Konference nazvaná Mobilní komunikace v ČR, jejich stav a další vývoj, která proběhla v Senátu Parlamentu ČR, měla na programu příspěvky na téma konečných cen mobilních služeb pro zákazníky, pokrytí České republiky vysokorychlostním mobilním internetem a aukce kmitočtů, které jsou právě pro tento internet vhodné.
Máme oligopol, ale přirozený
Co se týče cen, střetli se ČTÚ a Asociace provozovatelů mobilních sítí na jedné straně se zástupci firmy Auditcom a iniciativy Stop drahému volání na té druhé. Ředitel ČTÚ, Pavel Dvořák, zopakoval, že ceny volání podle telekomunikačního úřadu jsou u nás na průměru Evropy, že stejný počet operátorů jako u nás je i v některých zahraničních zemích, a proto se mu zdá české konkurenční prostředí v pořádku.
Na výhrady, že v České republice existuje na trhu telekomunikačních služeb oligopol, novináře trochu zaskočil. "Ano, je to vlastně oligopol, který vzniká zcela přirozeně," řekl s dovětkem, že pokud jsou ceny určeny čistě nabídkou a poptávkou, nevidí na tom nic špatného.
Přirozený oligopol ale není to, co vyžaduje nový Evropský regulační rámec. Představitelé Komise několikrát veřejně vyjádřili podporu zvyšování konkurence na telekomunikačním trhu.
Podobně se vyjádřil i Richard Stonavský, zástupce Asociace provozovatelů mobilních sítí. "Rozhodně zde není taková situace, kdy by čeští zákazníci utráceli nadprůměrně za mobilní služby," řekl přímo. K výhradám o příliš málo konkurenčním prostředí uvedl, že tržní podíl dvou největších operátorů odpovídá průměru EU.
Vyšší ceny, než by se zákazníkům líbilo, zdůvodňoval zejména investicemi do budování sítí. "Čeští operátoři ve své historii proinvestovali už 170 miliard, a to není málo." Do kontextu tuto informaci zasadil Pavel Přeček, odborný konzultant firmy Auditcom. Ten uvedl, že například za rok 2008 bylo Česko v procentuálních investicích do sítí druhé nejhorší v Evropě.
Přeček dále kritizoval vysoké marže českých operátorů, konkrétně jedny z nejvyšších v Evropě. Kritice se nevyhnula ani monitorovací zpráva, ve které se ČTÚ pustil sám do analýzy cen českých operátorů a výsledky byly silně kritizovány jako nerelevantní. (Čtěte: Voláme skoro nejdráž v Evropě, ukázal průzkum mobil.cz)
K cenám uvedl a na několika grafech názorně ukázal, že podle nové metodiky OECD, jež přihlíží i k paritě kupní síly, jsou české ceny telekomunikačních služeb velmi nadprůměrné. Závěry implementační zprávy EK, které používal pro svoji prezentaci Dvořák, k paritě kupní síly nepřihlížely, navíc srovnávaly pouze průměrnou cenu za volání a nezohledňovaly nejrůznější balíčky a volné minuty. Tyto nabídky jsou v cizině dle průzkumu mobil.cz mnohem výhodnější než u nás.
Vysokorychlostní internet? Jako na Ukrajině
Velkým tématem konference byl 3G internet. Podle Přečka je u nás pokrytí zhruba na úrovni Makedonie nebo Ukrajiny. Richard Stonavský to ve svém příspěvku zdůvodnil specifickou historickou situací na českém trhu v kontextu Evropy. Lidé tu podle něj zde začali internet v mobilu vyžadovat později než v jiných státech. Dokud chtěli fixní internet doma ve svém PC, obraceli operátoři energii spíše tímto směrem.
Mobilní operátoři v západní Evropě investovali do 3G sítí mnoho let před českými operátory. Podle Stonavského chtěli Češi v té době ovšem spíše připojení na doma, nikoliv opravdový mobilní internet – internet do mobilu.
Operátoři tehdy přišli s nabídkou alternativních služeb: CDMA u O2 nebo Internet 4G u T-Mobile. Obě služby ale nejsou kompatibilní s GSM a 3G službami a hodí se jen pro připojení notebooků nebo stolních počítačů.
Nový operátor? Asi jen teoreticky
Zvýšené pozornosti se v loňském roce u všech českých operátorů těšily 3G sítě. Od prvního ledna příštího roku se uvolní kmitočty v pásmu 790 – 862 MHz. Jsou to nové kmitočty, které zbudou po vypnutí analogového televizního vysílání, tedy tzv. digitální dividenda. Není žádným tajemstvím, že s částí těchto kmitočtů se počítá pro bezdrátové vysokorychlostní připojení k internetu. I když to jsou nestandardní kmitočty, vzhledem k tomu, že analogové vysílání ukončují všechny evropské země, brzy se zřejmě dočkáme technologického řešení. Na využití části digitální dividendy pro připojení k internetu tlačí i Evropská komise. (čtěte: Místo televize bude mobilní internet)
Jak znovu potvrdil Pavel Dvořák, výběrové řízení na tyto kmitočty bude vedeno formou aukce. Stejným způsobem nabídne ČTÚ i zbývající kmitočty z pásma 1800 MHz a kmitočty z pásma 2600 MHz. Pro poslední jmenované se počítá například s nasazením technologií LTE. Pavel Dvořák zdůraznil, že postup aukce je nejtransparentnější. Mluvil i o šanci, která by mohla vzniknout pro další subjekt na trhu, a tedy i pro tolik potřebnou konkurenci. Uvedl, že případný nový operátor by mohl získané frekvence použít pro vysokorychlostní internet, a postupně případně přidávat jiné služby podle svých potřeb.
Paradoxně to byl právě ČTÚ, který před časem rozdělil zbývající kmitočty v pásmu 900 MHz a část kmitočtů 1 800 MHz výhradně mezi stávající operátory (čtěte:
Komentář: ČTÚ pomáhá a chrání. Problém je, že na špatné straně).
Tím ČTÚ v podstatě zamezil vzniku plnohodnotného pátého operátora v Česku, o kterém dnes mluví. Postavit operátora, který by měl nabízet i hlasové služby výhradně na vyšších frekvencích, není totiž z finančního hlediska možné. A na nižší frekvence než je 900 MHz zatím nejsou k dispozici přístroje.
Na námitku, že potenciální nový operátor může jen těžko konkurovat ve výběrovém řízení třem velkým operátorům, a zdali tedy bude ČTÚ případné nové zájemce upřednostňovat, ale Dvořák odpověděl, že podmínky musí být stejné pro všechny.
Na přetřes přišla i problematika virtuálních operátorů. Česko je jednou z posledních zemí Evropy, kde není žádný oficiální virtuální operátor. "ČTÚ nemá pravomoc nutit operátory, aby poskytli své sítě někomu dalšímu. Všude v Evropě, snad s výjimkou Francie a Irska, vznikli tito operátoři díky dobrovolné dohodě. Není mi jasné, proč to u nás nefunguje," krčil rameny Dvořák.
