách – s velkou vnitřní pamětí nebo s podporou paměťových karet. Za bohatou multimediální výbavu této nokie zaplatíte asi 8 000 korun.
10. iPhone 3G – premiant mezi hudebními mobily může mít paměť až 16 GB. Originální ovládání přes dotykový displej a rodokmen legendárních přehrávačů iPod z něj dělají etalon třídy. 16GB model stojí 14 000 korun.
Další hudební mobily hledejte v našem katalogu mobilů.
| Pokračování článku naleznete na Technet.cz
MP3 přehrávače proti mobilům. Poradíme vám, jak si vybrat na serveru Technet.cz zde. |
Proč používám MP3 přehrávač, nikoli mobil
Jsem prakticky neustále na cestách. Do práce dojíždím hromadnou dopravou a hodně cestuji. Bez sluchátek na uších si to ani nedokážu představit. Hudbu poslouchám pořád a všude.
Navíc se v této oblasti počítám mezi poměrně náročné a vybíravé konzumenty. Stejně tak často a rád sleduji filmy. V kapse proto neustále nosím takzvaný HDD jukebox – tedy přehrávač vybavený velkokapacitním (30GB) harddiskem. Na něj se mi pohodlně vejde téměř celá domácí diskotéka i pár filmů.
Ráno si tedy můžu pustit přesně to, na co mám náladu, a ne jen těch pár písniček, které se mi vešly do paměti – u mobilů je nejrozšířenější kapacita 4 GB.
V přehrávači však zůstává stále dost místa i pro nové hudební přírůstky od známých a kamarádů. Slouží mi také jako dočasné zálohovací médium a velmi výkonný diktafon, protože pojme desítky hodin záznamu.
Můj přehrávač navíc nevyžaduje instalaci žádného speciálního programu, zatímco například iPod nebo iPhone potřebují iTunes, a lze jej tedy připojit kdekoliv na světě do jakéhokoliv počítače vybaveného USB portem. Na straně přehrávače je zcela obyčejný a běžně dostupný miniUSB konektor, který taktéž seženete kdekoliv.
Mobily bohužel obvykle používají ke stahování hudby kabely dostupné pouze ve specializovaných obchodech. Zcela zásadním parametrem je výdrž akumulátoru. Mé stařičké iAudio X5L hraje bez jediného nádechu téměř třicet hodin, samozřejmě záleží na hlasitosti reprodukce, použitém hudebním kodeku – MP3, WMA – a podobně.
S ohledem na to, jak často volám, nemohl bych s žádným stávajícím hudebním mobilem takovýchto výsledků dosáhnout. A to nemluvím o kvalitě zvuku (zcela bezkonkurenční) a komfortu ovládání, které je jednoúčelové, a tudíž naprosto jednoduché.
Jan Kužník, Technet.cz
Proč poslouchám hudbu z telefonu
Mobil má pro mě jednu nepřekonatelnou výhodu. Nosím ho stále a mám naprosto zautomatizované, že při odchodu nenechám na stole klíče a právě mobil. Což se o peněžence nebo o hudebním přehrávači rozhodně říct nedá. Stejně tak se mi jen málokdy stane, abych zůstal "na suchu", tedy zapomněl mobil nabít. Navíc mám pro jistotu náhradní nabíječku i v práci. Při nepravidelném používání přehrávače mi naopak často dojde energie po druhé písničce.
Ano, mobil není tak komfortní MP3 přehrávač jako specializovaný přístroj, ale pro občasný poslech mi plně dostačuje. Díky nízkým cenám pamětí nemusím řešit nedostatek místa na skladby a to, že ovládání přehrávače v mobilu není tak komfortní jako u specializovaného přístroje, mě netrápí.
Přesto specializovaný přehrávač mám a rozhodně ho nepovažuji za zbytečnost. Do letadla je ideální a oprostí mě od dohadování s letuškou, zda ten mobil je opravdu vypnutý a je v letovém režimu. Navíc při dlouhých letech by baterie mobilu ani nevydržela. Stejně tak je speciální přehrávač mým věrným společníkem na dovolené.
V mém okolí je několik lidí, kteří na problém nahlíží stejnou optikou, ale i hodně takových, kteří na svůj speciální přehrávač nedají dopustit a mobil mají jen pro telefonování a SMS. V mém soukromém průzkumu se obě kategorie dělí na ty, kteří pravidelně cestují veřejnou dopravou, a na ty, co častěji jezdí autem. Já patřím do druhé skupiny.
Jan Matura, Mobil.cz
