ČSSD se postupem doby dala cestou oťukávání a vyjednávání s Telecomem. Ukázalo se totiž, že i Telecomu a hlavně podílníkům v TelSource by zkrácení monopolu výměnou za určité úlevy mohlo přijít vhod. Proč?
Uvnitř podílníků TelSource - nizozemské PTT a Swisscom - totiž došlo na některých postech k výměně klíčových lidí a ke změně celkové strategie. Podle všeho si jak PTT tak Swisscom uvědomili, že by svoje peníze uplatnili lépe jinde, než právě investicemi do Telecomu. Telecom má totiž svoje výsadní postavení téměř jisté a je velmi nepravděpodobné, že i okamžitá liberalizace trhu by mu vytvořila alespoň obávaného konkurenta. A v neposlední řadě - SPT Telecom měl několik podstatných vroubků zejména v oblasti zacházení s tajnými informacemi - viz například vyčerpávající článek Týdne - Bývalý vysoký ministerský úředník prověrkou neprošel: Sabela klíčem k Telecomu.
A tak Telecom projevil ochotu dobrovolně si zkrátit svůj monopol - samozřejmě by to pro něj znamenalo úlevy v investičních plánech - ty totiž pevně stanovuje vládní smlouva. Vládě by se naopak podařilo příchod liberalizace telekomunikačního trhu zrychlit přibližně o jeden rok - tím by mohly být získány i další zajímavé investice pro českou ekonomiku.
Co by urychlená liberalizace trhu formou této smlouvy přinesla?
Pro SPT Telecom by znamenala jistý vzestup prestiže - Telecom sám se dobrovolně vzdává svého monopolního postavení, aby konkurenční boj ukázal, kdo je tu nejlepší, by patrně hlásaly televizní spoty ukazující zároveň čtvrtletní výsledky Telecomu. Není pochyb - pověsti Telecomu by konkurence rozhodně prospěla. Měl by šanci ukázat, že to není arogantní monopolní spratek, ale fungující konkurenceschopná firma - což současně s monopolním postavením jaksi nelze.
Telecom by se dále oprostil od některých investičních závazků - očekával bych, že desetimiliardovém řádu. To jsou pěkné peníze. Na další pěkné peníze by si Telecom přišel liberalizací cen - tržní prostředí znamená, že by jej nekontrolovalo ministerstvo financí, jako tomu je doposud. Ceny za místní hovory by vzrostly, ceny za mezinárodní hovory by šly poněkud dolů - až kam by je dotlačila konkurence.
Krušné časy by nastaly pro ČTÚ a vládu - regulátor trhu by musel velmi rychle - prakticky během tří měsíců - připravit veškeré podklady, které by jasně stanovovaly:
- kdo a za jakých podmínek se může stát telekomunikačním operátorem
- propojovací dohody a cenová politika SPT Telecom vůči ostatním operátorům
- způsob převodu stávajících linek na jiného operátora v případě, že si klient přeje používat jiných než SPT Telecom služeb.
Dovoluji si soudit, že by zde - při vší úctě k ČTÚ - nastal kardinální problém. Tyto podmínky je totiž třeba definovat velmi rychle, aby potenciálním operátorům bylo jasné zda vůbec mohou podnikat/investovat a zda se jim obé vyplatí. ČTÚ v této věci zatím příliš mnoho nepodniká a rychle se blíží doba, kdy bude pozdě i v rámci ukončení monopolu koncem roku 2000. To, že ČTÚ bude za dva roky tvrdit, že impuls měl přijít od vlády a vláda se bude bránit tím, že aktivitu má vyvinout ČTÚ - to asi nebude nikoho zajímat. Budeme za pitomce v celém světě. Jako vždy.
Dá se tedy čekat, že k praktické liberalizaci trhu, kdy na něj bude moci fakticky vstoupit nový operátor, dojde v průběhu roku 2000 - leda, že by vláda opravdu začala něco aktivně dělat. SPT Telecom tedy bude mít dosti dlouhé období bez regulace a bez kontroly - další plus, proč by SPT Telecom mohl na takovou smlouvu s vládou přistoupit.
Co liberalizace přinese lidem, je otázka, jejíž zodpovězení závisí především na akčním přístupu vlády a Českého telekomunikačního úřadu. Řekl bych, že je nepochybné, že dolů půjdou ceny mezinárodních hovorů. Řekl bych, že je nepochybné, že nahoru půjdou ceny místních hovorů - možná kompenzováno shrnutím současných tarifních pásem do pásem tří - místní hovory, hovory na krátkou a na dlouhou vzdálenost. Můj osobní odhad je někde u 3 Kč/3 minut ve špičce. Nenechme se klamat - telefonování u nás je docela laciné v poměru k západní Evropě - platy jsou zde nižší, ale převážnou část ceny hovorného nedělají platy pracovníků Telecomu, ale investice do infrastrukutry a ty jsou stejné, jako kdekoliv jinde.
To, nakolik rychle se sníží ceny hovorů mezinárodních, a kdy se zasekne vzestup hovorů místních, záleží opravdu jen na šípkorůženkovitosti naší socialistické (!) vlády - čím rychlejší bude akce demonopolizace, tím rychlejší bude nástup schopné konkurence nebojící se miliardových investic.
Co může Telecomu šeredně pochroumat bérce, je ne demonopolizace, ale internet. Víte proč? Tak o tom zase příště.
Relevantní odkazy:
